Euro slaví 25 let. Ustojí současné turbulence a prosadí se i dál jako světová měna?

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Celý článek
0

Lidí bez přístupu k elektřině je už 685 milionů. Příčinou je i africká populační exploze

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Celý článek
0

Mars vydal své další tajemství. Týká se sopek – i té největší ve Sluneční soustavě

Na rovníku planety Mars se vyskytuje vodní námraza. Dosud neviděný jev zachytily dvě sondy Evropské kosmické agentury (ESA), které zkoumají našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy. Podle vědců tato skutečnost naznačuje, že na povrchu planety probíhají pozoruhodné procesy.

Na rovníku planety Mars se vyskytuje vodní námraza. Dosud neviděný jev zachytily dvě sondy Evropské kosmické agentury (ESA), které zkoumají našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy. Podle vědců tato skutečnost naznačuje, že na povrchu planety probíhají pozoruhodné procesy.

Celý článek
0

Hladové státní krky: koho platí stát a kolik nás to skutečně stojí

Česká byrokracie vesele bobtná. Socansko-babišovské období rozhazování zdražilo státní správu jen na platech víc než o polovinu.

Hladové státní krky: koho platí stát a kolik nás to skutečně stojí
Nejvíc lidi zaměstnává stát ve školství. Celkem je jich zhruba čtvrt milionu. | foto Shutterstock.com

Při shánění zdrojů na financování sociálních opatření k tlumení dopadů růstu cen energií na domácnosti začala vláda přemýšlet o nových daních, ačkoli se při nástupu do úřadu zavázala, že zvedat daňové zatížení nebude. V současné mimořádné situaci by se to asi dalo pochopit. Ale jen tehdy, pokud by kabinet přicházel i s nějakými jasnými představami, jak zároveň ušetřit přinejmenším stejnou částku někde jinde.

Kde by se mělo šetřit v první řadě, je celkem zřejmé. Druhou největší výdajovou položkou státního rozpočtu (po důchodech) jsou platy státních zaměstnanců. Letos mají spolknout 252,4 miliardy korun a vláda zrovna zvažuje, že pod tlakem odborářů státní platy opět zvedne, a přinejmenším vybraným kategoriím docela výrazně. Odboráři se dokonce dožadují plné kompenzace inflace.

V roce 2017 padlo na platy 162 miliard. Za pět let se tak provoz státu na vyplacených mzdách prodražil o 55,8 procenta. Asi v celých veřejných rozpočtech nenajdeme položku, která by rostla srovnatelným tempem. A stejně těžko bychom hledali privátní firmu, která by si mohla podobný růst mezd dovolit. Požadavky odborářů jsou z tohoto pohledu nehorázná drzost.

Navýšení výdajů je dáno samozřejmě nejen růstem průměrných mezd, ale i zvyšováním počtu zaměstnanců rozpočtových i příspěvkových organizací. Svou vlastní analýzu vývoje počtu státních zaměstnanců a s tím souvisejících nákladů zveřejnila Národní rozpočtová rada před prázdninami v naději, že vládě poskytne vodítko pro budoucí šetření. Pozoruhodná studie vodítko jistě dává, ale ukazuje zároveň, že nejde o jednoduchý škrtací úkol.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit