Ticho v lese? Jen dokud nepřijde kůrovec
vytvořeno v Midjourney
Hrotagon
Křivoklátsko není laboratoř. Chraňme les s rozumem, ne s ideologií
Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko přináší významné odborné i ekonomické otázky, které vyvolávají obavy nejen mezi místními obyvateli, ale především mezi správci lesních majetků a lesnickými odborníky, kteří každodenně s lesními ekosystémy pracují.
šéfredaktor
Z odborného hlediska jsou zcela legitimní obavy týkající se šíření škůdců, zejména lýkožrouta smrkového (kůrovce), a zvýšeného rizika požárů. Tyto jevy se ukázaly jako zásadní problémy v jiných národních parcích s rozsáhlým bezzásahovým režimem, například na Šumavě či v Českém Švýcarsku, kde byly dopady katastrofální jak z ekonomického, tak z ekologického pohledu.
Klíčovým problémem v komunikaci s ministerstvem životního prostředí je, dle našich zkušeností, opomíjení reálných dat z terénu a bagatelizace odborných podnětů a analýz. Údaje ukazují, že téměř 70 procent lesních porostů v hraničním pásmu plánovaného národního parku vykazuje zvýšenou citlivost vůči kalamitnímu šíření škůdců. Z odpovědí ministerstva však jasně vyplývá odlišný přístup, který se neshoduje s našimi odbornými poznatky a analýzami získanými přímo z terénu.
Přitom existují alternativní přístupy k ochraně přírody, které mohou být méně invazivní, avšak stejně účinné. Příkladem je návrh na zřízení specializovaného lesního závodu, který by kombinoval přísnou ochranu přírodních hodnot s trvale udržitelným hospodařením. Tato varianta by efektivně zajistila ochranu hodnotných porostů a zároveň minimalizovala negativní socioekonomické dopady na místní obyvatelstvo. Je zklamáním, že ministerstvo tuto variantu odmítá bez důkladného projednání.
Z historického a ekologického hlediska je třeba zdůraznit, že lesní ekosystémy Křivoklátska byly po staletí ovlivňovány lidskou činností, a současná struktura lesa je výsledkem systematické lesnické péče. Zavedení přísného bezzásahového režimu v této kulturně ovlivněné krajině může způsobit výrazné destabilizace ekosystémů, například rozšíření škůdců nebo zvýšené riziko požárů, které by zásadně narušily rovnováhu krajiny.
Pro efektivní ochranu přírody na Křivoklátsku je zásadní nejen respektování odborných znalostí a zkušeností z terénu, ale také aktivní zapojení místních obyvatel, kteří mají historicky hluboký vztah k regionu. Stávající osvědčený model péče o lesní ekosystémy, který již mnoho let úspěšně funguje, by měl sloužit jako inspirace a měl by být plnohodnotně zohledněn při plánování budoucích ochranářských opatření.
Proto jsou obavy odborné veřejnosti i místních obyvatel opodstatněné a měly by být důkladně vyslyšeny a reflektovány při dalším projednávání tohoto záměru.
