TikTok vydělává jako nikdy. Jeho osud je přesto nejistý

Společnost ByteDance stojící za sociální sítí TikTok si vloni výrazně polepšila, příjmy jí narostly o šedesát procent. Nejistota ohledně budoucnosti aplikace v USA však příliš nepřeje dalšímu rozvoji.

Společnost ByteDance stojící za sociální sítí TikTok si vloni výrazně polepšila, příjmy jí narostly o šedesát procent. Nejistota ohledně budoucnosti aplikace v USA však příliš nepřeje dalšímu rozvoji.

Celý článek
0

Proti klikacím závodům. Bezrealitky upřednostní ověřené uživatele, sází i na příhozy

Podle Martina Ponzera, šéfa Bezrealitky.cz, se na prohlídky bytů či domů většinou dostanou lidé, kteří nejrychleji zareagují na nájemní inzerát. Chce tak dát šanci spíše lidem, jež si portál prověří. Ale i těm, kteří příhozem trochu zvýší nájemné.

Podle Martina Ponzera, šéfa Bezrealitky.cz, se na prohlídky bytů či domů většinou dostanou lidé, kteří nejrychleji zareagují na nájemní inzerát. Chce tak dát šanci spíše lidem, jež si portál prověří. Ale i těm, kteří příhozem trochu zvýší nájemné.

Celý článek
0

Můj život s Karmou. Stoletá firma zůstala v Česku, o expanzi teď ale raději nepřemýšlí

Karma si zakládá na tom, že je českou firmou. A ani po ruské invazi na Ukrajinu a v době zdražování plynu nakonec nemusela přesunout výrobu do zahraničí či začít propouštět. „Pro šikovné lidi je v Karmě místo vždycky,“ říká teď marketingová ředitelka firmy Kateřina Kubištová.

Karma si zakládá na tom, že je českou firmou. A ani po ruské invazi na Ukrajinu a v době zdražování plynu nakonec nemusela přesunout výrobu do zahraničí či začít propouštět. „Pro šikovné lidi je v Karmě místo vždycky,“ říká teď marketingová ředitelka firmy Kateřina Kubištová.

Celý článek
0

Komentář: Proč kryptoměny nefungují, jak slibovaly

Kryptoměny opakují všechny chyby klasických financí a přidávají své vlastní úplně nové. Svědomí mají obtížené mnoha hříchy: ničí bohatství, plodí podvody a kašlou na obyčejné lidi.

Komentář: Proč kryptoměny nefungují, jak slibovaly
ilustrační foto | Shutterstock.com

Jay Gatsby, Albert Einstein, Frodo Pytlík, John Pierpont Morgan, Michael Jordan, Bill Gates, Elon Musk, Mark Zuckerberg, Warren Buffett, Michael Milken, Bernard Madoff, Charles Ponzi – seznam lidí, ke kterým je přirovnáván kryptopodvodník Sam Bankman-Fried, je mimořádný.

Zdá se, že je předurčen k tomu, aby se zapsal do paměti především vedle posledních tří jmen, jež náleží chytrým superpodvodníkům. Dvaatřicetiletý Kaliforňan byl loni usvědčen z „jednoho z největších finančních podvodů v historii Spojených států“ a čeká na rozsudek, jenž mu může vynést desítky let za mřížemi.

Co to však znamená pro náš vztah ke kryptoměnám obecně? Poučili jsme se z katastrofálního krachu digitálních aktiv v roce 2022? Soudě podle dění na trhu s kryptoměnami nejspíš ne.

Od doby, kdy se FTX (firma Bankmana-Frieda) v listopadu 2022 zhroutila kvůli díře v účetnictví zvíci devíti miliard dolarů, se tržní hodnoty kryptoměn zhruba ztrojnásobily. Cena bitcoinu minulý týden vzrostla nad 70 000 dolarů a zaznamenala tak nový absolutní rekord. Vidíme novou vlnu nadšení: na kryptotrh začínají vstupovat solidní „kamenní“ investoři, jako jsou BlackRock nebo Invesco.

Cena bitcoinu

Bankman-Friedovi hrozí přísný trest. Ani samotné kryptoburzy bychom neměli nechat vyváznout příliš lacino, tvrdí obsáhlý komentář Financial Times. Zkušenosti z krachu FTX podle něho ilustrují čtyři hluboce zakořeněné problémy kryptoměn, s nimiž průšvih Bankmana-Frieda neudělal vůbec nic.

1. Vstanou noví prostředníci

Pokud se chcete pokusit zorientovat v kryptografii, začít u technologie je recept na zmatek. Můžete strávit hodiny úvahami nad blockchainy, hashováním, mechanismy konsensu (a esoteričtějšími tématy, jako jsou aukce parachainů a bleskové půjčky) aniž byste se přiblížili k pochopení toho, jak krypto v reálném světě funguje. Odborná vysvětlení téměř vždy tvrdí, že klíčovým atributem kryptografie je její decentralizace. To zní hezky, ale má to háček: je to lež.

Pojem decentralizace je jádrem kryptoúvah od doby, kdy s bitcoinem přišel Satoshi Nakamoto. Jeho nápad spočíval v tom, že technologie blockchainu (neměnný záznam transakcí sdílený mezi více počítači) by mohla nahradit zprostředkovatele, jako jsou banky, makléři a regulační orgány.

Jeho „bílá kniha“, jakýsi nástřel ideového kryptozáměru, mluví o třech zásadních krocích. Zaprvé, je třeba vymyslet chytrý systém, který umožní platby bez prostředníků (bitcoin). Zadruhé, zpopularizovat bitcoin, aby vyřadil banky a další finanční instituce ze hry. Zatřetí, na základě této inovace vytvořit zcela novou ekonomiku, která bude lepší pro všechny.

Inu, tak. Ve skutečnosti se decentralizace neuchytila, protože vyžaduje, aby lidé převzali za své peníze plnou odpovědnost. Dnešní kryptoměnové platby častěji než přes bitcoiny proudí přes stablecoiny, tokeny navržené tak, aby měly fixní hodnotu vůči americkému dolaru (v poměru 1:1, ale to je vlastně jedno).

Tomuto sektoru dominuje hrstka centralizovaných společností, jako jsou Tether a Circle. Hrstka centralizovaných burz (mezi nimiž patřila k největším právě FTX) mezitím zahnala trh s obchodováním tam, odkud mělo kryptohnutí svět peněz vysvobodit: do kouta.

Tito kryptoprostředníci jsou ve skutečnosti více centralizovaní, méně odpovědní a méně transparentní než jejich analogické protějšky v mainstreamových financích. Vezměme si příklad FTX: můžeme si o bankách myslet cokoli, ale kdy zkrachovala nějaká velká banka, protože někdo v jejím vedení jednoduše sebral všechny vklady klientů a vzal roha? Nejblíže je tomu příběh Nicka Leesona, jenž položil svého zaměstnavatele, britskou banku Barings; to bylo v roce 1998.

Nikdy není snadné přesně zjistit, proč se kryptotrhy hýbou. Absence fundamentálních kotev, jako jsou zisky nebo úrokové sazby, znamená, že se krypto v drtivé většině obchoduje na základě pocitů.

Bezprostřední příčinou nedávného návratu „dobrých vibrací“ na trh s kryptoměnami však bylo rozhodnutí Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) povolit přímý vstup kryptografických burzovně obchodovaných fondů (ETF) provozovaných investičními institucemi na americký trh. Ta ironie je pozoruhodná.

V Nakamotově bílé knize se píše: „Hlavní výhody se ztrácejí, pokud je stále zapotřebí důvěryhodná třetí strana.“ Když si uvědomíme, že velkou pozitivní zprávou v kryptosféře je dnes příchod bitcoinového fondu uznávané firmy BlackRock, těžko se vyhnout závěru, že „hlavní výhody“ jsou ztraceny, a to velmi důkladně.

Přes všechny řeči o decentralizované struktuře kryptoměn a jejich antagonismu vůči „tradičním financím“ to jsou často právě tradiční finanční manažeři, kdo šlape na plyn nejvíce.

2. Vztah k zákonům

Arthur Hayes, bývalý výkonný ředitel kryptoburzy BitMex, to vyjádřil za všechny: „Ačkoli bitcoin má být libertariánskou záležitostí typu ‚buďte sami sobě bankou‘, většina lidí je dost líná a naprosto v pohodě si koupí nějaké krypto a drží je na burze, jako by ta burza byla banka.“

Hayes sám je postava nanejvýš barvitá. Od roku 2016 byl průkopníkem finančních nástrojů, které získaly v oblasti kryptoměn nejvíce obliby (derivátové kontrakty založené na cenách kryptoměn, nikoli na samotných kryptoměnách). Ztratil však kontrolu nad svou firmou BitMex a v roce 2020 byl v USA nucen přiznat vinu v případu nerespektování amerických zákonů proti praní špinavých peněz.

To poukazuje na další zásadní selhání kryptoměn: chtějí stát nad zákonem. Tento impuls sahá až k vynálezu bitcoinu v reakci na selhání bank a jejich regulátorů během globální finanční krize. Výsledkem je však naprosté překroucení původní vize.

Kryptonadšenci nás vyzývají, abychom nahradili banky (na které dohlížejí široce kompetentní a demokraticky odpovědní regulátoři) systémem, který dává lidem, jako je osmadvacetiletý Bankman-Fried trpící nespavostí, neomezenou moc nad 40 miliardami dolarů: mezi nimi i vašich dolarů. Je obtížné argumentovat, že je to vážně dobrý nápad.

Vezměte dlouholetého rivala Bankmana-Frieda, zakladatele kryptoburzy Binance Čchang-pcheng Čaa známého jako „CZ“. Sám svoji firmu kdysi charakterizoval coby „pirátskou loď“.

Firma dlouho odmítala uvést své sídlo, a dokonce se celá léta snažila nezveřejňovat polohu svých hlavních kanceláří. Tím, že odmítala sídlit v konkrétní zemi, mohla uniknout tlaku v jednom regulačním systému a objevit se v jiném. Její hlavní výdělečný motor zůstával bezpečně v mezinárodních vodách.

Jeden z vysoce postavených manažerů Binance kdysi tuto logiku vysvětlil přímočaře: „Chceme, aby naše burza nikdy nepodléhala jakékoli regulaci.“ (Od té doby firma změnila kurz. Čao se loni na podzim přiznal k obvinění v USA a Binance souhlasila, že zaplatí za urovnání sporů s úřady 4,3 miliardy dolarů.)

3. Neomezeně!

Kryptoměny slibují „demokratizaci“ financí. Berou moc vytvářet nová, snadno obchodovatelná aktiva z rukou několika málo institucí a dávají ji každému. Je to podobné, jako když Twitter a spol. rozbily monopol masmédií. Kryptoměny slibují, že provedou bankám totéž, co internet provedl novinám a televizím.

Zde je třeba rozlišovat mezi bitcoinem a tisíci dalšími kryptoměnami. Celkový počet bitcoinů je z definice omezen na 21 milionů. U mnoha dalších však nabídka omezena není. Kdokoli s určitou úrovní počítačových dovedností může během několika minut spustit svoji vlastní „minci“.

To je nápad jistě pozoruhodný a revoluční – otázka však zní, jestli je také dobrý. Neomezená tvorba aktiv v kryptoměnách zatím nemá dobré výsledky. Kryptoanalytická společnost Chainalysis se pokusila odhadnout počet podvodných tokenů spuštěných v roce 2022 tak, že hledala „měny“, které krátce po spuštění ztratily většinu své hodnoty. Z přibližně 40 tisíc spuštění v tomto roce jich asi čtvrtina přišla o 90 procent své hodnoty již během prvního týdne. Investory to pokaždé doběhlo.

Neomezená tvorba aktiv je jedním z důvodů, proč se trh s kryptoměnami v roce 2022 zhroutil. V rámci Bankman-Friedova impéria použila token vydaný společností FTX (známý jako FTT) firma jménem Alameda jako zástavu za půjčky v hodnotě miliard dolarů. 

Představte si, že máte sešit o sto listech papíru a na každou stránku napíšete „peníze“. Pokud se vám podaří prodat první list nějakému nadšenci za korunu, pak můžete zbytku sešitu dát teoretickou hodnotu 99 korun. Pak těchto 99 korun použijete jako zástavu za půjčku ve skutečných penězích, které následně utratíte, odstěhujete se na Bahamy a nemáte se zle.

Hilary Allenová z American University Washington College of Law vysvětluje, jak kryptoměny zdokonalily typ podfuku, jenž vedl k finanční krizi z roku 2008. „Rozšířil se počet finančních aktiv, na která jste si mohli půjčit; pákový efekt sílil, stejně jako složitost těchto aktiv. Mohli jste vzít dům, vytvořit CDO (zajištěný dluhový závazek pozn. red.), dát na něj derivát a mít syntetických cenných papírů až do alelujá. Ale někde mezitím pořád stál ten dům. Kryptoměna dělá to, že žádný dům nepotřebujete.“

Bez omezení a dohledu je neomezené vytváření aktiv zralé ke zneužití. „Moje obava ohledně kryptoměn vždycky spočívala v tom, co s nimi udělá tradiční finanční systém. Pokud uvidí, že si můžete finanční aktiva jen tak vymýšlet, pustí se do toho,“ dodává Allenová.

4. K čemu to je?

Odcizení od hlavního finančního proudu pomohlo posílit přitažlivost kryptoměn. Mnoho lidí – řada z nich vyrůstala v období finanční krize okolo roku 2008 – nabylo podezření, že finance jsou zkorumpovaný a nesmyslný byznys, která pomáhá bohatým bohatnout a na všechny ostatní kašle.

Tato kritika se bolestně týká nedávné historie kryptoměn. Jejich dosavadním hlavním uplatněním v reálném světě bylo usnadnění života zločincům (jeden zaměstnanec Binance v soukromí žertoval, že potřebují transparent s nápisem „Je praní peněz z drog v dnešní době příliš těžké? Přijďte na Binance; máme pro vás dárek“). Vytváření kryptoměn prostřednictvím takzvané těžby má navíc obrovskou spotřebu energie, což zbůhdarma ničí životní prostředí.

To neznamená, že kryptoměny nemají žádnou budoucnost. Ale vzhledem k tomu, jak ničí bohatství, plodí podvody a kašlou na obyčejné lidi, mají dnes jejich propagátoři naléhavý úkol dokázat, že mohou skutečně začít přinášet něco dobrého.