Jak si umělá inteligence brousí zuby na vaše data

Skeptický průvodce AI nástroji od Applu, Microsoftu a Googlu. Všechny potřebují přístup k větší porci našich dat. Lze jim věřit?  

Skeptický průvodce AI nástroji od Applu, Microsoftu a Googlu. Všechny potřebují přístup k větší porci našich dat. Lze jim věřit?  

Celý článek
0

Raketa za biliony. Pentagon překročil rozpočet na výrobu nové jaderné zbraně o 80 procent

Náklady na vývoj nové jaderné mezikontinentální střely Sentinel už překročily v přepočtu tři biliony korun. Vývoj je pro obranu USA nezbytný, staré rakety se blíží konci své životnosti.

Náklady na vývoj nové jaderné mezikontinentální střely Sentinel už překročily v přepočtu tři biliony korun. Vývoj je pro obranu USA nezbytný, staré rakety se blíží konci své životnosti.

Celý článek
0

Američané tvrdě šetří, pro 80 procent z nich je luxus už i jídlo z fast foodu

Zvýšení nezaměstnanosti ve Spojených státech amerických se propisuje do obav tamních občanů o práci. Mnozí lidé dokonce šetří na tom, co je pro USA typické: konzumaci ne úplně zdravých jídel v řetězcích rychlého občerstvení.

Zvýšení nezaměstnanosti ve Spojených státech amerických se propisuje do obav tamních občanů o práci. Mnozí lidé dokonce šetří na tom, co je pro USA typické: konzumaci ne úplně zdravých jídel v řetězcích rychlého občerstvení.

Celý článek
0

Fetiš minimální mzdy: její zvýšení je především zvýšením daní

Mzdové náklady stoupnou příští rok kvůli navýšení minimální mzdy (a na ní navázané zaručené mzdy) o pět miliard. Pro české podniky to není dobrá zpráva.

Fetiš minimální mzdy: její zvýšení je především zvýšením daní
ilustrační foto | Shutterstock.com

Letos se zvedání minimální mzdy obešlo bez velkého křiku. Vláda přidala šestnáct stovek, odboráři chtěli 2200 a zaměstnavatelé jen tisícovku. Takže takové politické rozhodnutí na půl cesty. Odboráři ani zaměstnavatelé neprotestují. Ono se stejně přidává ve většině firem a ty nízké mzdy rostou v posledních letech v procentech citelně rychleji než ty vysoké. 

Vláda tak v klidu a relativně pomalu aplikuje požadavek Evropské unie, aby minimální mzda postupně dosáhla padesáti procent mzdy průměrné. V Česku budeme příští rok tímto rozhodnutím na 41 procentech a do pěti let podle současně přijatých pravidel na 45 procentech.

Vousatý fetiš odborářů

Minimální mzda je přitom už pořádně vousatý fetiš odborářů a levicových politiků, jímž demonstrují svůj boj s vykořisťovatelskými zaměstnavateli. A fetiš je to zcela lichý, protože na číslech nelze dokázat, že v zemích, kde tento institut nefunguje, je odměňování za práci horší a nespravedlivější než v těch, které mají minimální mzdu vysokou.

Sociální bojovníci často kritizují, že minimální mzda je u nás jedna z nejnižších v Evropě – dokonce nižší než v některých dalších postkomunistických a chudších státech. 

Na celkovou mzdovou úroveň ale tato socialistická regulace nemá valný vliv. Ukazuje to i skutečnost, že mezi členy EU není minimální mzda jako celostátně platný limit vůbec zavedena v šesti zemích. Mezi nimi je třeba Rakousko, Švédsko, Dánsko a Finsko, což rozhodně nejsou státy, kde by pracující lid strádal.

Mzdové náklady se zvednou o pět miliard

Zaměstnavatele minimální tarify až tak moc nezajímají, protože tak špatně placených lidí mívají ve firmě naprosté minimum. Problém jsou zaručené mzdy (výše zaručené mzdy je navázaná na mzdu minimální), zejména ty z dolní poloviny stupnice. Na těch už jsou, především v chudších regionech, velké skupiny nekvalifikovaných zaměstnanců v gastronomii či ve stavebnictví. 

Podle statistiky ministerstva práce jde celkem o jeden a půl milionu lidí, na které se vztahuje minimální mzda a následující dvě úrovně mzdy zaručené. Na minimálním tarifu je přitom jen nějakých sto tisíc lidí. Z toho půldruhého milionu, na něž se státní pravidla odměňování vztahují, jistě velká část bere více. Nicméně podniky to pocítí.

Propočet ministerstva práce předpokládá, že mzdové náklady se příští rok z titulu navýšení minimální a zaručené mzdy zvednou o pět miliard korun, což není vůbec málo. Jen pro srovnání, pomoc se zdražením regulovaných složek elektřiny přinese do firem pouze tři a půl miliardy. 

Špatná zpráva pro podniky

Pro podniky to tudíž není dobrá zpráva. Sice si v inflačních časech namastily kapsu, ale nyní ziskovost zase klesne. Mnohé náklady totiž porostou dál a už je nepůjde tak snadno promítnout do cen. 

Pro erár je ale podstatné, že o více než dvě miliardy korun stoupne inkaso sociálního a zdravotního pojištění. A to se počítá. Jak je z hlediska výnosů daní výhodné, že takové navýšení (s perspektivou dalšího pokračování stejným tempem v příštích letech) vyžene nekvalifikované lidi do švarcsystému nebo rovnou k práci načerno, nikdo neřeší.