Polní medicína je jednou z nejnáročnějších lékařských disciplín
Shutterstock.com
Válečná medicína
Vojáci jako „chodící krevní banky“: americká armáda oprašuje metodu z první světové přímo v poli
Vojsko USA se připravuje na situace, kdy vrtulníky s raněnými nebudou moci vzlétnout. Ožívá proto praxe stará více než sto let – vojáci dávají krev spolubojovníkům přímo na bojišti, stejně jako během první světové války.
editor
Americká armáda se připravuje na scénáře, kdy nebude možné zraněné evakuovat vrtulníky a zásobování krví bude nedostupné. Řešením je metoda stará více než sto let – vojáci přímo na bojišti darují krev spolubojovníkům.
Koncept takzvaných „chodících krevních bank“ se vynořil už během první světové války. Nyní dostává novou šanci díky moderním testovacím technologiím. Pentagon i jeho spojenci ho považují za klíčový pro přežití v budoucích konfliktech, kde protivník ovládne vzdušný prostor, píše web Business Insider.
Na německém cvičišti se nedávno odehrála scéna, která mohla připomínat bojiště na Ukrajině. Simulovaná dělostřelecká palba způsobila masivní ztráty a možnost letecké evakuace byla nulová.
Polní lékaři proto nasadili taktiku, která se znovu vrací do výcvikových manuálů: vojáci se seřadili, byli předem otestováni a ti vhodní poskytli krev přímo raněným. Transfúze probíhaly během několika minut, bez nutnosti složité logistiky a s okamžitým účinkem.
Podle majorky Cat Kemenyové z britské armády, která se na akci podílela, je lidské tělo dokonalým zásobníkem – krev má vždy správnou teplotu a není znehodnocena skladováním či přepravou. To je výhoda oproti klasickým krevním bankám, kde je třeba řešit konzervaci a transport.
Metoda známá jako „buddy transfusion“ byla poprvé použita za první světové války. Postupně ale ustoupila do pozadí kvůli rizikům přenosu nemocí a nespolehlivému testování.
Dnes je však situace jiná – rychlé screeningové testy umožňují bezpečně určit krevní skupinu i zdravotní stav dárce. Díky tomu se k praxi, která kdysi zachraňovala tisíce životů, mohou armády znovu vracet.
Už v roce 2019 americký XVII. výsadkový sbor spolu s programem ozbrojených sil pro darování krve vytipoval vojáky s univerzální skupinou 0, kteří by mohli být okamžitými dárci přímo v poli. Podobné pokusy probíhaly i letos na Aljašce, kde lékaři řešili, jak provádět transfúze v extrémním mrazu.
Inspirace přichází také z Ukrajiny. Tamní iniciativa, na níž se podílejí i dánští zdravotníci, zapojuje do „chodící krevní banky“ nejen vojáky, ale i civilisty. Masivní ruské útoky totiž způsobují akutní nedostatek krve a improvizované dárcovství pomáhá zaplnit mezery.
Podle odborníků je návrat této taktiky důkazem, že budoucí války nebudou jen o nových dronech či chytrých zbraních, ale také o schopnosti improvizovat a využít i osvědčené postupy z minulosti.
Pokud se spojencům nepodaří zajistit vzdušnou převahu, mohou být „chodící krevní banky“ jedním z mála způsobů, jak zachránit životy v kritickém časovém okně, kdy o osudu raněných rozhodují minuty.
