Partnerství mezi Čínou a Ruskem zvyšuje hrozbu, kterou tyto země představují pro zájmy USA, zaznívá zpoza oceánu (ilustrační obrázek)

Partnerství mezi Čínou a Ruskem zvyšuje hrozbu, kterou tyto země představují pro zájmy USA, zaznívá zpoza oceánu (ilustrační obrázek)

Shutterstock.com (vygenerováno umělou inteligencí)

Sbližování velmocí

Když vy na nás sankce, my si vystačíme spolu. Rusko a Čína prohlubují spolupráci novým plynovodem

Moskva a Peking stvrdily své stále těsnější energetické partnerství podpisem právně závazného memoranda o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2, který má spojit rozsáhlá naleziště v Západní Sibiři s čínským trhem prostřednictvím Mongolska.

Dohoda byla oznámena na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Číně, kde se ruský prezident Vladimir Putin setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a dalšími lídry zhruba dvacítky států včetně Indie.

Šéf Gazpromu Alexej Miller oznámil podpis memoranda se státní čínskou společností CNPC. Jak napsal server OilPrice.com, jde o „strategický obrat ruských energetických exportů směrem na Východ“ poté, co Moskva přišla o klíčový evropský trh v důsledku války na Ukrajině a sankcí.

Gazprom přitom loni vykázal první roční ztrátu po více než dvaceti letech a propouští, zatímco Evropská unie plánuje do roku 2027 ukončit veškerý dovoz ruského plynu.

Ačkoli memorandum představuje důležitý krok, zásadní otázky zůstávají nevyřešené. „Není jasné, kdo a jak bude financovat tento mnohamiliardový projekt,“ uvedla Tsvetana Paraskova, analytička OilPrice.com. Ani cena, kterou je Čína ochotna platit, zatím nebyla dohodnuta.

Rusko mezitím už nyní dodává plyn do Číny prostřednictvím původního plynovodu Síla Sibiře, který byl dokončen před několika lety a stal se prvním plynovodem, jenž propojuje Rusko s čínským trhem.

Druhá trasa by měla být ještě ambicióznější – Moskva ji prezentuje jako „největší projekt v globálním plynárenském průmyslu“.

Analytici však upozorňují na značnou nejistotu. „Zda Síla Sibiře 2 skutečně vznikne, se teprve uvidí. Každopádně není pochyb o tom, že partnerství mezi Čínou a Ruskem zvyšuje hrozbu, kterou tyto země představují pro zájmy USA,“ řekl John Hardie z think-tanku Foundation for Defense of Democracies.

Další expert, Max Meizlish, připomněl, že oznámení plynovodu přichází krátce poté, co byla do Číny uskutečněna první dodávka z ruského projektu Arctic LNG 2, na který se vztahují americké a evropské sankce.

„Ochota Pekingu dále se opírat o ruský energetický sektor ukazuje, že se již neobává důsledků amerických sankcí. Washington musí tuto kalkulaci změnit,“ zdůraznil Meizlish.

Podle OilPrice.com je tak jedinou jistotou to, že Moskva a Peking utužují své strategické vztahy, a to nejen v energetice, ale i v průmyslu a armádní spolupráci.

V době, kdy Západ tlačí na izolaci Ruska (například Evropská unie rozsáhlými represáliemi), obě země kroky svých vládců demonstrují, že hrozby a postihy mohou mít i opačný efekt: ti „postižení“ se ještě více sblíží.