Mladí Rusové proti Putinovi: Ukrajinci cvičí sibiřský batalion

Rusové z východní Sibiře, kteří nechtějí umírat za Putinův režim, se připojují k ukrajinskému sibiřskému praporu.

Mladí Rusové proti Putinovi: Ukrajinci cvičí sibiřský batalion
Voják ukrajinské armády, ilustrační foto | Shutterstock.com

V ukrajinské armádě bojují dobrovolníci z desítek zemí různých národností, včetně Čechů. Kyjev se chlubí také tím, že v řadách ukrajinské armády bojují samotní Rusové, kteří nenávidí režim diktátora Putina. Mediálně nejznámějšími jednotkami jsou Ruský dobrovolnický sbor a legie Svoboda Ruska. Podle odpůrců Ukrajiny se jedná hlavně o propagandistický nástroj ukrajinské vojenské rozvědky, která tím chce podpořit ruskou opozici.

Aby toho nebylo málo, nedávno se objevila reportáž americké agentury Associated Press (AP) o výcviku Rusů na Ukrajině, kteří pocházejí ze Sibiře. Také chtějí bojovat proti Putinovi, protože nesouhlasí se zbytečnou válkou, ve které umírají stovky vojáků denně. Ukrajinská armáda už operuje s číslem 354 tisíc zabitých vojáků na ruské straně.

Jedním z etnických Rusů, který chce bojovat proti svým krajanům, je mladík s vojenskou přezdívkou Karabas. Je šokován válečnými obrazy, které se odehrávají na Ukrajině. Už před rokem se rozhodl z rodné Sibiře dostat do sousední země, o které Kreml tvrdí, že má být součástí Ruska. Nyní je součástí takzvaného sibiřského praporu, který si klade za cíl skoncovat s ruským krvelačným režimem.

Zklamání z ruského přístupu

Agentura AP zdůraznila, že několik stovek členů tohoto uskupení pochází z regionů Dálného východu. Právě z těchto oblastí Moskva ve velkém množství „čerpá“ své rekruty do bojů na východní Ukrajině. „Byl jsem zklamaný přístupem našich vlastních lidí,“ vysvětlil motivaci, proč nechce sloužit v ruské armádě, ale bojovat za svobodu Ukrajiny.

Kritizuje i to, že většina ruské populace bezmyšlenkovitě podporuje Putinovu válku, nebo je jim situace v napadené zemi úplně lhostejná.

Sibiřský prapor je oficiálně přímou součástí ukrajinské armády, na rozdíl od skupin Ruský dobrovolnický sbor a legie Svoboda Ruska. Jeho členové mají procházet dlouhými bezpečnostními prověrkami, které trvají i celý rok, než jsou vycvičeni a mohou být nasazeni do bojů na východě země.

Už žádná ruština

Karabas tvrdí, že se na Ukrajinu dostal přes Arménii, kde vyhledal kontakty, které mu zprostředkovaly možnost bojovat v ukrajinské armádě. Naučil se také plynně jazyk obránců, rusky odmítá hovořit. Výcvikové středisko pro posily na frontu se nachází nedaleko Kyjeva, kde se konají mimo jiné i cvičné střelby. Jednotka vznikla před šesti měsíci, podle zdrojů z ukrajinské armády má čítat tři stovky mužů.

Bojovníci z východní Sibiře doufají, že konec diktátora Putina oslabí politickou kontrolu Kremlu nad východními regiony Ruské federace, které patří mezi nejchudší v celé zemi. Zejména etnika, jako jsou Burjati nebo Jakuti, si stěžují na ekonomický rasismus centrálních orgánů v Moskvě. I proto se objevuje silnější volání po nezávislosti.

Ukrajina se nyní potýká s tím, že na většině úsecích fronty přebírá iniciativu ruská armáda. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil záměr mobilizovat až půl milionu Ukrajinců, aby zajistil posily v dalších fázích války. Navíc ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov vyhlásil, že chce dostat do služby také Ukrajince ve věku 25 až 60 let, kteří žijí v zahraničí.

Lidem prý nehrozí žádné sankce nebo trest, pokud se vrátí do vlasti a budou za ni bojovat proti Rusům. Obrana země je pro všechny muže, na které se branná povinnost vztahuje, ústavní povinností, zdůraznilo ministerstvo s připomínkou, že válka bude v únoru trvat dva roky a nikdo původem z Ukrajiny se už nemůže vymlouvat na to, že o ní neví.