Bez techniků, inženýrů a specialistů na síťové systémy se budou projekty zpožďovat, prodražovat a ohrožovat energetickou bezpečnost.
Shutterstock.com
Obtížná transformace
Evropa si maluje budoucnost bez ruského plynu. Pro skutečnou změnu jí ale chybí to hlavní – zaměstnanci
Evropě hrozí, že ambiciózní investice a politické závazky zůstanou pouze na papíře.
editor
Evropská unie chce nejpozději v roce 2027 úplně ukončit dovoz ruského zemního plynu. Politické rozhodnutí je jasné, infrastruktura se ale sama nepostaví – a právě zde se objevuje kritická slabina. Mezinárodní energetická agentura (IEA) varuje, že transformace evropské energetiky může selhat kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků.
Šéf IEA Fatih Birol vedle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové označil konec závislosti na Rusku za „konec jedné éry“. Současně však upozornil, že bez techniků, inženýrů a specialistů na síťové systémy se budou projekty zpožďovat, prodražovat a ohrožovat energetickou bezpečnost.
Energetický sektor celosvětově exploduje. Podle zprávy World Energy Employment 2025 v něm pracuje 76 milionů lidí – o více než pět milionů více než v roce 2019. Jen loni přidalo odvětví 2,2 procenta pracovních míst, což je dvojnásobné tempo oproti globální ekonomice. Tahounem je zejména solární energetika, elektromobilita a výroba baterií.
Přesto víc než polovina ze 700 dotázaných firem hlásí kritické potíže s náborem. Energetická transformace vyžaduje obrovské množství kvalifikovaných profesí, které už nyní na trhu chybějí. V Evropě tak vzniká paradox: peníze i politická vůle existují, ale chybí lidé, kteří by nové kapacity skutečně postavili a uvedli do provozu.
IEA zároveň upozorňuje na druhý strukturální problém. Současný trend evropských trhů s elektřinou vysílá špatné investiční signály pro dlouhodobé projekty.
Staré vazby, nové pilíře
Krátkodobé trhy sice fungují dobře, ale nedokážou ocenit flexibilitu, kterou bude systém založený na obnovitelných zdrojích nutně potřebovat. Bez úprav tržních pravidel tak investoři zůstanou opatrní – a Evropa riskuje výpadek kapitálu právě v okamžiku, kdy jej nejvíc potřebuje.
Změny v Evropě probíhají v širším globálním kontextu. IEA jedná s Norskem o jeho roli stabilního dodavatele a zároveň podporuje rychle rostoucí poptávku po energii v jihovýchodní Asii, kde probíhá výcvik politiků a regulátorů, píše web Oilprice.com.
Evropská snaha odstřihnout se od ruského plynu je politicky i geopoliticky klíčovým krokem. Jenže rozhodnutí nestačí – musí je doprovodit masivní investice do lidí, vzdělávání a modernizace energetických trhů.
Evropa sice zpřetrhala staré vazby, nyní však musí vybudovat nové pilíře, které udrží její energetickou bezpečnost. Bez pracovních sil a efektivních tržních pravidel to nepůjde.
