Profimedia.cz
Lev Tolstoj: Člověk je jako zlomek
V Rusku aby se čert vyznal. Minulý týden řešili Rusové tradiční nerovný souboj moci s opozicí, tentokrát obsazený Vladimirem Putinem a Alexejem Navalným. Jak žít v zemi ovládané zlým mrazem, strašnějšími vzdálenostmi a bezskrupulózní věrchuškou a nezbláznit se? Rubrika Tardis se ptala muže, jenž se v Rusku vyznal jako málokdo jiný, Lva Nikolajeviče Tolstého.
redaktor
Pozn. red. Experimentální rubrika Tardis využívá slavného stroje času britského (mimozemského) cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnosti.
Je horší vlk, který pláče, než sežere beránka, nebo ten, který nepláče?
Co je špatné, nepřestane být špatné jen proto, že se na tom podílí hodně lidí.
Je pozoruhodné, jak dokonalá je ta iluze, že krása rovná se dobro. Nic není skvělé, pokud tomu schází jednoduchost, dobro a pravda.
Všichni přemýšlejí nad tím, jak změnit svět, ale nikdo nepřemýšlí nad tím, jak změnit sám sebe.
Schopnost posoudit, co je křivda a co ne, co je dobré a co špatné, je lidem upřena. Lidé se odjakživa mýlí a mýlit se i nadále budou a v ničem to neplatí víc než v soudech o tom, co je dobré a co špatné.
Jediná dokonalá vědomost, již je člověk schopen pojmout, je, že život nemá žádný smysl.
Úkolem každého člověka na Zemi je stávat se lepším člověkem.
Změny v našem životě musejí vycházet z nemožnosti žít jinak, než jak nám velí naše svědomí, nikoli z našeho vědomého rozhodnutí vyzkoušet si jiný způsob života.
Možná… Můj hlavní hřích je pochybování. Pochybuji o všem a prakticky pořád. A když se hrabete lidskou duší, často vyhrabete něco, co by lépe zůstalo nepovšimnuto.
Myslím, že každý člověk je jako zlomek. Čitatel je, co člověk skutečně je, a jmenovatel je to, co si o sobě myslí, že je. Čím větší jmenovatel, tím menší hodnota.
Kdybych měl poskytnout mužům tohoto století jedinou radu, o které bych si myslel, že jim bude nejužitečnější, řekl bych to jednoduše: „Ve jménu Božím, na chvíli se zastavte, přerušte, co děláte, a podívejte se kolem sebe.“
Lidé svobodné mysli by měli být ochotni používat ji k porozumění věcem, které jsou v rozporu s jejich vlastními zvyky, výsadami a přesvědčeními. Takový stav mysli není častý, ale je nezbytný.
Nejmocnějšími válečníky jsou trpělivost a čas.
Lidská věda vše rozčlení na kousky, aby tomu porozuměla. Zabíjí všechno, aby to mohla prozkoumat. Pokud přijmeme myšlenku, že náš život může být zcela ovládán rozumem, pak je veškerá možnost života rovnou zničena.
Historikové jsou jako hluší lidé, kteří odpovídají na otázky, jež jim nikdo nepoložil.
Uctivost byla vymyšlena, aby zakryla prázdné místo, kde má být láska.