Praha 2 letos hospodaří s historicky nejvyšším rozpočtem – přes miliardu korun. Čím je tento nárůst způsoben a jaké priority za ním stojí?

Jsem hrdý na to, že MČ Praha 2 hospodaří maximálně odpovědně a rozumně. Byla to má nejvyšší priorita od doby, kdy jsem dostal oblast financí do své gesce před lety. Nemáme půjčky ani úvěry, nepouštíme se bezhlavě do velkých investičních projektů, na které bychom museli shánět prostředky jinde. Peníze, které jsme získali z privatizace obecních bytů, máme uložené a zhodnocujeme je. Daří se nám plnit předsevzetí, abychom měli v městské kase vždy alespoň roční rozpočet navíc – pro případ mimořádných událostí.

Které investiční projekty v roce 2025 považujete za klíčové z pohledu dlouhodobého rozvoje městské části?

Praha 2 obecně investuje nejvíce peněz do školství, zeleně a bydlení. Základní a mateřské školy na Dvojce jsou naší chloubou, letos do nich investujeme přibližně 225 milionů korun, z toho necelých sto milionů na jejich opravy. Nejvýznamnějším investičním projektem bude generální oprava střešního pláště ZŠ Na Smetance, která bude stát celkem sto milionů; pro letošek vyčleňujeme přes třicet milionů. Nemalé prostředky putují do revitalizace parků – zeleň tvoří přece jen celých 11 procent naší městské části. Aktuálně běží velká rekonstrukce parku „U Hradeb“ v Horské ulici včetně obnovení kuželny a revitalizace Lumírových sadů. V plánu je také revitalizace Karlovského předmostí u Nuselského mostu, kde park bude nově doplněn o umělecké dílo v podobě dětské nemocnice, která musela ustoupit stavbě Nuselského mostu. Je však třeba si uvědomit, že toto všechno jsou dlouhodobé projekty, které často výrazně přesahují nejen jeden rok, ale celé volební období.

Investujete také do obecního bydlení. Můžete přiblížit důvody a parametry nedávného nákupu bytového domu?

Koupi bytového domu na adrese Francouzská 18 nedávno schválilo zastupitelstvo MČ Praha 2 a já osobně jej považuji za důležitý krok ke zlepšení správy našeho bytového fondu, který máme mimochodem jeden z největších v Praze, ale i k rozšíření nabídky dostupného nájemního bydlení v naší městské části, o nějž je stále větší zájem. A vzhledem k tomu, že Praha 2 nemá k dispozici žádné stavební pozemky, nezbývá nám než nakupovat nemovitosti, které již stojí – což je právě případ domu na Francouzské. Jde o třípodlažní bytový dům, za který městská část zaplatí 99 milionů korun. Takovou příležitost jsme si nemohli nechat ujít. Budovu plánujeme kompletně zrekonstruovat, a především zde přistavit dvě a půl patra. Celkově tam tak může vzniknout až šestnáct nájemních bytů. Vzhledem k tomu, že Praha 2 vlastní dva nájemní domy v těsném sousedství, bude po rekonstrukci možné propojit vnitrobloky a nabídnout tak nájemníkům rozlehlé prostory ke společnému užívání.

Praha 2 dlouhodobě drží nájmy o přibližně 60 % nižší oproti tržním. Jak se vám daří tento model udržet a je dlouhodobě udržitelný

Náš bytový fond je rozdělen do několika kategorií, přibližně polovinu tvoří původní nájemníci, kteří dříve platili regulované nájemné. Ti dnes platí nájem ve výši až 80 procent pod tržním průměrem. Druhou polovinu bytového fondu pak tvoří byty obsazené po deregulaci nájmů. Ty obsazujeme ve třech režimech: nabízíme byty potřebným dle pravidel sociální bytové politiky, máme služební byty pro potřebné profese a komerční nájmy vysoutěžené v aukcích. Výše nájmů ve vysoutěžených bytech byla v loňském roce zhruba 35 procent pod tržním průměrem. Tyto tvoří asi dvacet procent celého bytového fondu. I tak městská část utrží ze všech nájmů téměř čtvrt miliardu korun ročně, což pokryje nejen správu bytového fondu, ale i jeho obnovu a opravy bytů – tolik k otázce, zda je tento model udržitelný.

Jak konkrétně funguje podpora vybraných skupin obyvatel – například samoživitelů, seniorů nebo mladých rodin?

Řídíme se našimi pravidly sociální bytové politiky, při jejichž splnění těmto žadatelům nabízíme zlevněné nájemní bydlení, které v některých případech začíná na 97 korunách za metr čtvereční. Pravidla jsme v tomto funkčním období novelizovali a tuto skupinu, do které přirozeně spadají senioři, zdravotně znevýhodnění a sociálně potřební, jsme rozšířili právě o rodiče samoživitele a mladé rodiny. Nabízíme jim nejen odpovídající byty, ale také slevu na nájemném v prvním roce, který pro ně bývá nejobtížnější.

Uvažujete o zavedení dalších nástrojů – například formy sdíleného nájemního bydlení nebo spolupráce s developery?

O sdíleném nájemním bydlení ani o spolupráci s developery neuvažujeme, vzhledem k tomu, že už – jak jsem zmínil – Praha 2 nemá volné stavební pozemky.

Zmínil jste zefektivňování bytových pravidel. Co konkrétně se změnilo a jaký to má dopad na přidělování obecních bytů?

Za jednu ze zásadních změn považuji, že obyvatelé nyní budou moci snáze získat nájemní smlouvu na neurčito. Nejprve s nimi uzavíráme smlouvu na dobu určitou po dobu dvou let, a poté ji prodlužujeme na čtyři roky. Pokud se nájemce v té době osvědčí, získá smlouvu na neurčito. Je to oboustranně výhodná situace: lidé nebudou muset každý rok obíhat úřad se smlouvou a zároveň se uleví i našim úředníkům. Nájemníci zároveň získají pocit jistoty ohledně bydlení. Naším zájmem jsou spokojení obyvatelé, kteří u nás budou žít pokud možno dlouho. Výrazně jsme zjednodušili i přihlašování do elektronických dražeb bytů a upravili jsme vyvolávací ceny, které zohledňují stav bytů.

Jedním z velkých témat v centru Prahy je Magistrála. Jaký je postoj Prahy 2 k její rekonstrukci a plánovaným změnám?

Rekonstrukci magistrály a na ni navazující změny samozřejmě vítáme. Jde o zcela zásadní projekt pro rozvoj dopravy a infrastruktury v naší městské části. Nejde jen o opravu silnice jako takové, která je samozřejmě potřeba – magistrála, po které denně projíždí sto tisíc aut, má na život v naší městské části obrovský vliv v mnoha směrech. Její proměna v moderní městský bulvár se zelenými prvky život na Dvojce nesmírně zkvalitní. Zároveň je však třeba zdůraznit, že dopravě na Dvojce se uleví až ve chvíli, kdy bude fungovat slibovaný most pro automobilovou dopravu mezi Prahou 4 a Prahou 5. Bez toho se opravdu dál nepohneme.

Má městská část připravenou vlastní dopravní koncepci, která by reagovala na změny v širším centru Prahy?

Obecně by městské části neměly připravovat vlastní dopravní koncepci, pokud není v souladu se záměry hlavního města Prahy. Dopravní koncepci by měl mít magistrát hl. města Prahy a ten by ji měl konzultovat s městskými částmi. Připravované změny, jako je například zmíněná rekonstrukce magistrály nebo zavedení tramvajové trati na Václavské náměstí, dopravu a život v Praze 2 samozřejmě ovlivní. Chystá se také rekonstrukce Ječné ulice, k níž už existuje studie proveditelnosti a na které se Praha 2 dohodla s Technickou správou komunikací.

Jaké jsou vaše priority z hlediska zklidnění dopravy, podpory pěšího pohybu nebo MHD?

Dopravu se snažíme zklidňovat, kde to jde, a zároveň usměrňovat nápady pana náměstka pro dopravu hl. m. Prahy, pana Hřiba, který by – s nadsázkou řečeno – automobilovou dopravu nejraději zcela zrušil. Co se týče MHD, máme v Praze 2 hustou síť. Nyní plánujeme prodloužení autobusové linky 148, abychom zlepšili dopravní obslužnost k dětské nemocnici v ulici Ke Karlovu, ale i například k Muzeu Policie ČR v téže ulici. S ohledem na bezpečnost dětí jsme například rozšířili předprostory u některých škol, aby zde auta jezdila pomaleji.

Praha 2 je nejen samosprávou, ale také vykonává přenesenou působnost státu. Kde vidíte v tomto modelu hlavní výzvy?

Hlavní výzvou je správné vyvažování rolí. Jako městská část vystupujeme na jedné straně jako samospráva blízká občanům, na druhé straně zajišťujeme řadu činností, které vykonáváme jménem státu – například v oblasti stavební správy, matrik nebo přestupkového řízení. Je důležité si uvědomit, že zde platí odlišný právní princip: občan může činit vše, co mu zákon nezakazuje, zatímco úředník a úřad smějí vykonávat pouze to, co jim zákon výslovně ukládá nebo umožňuje. Tento rozdíl klade na naši práci v oblasti přenesené působnosti vysoké nároky na právní jistotu, transparentnost a přesnost postupů.

Další výzvou je rychle se měnící legislativa, zvyšující se tlak na digitalizaci a zároveň potřeba zachovat vysokou kvalitu služeb občanům. Naším cílem je, aby občané rozdíl mezi samosprávou a státní správou v praxi vůbec nevnímali – chtějí prostě dobrý a spolehlivý úřad.

Zavádíte výkonový systém pro úřad. Jak funguje v praxi a jaké výsledky již přinesl?

Výkonový systém pro úřad je zatím spíše koncept, který zamýšlí Ministerstvo vnitra. Jsem jeho velkým zastáncem, ale na jeho spuštění si budeme muset ještě počkat.

Až 80 % území Prahy 2 je pod památkovou ochranou. Jak se vám daří skloubit rozvoj a ochranu historického dědictví?

Praha 2 je unikátní svou historickou hodnotou – celé území městské části Praha 2 je totiž pod památkovou ochranou. Od Vyšehradu a Nového Města, které spadají do městské památkové rezervace, až po Vinohrady a Nusle, které spadají do městské památkové zóny. Cílem městské části je zajistit rozvoj, který nebude s minulostí v rozporu, ale naopak ji podpoří a zároveň přizpůsobí současným potřebám obyvatel. Už jsem zmiňoval revitalizaci parků, které všechny spadají pod památkovou ochranu – a to buď jako součást památkových rezervací či zón, nebo díky svému historickému a dendrologickému významu. Jsou to například Havlíčkovy sady nebo parková část Karlova náměstí.

Jak probíhá spolupráce s památkáři a IPR při plánování a schvalování rekonstrukcí nebo úprav veřejných prostranství?

Spolupráce s památkáři i s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy je velmi důležitá. Všechny projekty konzultujeme už v rané fázi příprav, aby bylo možné najít adekvátní společné řešení a sladit moderní potřeby městského života s respektem k historickému kontextu. Není to vždy jednoduché – často je nutné hledat kompromis mezi estetikou, funkcí a ochranou památky.

Existují oblasti, které byste rád v rámci revitalizace více otevřel veřejnosti, a přitom zachoval jejich historickou hodnotu?

Všechny památkově chráněné objekty a parky, které má městská část ve správě, jsou zpřístupněny všem občanům. Samozřejmě mluvím o těch, které to umožňují – jako je například Novoměstská radnice, což je národní kulturní památka. U objektů, které nejsou ve vlastnictví městské části, se městská část aktivně snaží upozorňovat na jejich zanedbaný stav a iniciovat kroky vedoucí k jejich opravě a uvedení do odpovídajícího historického kontextu, viz například nádraží Vyšehrad.