Koronavirus mění pracovní trh. Jistotu mají pořád „ajťáci“

Shutterstock.com

Koronavirus mění pracovní trh. Jistotu mají pořád „ajťáci“

Nezaměstnanost v Česku zatím roste jen minimálně. Změní se to na podzim. Dříve žádané profese mohou mít s hledáním práce problém.

Jan Němec

Jan Němec

redaktor

Pokles ještě nedávno zdánlivě nenasytné poptávky po dělnících do průmyslové, zejména automobilové výroby, propouštění v oblasti cestovního ruchu a naopak stále vyšší poptávka po lidech z oboru IT. Epidemie koronaviru začíná výrazně měnit český trh práce. 

Díky podpůrnému programu Antivirus, který přispíval firmám na mzdy dočasně nepotřebných či nepracujících zaměstnanců, zatím příliš neroste nezaměstnanost. V červenci dosáhla 3,8 procenta, což je zhruba o jeden procentní bod více než před rokem. Po skončení podpory ale propouštění přijde na podzim. Dopady krize přitom už dnes pocítilo podle ČSÚ nějakým způsobem na 45 procent zaměstnanců v Česku. 

Největší změny se dají očekávat v poptávce firem po konkrétních profesích. Pokles průmyslové výroby povede k menšímu zájmu o dělnické profese, které patřily v posledních letech mezi nejvíc nedostatkové. „Na trhu práce nyní nastanou velké přesuny mezi firmami a jednotlivými sektory,“ upozorňuje generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová. „Žádané dovednosti a pracovní role se mění rychleji než kdy dřív. Ve světě, kde roste význam technologií, jsou lidé stále žádaní,“ dodává Rezlerová.

Největší šance najít místo tak bude ve firmách, které koronavirus zasáhl méně, typicky technologické společnosti. „Nejlepší přehled máme o situaci ve webovém vývoji, kde je po několikaměsíčním ochlazení poptáván srovnatelný počet pozic jako před covidem-19,“ říká Jana Večerková ze školicí firmy Coding Bootcamp Praha. 

Nedostatek programátorů a dalších „ajťáků“ bude i v době postcovidové extrémně velký. „Podle našich odhadů by český trh pojal ještě 20 tisíc programátorů,“ uvádí Večerková. Pandemie a změny na trhu práce se podle ní projevují i na zájmu o rekvalifikace a kurzy IT dovedností. Podle Večerkové se tak do kurzů hlásí i lidé z oborů, jako jsou automotive nebo letecký průmysl. 

Budoucnost v IT ale nehledají lidé pouze z obavy o své zaměstnání. Mezi účastníky programovacích kurzů často patří odborníci z naprosto odlišných profesí, jako je marketing, advokacie či obchod s cennými papíry.

Vedle „ajťáků“ ale poroste také zájem o profese perspektivních oborů typu rozvážkových služeb, které v době pandemie jako jedny z mála rostly i o desítky procent. „Během epidemie patřili kurýři k nejčastěji poptávaným profesím. Lze předpokládat, že zájem bude do budoucna pokračovat. Lidé si rychle zvykli na častější online nákupy a ve větším objemu,“ uzavírá Ondřej Wysoglad z personální agentury Manuvia.