Informační kladivo na rusofily? Kontroverzní Mirotvorec při označování nepřátel Ukrajiny nezná bratra

Téměř 200 tisíc „hříšníků“ pracujících proti zájmům Ukrajiny. Takové je dosavadní skóre internetového projektu Mirotvorec, který přes osm let provozuje veřejně dostupnou „nástěnku hanby“ živlů i jen údajně spolupracujících či sympatizujících s Rusy.

Informační kladivo na rusofily? Kontroverzní Mirotvorec při označování nepřátel Ukrajiny nezná bratra
ilustrační foto | Profimedia.cz

Portál Mirotvorec oficiálně provozovaný neziskovou organizací „Myrotvorets Center“ začal fungovat v prosinci 2014 v reakci na tření mezi Ukrajinou a Ruskem, které na východě země začalo po zabrání Krymu nabírat na obrátkách. Stránka je registrována v USA a Kyjev s ní oficiálně nemá nic společného (alespoň to tvrdí). Není známo, kdo portál skutečně provozuje. Zmiňován bývá jistý Roman Zajcev (jde o pseudonym), který by snad měl být bývalým pracovníkem ukrajinské SBU, v minulosti pracujícím v – od Ukrajiny odtrženém – Luhansku.

Portál údajně spravují a aktualizují anonymní dobrovolníci na základě podnětů zaslaných od informátorů, ze sociálních sítí, videí, novinových článků i fotografií opatřených geolokačními údaji.  Oficiálně se Mirotvorec prezentuje jako „výzkumné centrum vyšetřující podezření na zločiny proti národní bezpečnosti Ukrajiny“. Orgánům činným v trestním řízení a speciálním službám prý slibuje poskytovat informace o „proruských teroristech, separatistech, žoldácích, válečných zločincích a vrazích“.

Jelikož je válka mezi Ukrajinou a Ruskem už více než rok v plné síle, zveřejňuje Mirotvorec od začátku ruské invaze drastickou formou informace a fotografie týkající se zabitých Rusů, příslušníků ruských zpravodajských služeb, separatistických bojůvek, žoldnéřské organizace Wagner či jejich ukrajinských spolupracovníků. Najdeme zde ale i novináře, politiky a nebo ruskou pornohvězdu.

Jedním z letošních odhalení je například seznam identifikovaných pracovníků FSB, kteří se podle portálu zabývají podvratnou činností proti Ukrajině v různých evropských zemích. Z databáze Mirotvorce často čerpají i ukrajinské složky, které na základě jeho podnětů v minulosti prováděly výslechy (někdy proběhla i soudní líčení) separatistů na Donbasu. 

Mirotvorec se nevyhýbá ani provokativním akcím. V roce 2015 například jeho tým založil falešnou internetovou stránku zaměřenou na nábor proruských separatistů. Poté, co se přihlásily tisíce lidí, došlo ke kompromitaci jejich e-mailových schránek a zveřejnění osobních údajů. Jednou z mediálně nejznámějších aktivit portálu je „černá listina“ údajných nepřátel Ukrajiny. Na té se kromě skutečných špionů, separatistů, popřípadě ruských vojenských činitelů ovšem objevují i celebrity, evropští politici či novináři, jejichž veřejné vystupování nebo projevy nejsou provozovatelům Mirotvorce „po chuti“. 

Novinář na černé listině 

Nejen kvůli tomu provází Mirotvorce určitá kontroverzní pověst, jež se přelila i na stránky západních médií. Podle britského deníku Mirror je Mirotvorec temnou databází nepřátel Ukrajiny orwellovského střihu. Zahrnuje jak skutečné provinilce, tak ty, u nichž o protiukrajinském zaměření vypovídá jen to, že je z něj kdosi nařkl.

Podivný je i přístup stránky k pracovníkům zahraničních médií. V květnu 2016 portál například spolu s obviněním z podpory terorismu zveřejnil osobní údaje více než čtyř tisíc novinářů akreditovaných proruskými separatisty pro práci na území neuznaných republik, z nichž některým bylo posléze vyhrožováno.

O případ se začaly zajímat západní vlády a lidskoprávní nevládní organizace. Někdejší ukrajinský prezident Porošenko únik označil za velkou chybu. Novinářů na Mirotvorci dnes ale i tak najdeme spousty. V březnu přibyl reportér stanice NBC News Keir Simmons.

Citlivé místo…

Simmonsovým prohřeškem nebylo to, že by se snad vyjádřil proti Ukrajině, ale jeho návštěva Krymu. Na poloostrov totiž přicestoval vlakem z Moskvy přes Kerčský most. Cesty na Krym z Ruska vnímá Kyjev velmi nelibě, jako porušení jeho legislativy a de facto legitimizaci ruské kontroly nad poloostrovem.

Simmons pro televizi připravil reportáž ze Sevastopolu a vychloubal se tím, že je jediný z amerických novinářů, který se za poslední roky dostal do těsné blízkosti ruské Černomořské flotily. Podle Mirotvorce se tím ale zapojil do ruské propagandy. Podobný osud stihl i ruské piloty dopravního letadla, kteří kvůli technické poruše svého stroje museli nouzově přistát v kukuřičném poli nedaleko Moskvy.

Zatímco ruská média je oslavovala jako hrdiny, Ukrajinci je dali na Mirotvorce. Let totiž směřoval právě na okupovaný Krym. Krym je ostatně i důvodem toho, proč letos v polovině května na ukrajinský „blacklist“ přibyla i veskrze velmi nepravděpodobná spojenkyně Putinova režimu, ruská pornohvězda Eva Elfie. Na Krym totiž vyrazila natáčet lechtivé video. 

Nepravděpodobní agenti Moskvy 

Podobně nepatřičně jako Elfie mohou na seznamu působit i lidé typu Stevena Seagala či nedávno zemřelého Silvia Berlusconiho. Poměrně velkou odezvu v roce 2018 vyvolalo zahrnutí někdejšího německého kancléře Gerharda Schrödera, který Vladimira Putina jednou bezelstně nazval „bezchybným demokratem“. Ukrajinci nesli nelibě jeho výroky o tom, že anexe Krymu je „skutečnost, kterou je nutné uznat“. Mirotvorec veterána německé politiky nařkl, že se snaží „ospravedlňovat anexi“.

Ve stejné době se stal terčem kritiky Mirotvorce i Roger Waters z legendárních Pink Floyd. Portál jej označil za „hrozbu národní bezpečnosti“. Stalo se tak poté, co muzikant prohlásil, že Rusko má větší právo na Krym než Ukrajina. Na černé listině se objevilo i několik francouzských zákonodárců a někdejší šampion v boxu Roy Jones Jr. spolu s nespočtem ruských popových a filmových hvězd.

Nedávno na seznam po sérii proruských vyjádření přibyl i chorvatský prezident Zoran Milanović. Podle mnohých Mirotvorec neprávem zveřejnil i laureátku Nobelovy ceny za literaturu a hlasitou kritičku Kremlu Světlanu Alexijevičovou poté, co prohlásila, že etničtí Ukrajinci za druhé světové války pomáhali německým nacistům zabíjet Židy. Nechybí ale ani několik prominentních Američanů, jako například senátor Rand Paul a pár dalších, nevyjímaje válečné veterány.

V databázi najdeme i nestora geopolitiky a studené války Henryho Kissingera. Nemusíte mít ale známé jméno, aby vás na seznam zařadili. Sousední Maďarsko například dlouhodobě kritizuje to, že portál zveřejňuje ukrajinské občany disponující dvojím občanstvím (ukrajinské Maďary), které vláda v Kyjevě neuznává. Kontroverzi vyvolává i to, že Mirotvorec mezi protiukrajinské živly počítá i děti přispívající proruskými komentáři na sociální sítě. 

Temná pověst 

Být na Mirotvorci by samo o sobě nejspíš nebylo nic hrozivého. Určité obavy ale vyvolává skutečnost, že někteří z těch, kdo se na seznamu nepřátel Ukrajiny objevili, krátce poté zemřeli násilnou smrtí. Kvůli této temné pověsti, která web provází, například stažení svého manžela z databáze velmi hlasitě požadovala manželka Gerharda Schrödera s tím, že se obává toho, aby se někdejší německý kancléř nestal terčem útoku.

Mirotvorec přitom obavy tohoto typu nijak nerozptyluje. Naopak úmrtí člověka ve své databázi po jeho skonu neopomene oslavit nápisem „liquidated“ (zlikvidován). Ačkoli oficiálně se Mirotvorec zaměřuje na získávání a poskytování informací a jeho smyslem není provinilce trestat či k tomu navádět (reportérům al-Džazíry to tvrdil například někdejší poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Gerašenko, který je s fungováním portálu obeznámen), existuje i odlišný názor (ač bývá některými organizacemi označován za dezinformaci).

Podle tohoto úhlu pohledu, upřednostňovaného zejména ruskou stranou, je Mirotvorcova databáze jakousi obdobou seznamu nepohodlných osob určených k likvidaci. 

Záhadná úmrtí

Temnému výkladu nahrává i jistá časová souslednost mezi některými násilnými činy a okamžikem, kdy se jejich oběti na Mirotvorci objevily. Například v dubnu 2015, jen dva dny poté, co jejich jména Mirotvorec zveřejnil, byli v Kyjevě pravicovými extremisty zastřeleni dva prorusky orientovaní občané: publicista a spisovatel Oles Buzina a někdejší člen ukrajinského parlamentu Oleh Kalašnikov.

V roce 2014 se v databázi objevil italský novinář Andrea Rocchelli, jehož Kyjev vinil ze spolupráce s proruskými separatisty na východě země. Tentýž rok měl při reportážní práci zahynout kvůli granátu vypálenému ukrajinským vojákem nedaleko Slavjanska.

Zatímco Italové příslušníka ukrajinských ozbrojených sil, který měl novinářovu smrt na svědomí, v nepřítomnosti odsoudili za vraždu na 24 let (měl střílet minometem na dobře viditelné místo, kde se novináři nacházeli), Kyjev trval na jeho nevině. Jednou z čerstvých obětí zmíněných na Mirotvorci je i ruská novinářka a propagandistka Darja Duginová (dcera ruského nacionalisty blízkého Vladimiru Putinovi Alexandra Dugina), která zahynula loni při výbuchu Duginova automobilu v Moskvě.

Mohou to být jen náhody, nebo Mirotvorec skutečně poskytuje určitá vodítka radikálům snažícím se i jen ideologické nepřátele Kyjeva doslova fyzicky umlčet? Slovy internetového Mirotvorce u článku s odhalenými agenty FSB: „Co s nimi uděláte, je na vás.“ Odpověď se asi jen tak nedozvíme.