jaderná elektrárna Dukovany
Shutterstock.com
Jasné vítězství KHNP a podepsaná smlouva. Česko si pohlídalo dostavbu Dukovan navzdory sporu s Paříží
Česko si pro výběr dodavatele nového jaderného bloku v Dukovanech zvolilo jinou cestu, než je ve světě běžné – transparentní soutěž s jasně nastavenými pravidly a bezpečnostními kritérii. Do finále postoupili tři vážní zájemci. Nakonec převážila nabídka jihokorejské KHNP, a to díky mixu nižší ceny, technické připravenosti a vysoké míry zapojení českých firem. Francouzská EDF v tendru naopak nenabídla zásadní zlepšení a čelila kritice i na domácí půdě. Výsledek výběrového řízení se sice stal předmětem právního sporu, ale klíčové rozhodnutí už padlo a smlouva je podepsána. Český stát tak drží v ruce silnou smluvní pozici a projekt, který může zásadně ovlivnit podobu energetiky po roce 2036.
šéfredaktor
Česká republika se původně v otázce dostavby jaderných bloků v Dukovanech rozhodla nejít cestou běžnou v zahraničí. Tyto obří zakázky bývají často zadávány vybraným firmám napřímo, bez transparentního výběrového řízení. Na nový jaderný blok v Dukovanech byl naopak vypsán tendr, který probíhal v letech 2022 až 2024. Výběrové řízení bylo mezinárodní, vícestupňové a od počátku nastavené tak, aby se do něj nemohly přihlásit firmy z bezpečnostně problematických států. Vyprofilovali se tak tři vážní zájemci – francouzská EDF, jihokorejská KHNP a americký Westinghouse.
Američané byli poměrně brzy vyřazeni, protože nabídli pouze nezávazné podmínky. Ve hře tak zůstali jen Francouzi a Korejci. EDF se ve výběrovém řízení nechovala moc pružně – o připomínkách zdlouhavě vyjednávala a v klíčových parametrech nenabídla zásadní zlepšení. Naopak KHNP projevila velkou flexibilitu a její nabídka byla komplexní, závazná a cenově pro Českou republiku nejvýhodnější.
„Po bitvě je každý generál – ale já bych řekl, že v tomhle případě ani s tou generálií nesouhlasím,“ komentoval výběrové řízení ekonom Miroslav Zámečník ve svém podcastu Odemčeno. „Kdo je teď chytrý a říká, že to byla chyba, mělo se dělat G-to-G (mezivládní dohoda, pozn. red.), tak fakticky říká, že by se dělalo G-to-G s EDF – a se všemi problémy, které tam figurují jako potenciální rizika.“ Podle něj by přímé mezivládní dohody mohly vyvolat diplomatickou konfrontaci s USA nebo Francií, zatímco otevřená soutěž umožnila zvolit partnera podle kvality.
KHNP bodovala, EDF zaváhala
Korejská KHNP podle závěrečné hodnoticí zprávy nabídla nejvýhodnější podmínky ve většině sledovaných kategorií. Finální cena byla stanovena na 407 miliard korun, přičemž nabídka zahrnovala garantované náklady i závazný harmonogram výstavby. KHNP byla – na rozdíl od EDF – ochotná aktivně jednat o úpravách podmínek. Ve výsledku se podařilo dojednat snížení ceny paliva o 4 %, zvýšení výkonu každého bloku o 2,15 MWe a významné posílení smluvních záruk a sankcí. Součástí kontraktu jsou i dodávky paliva na deset let a technologie APR1000.
Následovalo 269 jednání o konkrétní podobě smlouvy. KHNP rovněž vyšla české straně vstříc v otázce zapojení tuzemských firem. Výsledná dohoda počítá s významnou lokalizací projektu, kde se hovoří až o 60% podílu českých firem, do kterého se mají zapojit například Doosan Škoda Power, Škoda JS, ZAT, I&C Energo nebo ÚJV Řež. Nutnost rychlého podpisu a uzavření dohody před vypršením časově omezené nabídky zdůrazňoval i ekonom Zámečník, který varoval před obrovskými náklady plynoucími ze zdržení, jež by se mohly vyšplhat na desítky miliard ročně. Díky včasnému podpisu smlouvy se těmto rizikům podařilo předejít.
Vážná kritika z Paříže
Francouzská státní společnost EDF se od počátku prezentovala jako zkušený subjekt s dlouhou tradicí. Podle informací z jednání ČEZ a EDU II dostala EDF několikrát možnost svou nabídku upravit, nicméně ani po opakovaných jednáních tak neučinila. Kritika se objevila i na domácí scéně – v lednu 2025 vydal francouzský Nejvyšší účetní dvůr mimořádně kritickou zprávu o stavu jaderného programu. Zpochybněno bylo také působení EDF v zahraničí a krátce poté byl odvolán její ředitel Luc Rémont.
„Francouzi nemají ani finální investiční rozhodnutí na svůj program šesti reaktorů EPR2,“ řekl Zámečník. „Bez peněz za nulový úrok od francouzské vlády nejsou schopni ten program vůbec spustit. V takové situaci nařknout konkurenci z nepovolené veřejné podpory je dost absurdní.“
Pro český stát tak dával výběr KHNP smysl z mnoha důvodů. Korejci nabídli výrazně výhodnější kombinaci ceny, garancí a technických parametrů. Díky tomu lze očekávat levnější elektřinu a zároveň nižší rizika pro stát. Zapojení českých firem podpoří domácí průmysl a posílí know-how v oblasti jaderné energetiky. Realizace má odpovídat smluvně ukotvenému harmonogramu. Český stát navíc může kontrolovat výběr subdodavatelů a má nad celým projektem vysokou míru kontroly.
Právní drama a triumfální podpis smlouvy
Na konci letošního dubna byly všechny smlouvy s KHNP připraveny k podpisu. V tu chvíli však Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření – na základě žaloby podané společností EDF, která zpochybňovala postup zadavatele a požadovala zastavení podpisu smlouvy. ČEZ i její dceřiná firma EDU II se proti rozhodnutí ostře ohradily a podaly kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Argumentovaly mimo jiné tím, že soud neprokázal hrozbu vážné újmy a přehlédl zákonný předpoklad, že může ukládat povinnosti třetí straně – tedy EDU II – pouze tehdy, je-li to spravedlivé. EDU II přitom není účastníkem sporu mezi EDF a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
„Je neuvěřitelné, že předběžné opatření umožňuje aktérovi bez reálné kapacity výstavby zablokovat projekt konkurenta, který tu kapacitu má,“ komentoval situaci ekonom Miroslav Zámečník ve svém komentáři pro iDNES.cz. Nicméně, Nejvyšší správní soud se „pochlapil“ a 4. června 2025 předběžné opatření Krajského soudu v Brně zrušil. Tím odstranil poslední překážku a otevřel cestu k okamžitému podpisu.
Po jistou dobu bylo velmi snadné podlehnout dojmu, že nejdůležitější energetický projekt v Česku za mnoho let vykolejil ještě před startem. Tentokrát se však časová mezera pro podpis zúžila na pouhých několik hodin. Bezprostředně po verdiktu Nejvyššího správního soudu, 6. června 2025, podepsaly společnost EDU II, vlastněná státem z 80 % a ČEZem z 20 %, a jihokorejská KHNP klíčovou smlouvu o inženýringových, dodavatelských a stavebních pracích (EPC).
Součástí smlouvy jsou nejen dva nové bloky v Dukovanech, ale také opce na další dva bloky v Temelíně. Tento proces však zároveň odhalil nedostatky v českém právním systému. Jak upozornil ekonom Miroslav Zámečník, české prostředí nedisponuje právními pojistkami běžnými v jiných státech: „Ve Francii nebo v Německu lze soudní přezkum u strategických zakázek provádět rychleji a s kauční povinností. Poláci mají výjimku pro klíčové zakázky, kde soud pracuje přednostně.“
Co tendr na Dukovany znamená pro budoucnost Česka?
Česká republika u projektu Dukovan zvolila transparentní soutěž a nezávislé hodnocení. Ačkoliv výsledek zpočátku zpochybňoval jeden z neúspěšných uchazečů, celý proces byl navržen tak, aby odolal právním i reputačním výtkám. Definitivní podpis smlouvy s KHNP potvrdil, že volba této jihokorejské společnosti je nejen pragmatickým řešením, ale i politickým signálem, že Česko bere svou energetickou bezpečnost vážně a usiluje o soběstačnost.
Sázka na ověřenou technologii, pevný smluvní rámec a silné zapojení českých firem posiluje nejen samotný projekt, ale i dlouhodobou pozici Česka v oblasti jaderné energetiky. Rozhodnutí tak není jen o jednom bloku – ale o tom, jak bude vypadat česká energetika po roce 2036, kdy dosluhující reaktory ukončí provoz.
Celá tato epizoda zároveň podtrhuje, jak je důležité poučit se z právních průtahů. „Celý ten příběh je o tom, že jsme s nepřipravenou, nevyztuženou legislativou šli do soutěže, která byla připravená zodpovědně,“ uvedl ve svém komentáři pro iDNES.cz ekonom Miroslav Zámečník. „Ti Jihokorejci vyhráli po zásluze. Vlak se podařilo nahodit zpátky na koleje a může se začít rozjíždět.“ Tím spíš je ale důležité se z této epizody poučit, protože, jak dodává Zámečník, „stát musí být schopný anticipovat, co se stane, a vyjednávat, vyvažovat zájmy, argumentovat předem, hledat konsensus doma i s partnery.“
