AI bude brzy chytřejší než celé lidstvo. Bez regulace nás ale čeká dystopická budoucnost, varuje šéf Apertia Tech

Překotný vývoj AI nesměřuje k dokonalým jazykovým modelům, nýbrž k dosažení obecné umělé inteligence (AGI), přesahující lidské schopnosti. „Tato revoluce s sebou nese obrovský potenciál, ale i silnou potřebu etické regulace,“ říká David Strejc, majitel a šéf společnosti Apertia Tech, která se věnuje zavádění AI do firem.

Překotný vývoj AI nesměřuje k dokonalým jazykovým modelům, nýbrž k dosažení obecné umělé inteligence (AGI), přesahující lidské schopnosti. „Tato revoluce s sebou nese obrovský potenciál, ale i silnou potřebu etické regulace,“ říká David Strejc, majitel a šéf společnosti Apertia Tech, která se věnuje zavádění AI do firem.

Celý článek
0

Temu nezákonně prodává výrobky z nucených prací, tvrdí experti

Elektronický obchod Temu obchází americké sankce uvalené na výrobky z perzekvované čínské provincie Sin-ťiang, říká izraelská firma Ultra Information Solutions.

Elektronický obchod Temu obchází americké sankce uvalené na výrobky z perzekvované čínské provincie Sin-ťiang, říká izraelská firma Ultra Information Solutions.

Celý článek
0

Hyundai pozastavil reklamu na Muskově síti X. Vadí mu antisemitský a nacistický obsah

V kauze sehrálo zásadní roli zjištění nezávislé novinářky a zároveň uživatelky sítě X Nancy Levine Stearnsové.

V kauze sehrálo zásadní roli zjištění nezávislé novinářky a zároveň uživatelky sítě X Nancy Levine Stearnsové.

Celý článek
0

Zelené regulace, vysoké daně, dotace. Proč Evropa ekonomicky tak zaostává za USA?

V roce 2035 bude rozdíl mezi ekonomickým výkonem na obyvatele v USA a EU stejně velký, jako je dnes mezi Japonskem a Ekvádorem

Zelené regulace, vysoké daně, dotace. Proč Evropa ekonomicky tak zaostává za USA?
ilustrační foto | foto Shutterstock.com

Pohled na Evropu zpoza oceánu, který přinesl minulý týden americký deník Wall Street Journal, byl tak smutný a pochmurný, že si ho povšimla i tuzemská média. „Podle údajů Mezinárodního měnového fondu vzrostla ekonomika eurozóny za posledních patnáct let v dolarech o šest procent, zatímco ekonomika USA o 82 procent,“ konstatuje deník.

Není to dáno jen posledními třemi lety, kdy kontinent silně zasáhl covid a pak válka na Ukrajině. Problémy jsou viditelně hlubší, protože nůžky v ekonomickém vývoji se výrazně rozevírají už od roku 2008.

Propad ve spotřebě

Ty poslední roky se stal viditelným propad ve spotřebě dříve dost rozmařilého a poživačného evropského obyvatelstva. Bioprodukty se přestaly prodávat a německá spotřeba mléka a masa je nejnižší za posledních třicet let.

Soukromá spotřeba se v Evropě od roku 2019 snížila o jedno procento, zatímco ve Spojených státech vzrostla o devět procent, a to už je hodně viditelné. Česko sice kvůli inflaci patří mezi rekordmany v poklesu reálných příjmů, nicméně o tři procenta klesly příjmy v Německu, v Itálii a ve Španělsku o 3,5 procenta a v Řecku o šest procent. O stejnou sumu si Američané ve stejném období polepšili.

Nejděsivější je ale výhled, kdy WSJ cituje bruselské Evropské centrum pro mezinárodní ekonomiku, kde spočítali, že při pokračování tohoto vývoje bude v roce 2035 rozdíl mezi ekonomickým výkonem na obyvatele v USA a EU stejně velký, jako je dnes mezi Japonskem a Ekvádorem.

Zpropadené regulace

Když jsme se před pár lety smáli Lisabonské strategii EU, která měla zařídit, že Evropa ekonomicky dožene a předežene USA, a vzpomínali přitom na budovatelské plány druhé pětiletky, netušili jsme, že to bude ještě o něco horší. A to pomatenci horlící pro „nerůst“ ve jménu záchrany planety ještě nedošli u politiků sluchu.

Ten „nerůst“ nám ale ordinují evropští byrokraté ve spojení s aktivisty i bez zázemí tohoto moderního „myšlenkového“ proudu. Prapříčinou pomalu rostoucí a zaostávající evropské ekonomiky jsou jednoznačně regulace, z nichž ty zelené jsou sice momentálně nejvíce zhoubné, ale nikoli jediné.

Svou roli hraje i přerozdělování. WSJ upozorňuje na výši evropských daní. Zatímco američtí zaměstnanci si po zdanění a zaplacení odvodů ponechávají tři čtvrtiny svého příjmu, Němcům či Francouzům zůstává jen polovina hrubého příjmu.

A daně na kontinentu porostou, protože státní dluhy nejen vzrostly, ale také se zvýšily úrokové sazby. Do toho Evropa potřebuje zbrojit, což po desetiletí zanedbávala. A starý recept v podobě nalévání vypůjčených peněz do ekonomiky přestal fungovat. V energetické krizi nalila EU tři čtvrtě bilionu eur spotřebitelům a podnikům na úlevu od důsledků prudce podražujících energií, ale valně to růstu nepomohlo.

Avšak nevěšme hlavu. Půjčíme si další biliony a třeba se dočkáme i nějaké nové Lisabonské strategie. A tentokrát to klapne. Nebo tomu snad nevěříte?