Bránili byste zemi se zbraní v ruce? Podle výzkumu institutu SOLVO by to udělalo 11 % Čechů.
Hrot24, vygenerováno v Midjourney
Jak se máme?
Bránili byste zemi se zbraní v ruce? Podle výzkumu institutu SOLVO by to udělalo 11 % Čechů.
Češi balancují na tenkém ledě vlastní psychické odolnosti. Průlomový výzkum institutu SOLVO, zpracovaný agenturou SC&C na reprezentativním vzorku přes 1200 lidí, odhalil nekompromisní čísla: průměrný Čech zvládá životní nástrahy jen ze 45 procent. To by samo o sobě stačilo k zamyšlení. Skutečný alarm však bije jinde: celá třetina populace (30 %) má tak nízké skóre v indexu emoční pohody Světové zdravotnické organizace (WHO), že se ocitá v přímém ohrožení depresí. „Každá společnost je silná tak, jako jsou silní její jednotlivci. České výsledky považuji za dost slabé,“ konstatuje bez příkras zakladatelka institutu SOLVO Ivana Tykač. Kde je hlouběji? Největší tíhu nesou důchodci, lidé tlačení nízkými příjmy a ti, kteří prošli rozvodem – sociální izolace, finanční tíseň a zdravotní potíže zde vytvářejí dokonalou bouři podlamující duši.
šéfredaktor
Pohled do zítřků také nevyvolává nadšení. Víc než polovina z nás (55 %) je hluboce přesvědčena, že dnešní děti čeká horší svět, než je ten náš. Zajímavé je, jak se tato skepse rodí s věkem: zatímco mladí často cítí, že startují z lepší pozice než jejich rodiče, po čtyřicítce se perspektiva prudce obrací. Jedno však hlodá všechny generace bez rozdílu: všudypřítomná nejistota. Ta možná paradoxně živí i rostoucí ochotu připravit se. Téměř polovina Čechů (46 %) by dnes podpořila zavedení tříměsíčního povinného výcviku pro čerstvé maturanty. A drtivých 71 % volá po návratu výuky civilní obrany – tedy základů přežití, první pomoci, reakce na katastrofy – do školních lavic. „Podle mého názoru by mladí lidé, muži i ženy, měli absolvovat nějakou formu vojenského výcviku, a všichni bychom měli projít základním kursem civilní obrany,“ řekla při včerejší tiskové konferenci ředitelka SOLVA Michaela Marksová. Se zbraní v ruce by pak bylo ochotno bránit zemi 11 % lidí, převážně mužů do 45 let. V zemi žijící desítky let v míru je to překvapivě silné číslo, i když zároveň platí, že 76 % dospělých nikdy neabsolvovalo žádný vojenský či branný dril.
Klíč v pohybu a vzdělání? Mladí táhnou
Kde tedy hledat páku, která zvedne naši kolektivní odolnost? Data SOLVA, do kterých měla možnost redakce Hrotu nahlédnout, ukazují jasně: věk a vzdělání vysvětlují až polovinu rozdílů mezi námi. Mladší ročníky prokazují větší optimismus a pružnost v reakcích na změnu než ty starší. Dobrá zpráva? Odolnost není pevně daná. „Pozitivní ale je, že můžeme svoji odolnost aktivně zvyšovat – třeba tím, že začneme více cvičit, zhubneme, uděláme si řidičský průkaz nebo se budeme účastnit spolkového života,“ vypočítává konkrétní cesty Ivana Tykač. Právě tady ale často selháváme: jen 44 % z nás sportuje alespoň třikrát týdně, což je hranice pro skutečný zdravotní benefit. Zdravotní sebevědomí také není nijak vysoké: za velmi dobrý stav se považuje jen pětina populace (22 %), zatímco 9 % (s převahou žen nad 45 let) svůj zdravotní stav hodnotí jako špatný. A když Češi hledali hlavní slabinu země, nejčastěji (33 %) ukázali prstem na vedení státu. Pro SOLVO jsou tato zjištění výzvou. „Proto chceme vyhlásit soutěž o nejodolnějšího Čecha a Češku a každý rok měřit zlepšení,“ oznamuje Tykač. Jejich ambice je jasná: odemknout obrovský, leč dosud plně nevyužitý potenciál české společnosti. Průzkum z konce května 2025 je prvním krokem. Zásadní otázka zní: Najdeme v sobě vůli ten potenciál probudit?
