Ještě v květnu se situace na realitním trhu vyvíjela podle předpokládaných černých scénářů. Strach a nejistota z epidemie čínské chřipky přiměly mnoho lidí odložit nebo přehodnotit pořízení bytu na úvěr. Banky zažily nejhorší květen co do počtu nových hypoték za posledních deset let. 

V červnu, po zrušení posledních omezení, se ale byznys rozjel, jako by žádná krize nebyla. Klienti si během jednoho měsíce nabrali úvěry téměř za 21 miliard – o čtvrtinu víc než před rokem. „Je to překvapení. V průběhu koronavirové krize jsem předpokládal, že kvůli nejistotě dlužníků zájem o hypotéky klesne. Nečekal to nikdo,“ přiznává hlavní poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura. 

Celé letošní první pololetí s bilancí půjček na bydlení za téměř 110 miliard bylo nakonec druhé nejlepší za poslední pětiletku. Silný začátek roku a náběh léta dokázaly vykompenzovat slabší jarní měsíce. Pokud by takto měla vypadat předpovídaná matka všech krizí, finančníci by si nejspíš nestěžovali.

Nakupují bohatí

Banky šly hypotečnímu štěstí naproti. Po nesmělých pokusech o zdražení na začátku roku se na jaře křivka zlomila a úrokové sazby zase klesají – v červnu na průměrných 2,2 procenta. Nejlepší nabídky se dostaly pod dvě procenta, kde byly naposledy před třemi lety. 

Dnešní situace je ale v jedné věci jiná. Sazby i RPSN (roční procentní sazba nákladů) se na rozdíl od roku 2017 dostaly dokonce pod úroveň inflace. „Reálné sazby jsou tak negativní,“ upozorňuje Vladimír Staňura na mimořádně příznivou dobu pro dlužníky.

Jan Němec

Banky si podle Staňury nemohou dovolit jít s úroky výš kvůli konkurenčnímu boji. Na hypotékách ale ani při tak nízkých sazbách samozřejmě neprodělávají. „Náklady na refinancování hypoték odvozují od úrokových swapů, které jsou pod jedním procentem, stejně jako výnosy českých státních dluhopisů,“ vysvětluje a dodává, že tak bankám zůstane více než procentní hrubá marže. „To je ještě stále slušné,“ říká bývalý dlouholetý šéf Českomoravské stavební spořitelny.

Kromě nízkých sazeb pomohlo hypotečnímu trhu také uvolnění regulací ČNB. Ta po finančních institucích přestala požadovat, aby vystavily stopku lidem s příliš nízkými příjmy. Data ale nasvědčují tomu, že vliv menší přísnosti centrálních bankéřů nebyl velký: méně movití klienti nejspíš nebyli těmi, kdo stojí za skvělými červnovými čísly.

Jan Němec

Zatímco počet nových úvěrů na bydlení meziročně vzrostl o sedm procent, celková částka, již si lidé půjčili, poskočila více než o čtvrtinu. Jinými slovy, klienti si chodili do banky pro větší úvěry na dražší nemovitosti. 

Jen zdražováním ale tak velký rozdíl vysvětlit nelze. „Domníváme se, že nejistota oslabila poptávku nebo počty schvalovaných hypoték klientů s nižšími nebo středními příjmy a posílila produkci úvěrů ve vyšších pásmech,“ odhaduje šéf makléřské hypoteční společnosti Golem Finance Libor Ostatek. Levných hypoték se tedy chopili spíš movitější klienti.

Doba hájení skončí v říjnu

Pokud by se bankám podařilo udržet stejný trend jako dosud, koronavirový rok by se zařadil mezi historicky nejúspěšnější. K podzimu ale bankéři vyhlížejí s obavami. Hrozící druhá vlna epidemie čínské chřipky by sice už zřejmě nenapáchala stejné škody jako ta první, jarní, hypoteční byznys by ale rozhodně zkomplikovala.

Jan Němec

Na podzim navíc čeká banky ještě jedno významné datum: 31. října. Právě tehdy skončí moratorium na splácení úvěrů, kterého využilo na 345 tisíc lidí. Dokážou všichni po půlročních dluhových prázdninách zase začít splácet? „Týká se to asi desetiny všech úvěrovaných klientů bank. Jsem přesvědčen o tom, že hodně lidí si o odklad požádalo spíše z obavy, než že by měli existenční potíže. Pokud bude mít konec moratoria vliv na splácení hypoték, bude jen malý,“ odhaduje Vladimír Staňura.

Další prodlužování doby hájení by ale prý nebyl dobrý nápad. „Není dobré zvykat si neplatit. Taková diskuse by měla nastat pouze v případě, že by se vrátila výrazná koronavirová vlna,“ uzavírá bankéř.

S přispěním Miroslava Zámečníka.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

Jan Němec