Zelené regulace, vysoké daně, dotace. Proč Evropa ekonomicky tak zaostává za USA?

Pohled na Evropu zpoza oceánu, který přinesl minulý týden americký deník Wall Street Journal, byl tak smutný a pochmurný, že si ho povšimla i tuzemská média. „Podle údajů Mezinárodního měnového fondu vzrostla ekonomika eurozóny za posledních patnáct let v dolarech o šest procent, zatímco ekonomika USA o 82 procent,“ konstatuje deník.

Není to dáno jen posledními třemi lety, kdy kontinent silně zasáhl covid a pak válka na Ukrajině. Problémy jsou viditelně hlubší, protože nůžky v ekonomickém vývoji se výrazně rozevírají už od roku 2008.

Propad ve spotřebě

Ty poslední roky se stal viditelným propad ve spotřebě dříve dost rozmařilého a poživačného evropského obyvatelstva. Bioprodukty se přestaly prodávat a německá spotřeba mléka a masa je nejnižší za posledních třicet let.

Komentář: Měla by si Evropa se svými zelenými regulacemi dát pauzu? Životní náklady obyvatelům EU rostou

Drastické dopady celého Green Dealu na životní náklady evropského obyvatelstva jsou měsíc po měsíci zřetelnější.

Drastické dopady celého Green Dealu na životní náklady evropského obyvatelstva jsou měsíc po měsíci zřetelnější.

Soukromá spotřeba se v Evropě od roku 2019 snížila o jedno procento, zatímco ve Spojených státech vzrostla o devět procent, a to už je hodně viditelné. Česko sice kvůli inflaci patří mezi rekordmany v poklesu reálných příjmů, nicméně o tři procenta klesly příjmy v Německu, v Itálii a ve Španělsku o 3,5 procenta a v Řecku o šest procent. O stejnou sumu si Američané ve stejném období polepšili.

Nejděsivější je ale výhled, kdy WSJ cituje bruselské Evropské centrum pro mezinárodní ekonomiku, kde spočítali, že při pokračování tohoto vývoje bude v roce 2035 rozdíl mezi ekonomickým výkonem na obyvatele v USA a EU stejně velký, jako je dnes mezi Japonskem a Ekvádorem.

Zpropadené regulace

Když jsme se před pár lety smáli Lisabonské strategii EU, která měla zařídit, že Evropa ekonomicky dožene a předežene USA, a vzpomínali přitom na budovatelské plány druhé pětiletky, netušili jsme, že to bude ještě o něco horší. A to pomatenci horlící pro „nerůst“ ve jménu záchrany planety ještě nedošli u politiků sluchu.

Nebezpečná utopie nerůstu. Starostí o klima maskuje nenávist ke kapitalismu

Klimatickou změnu lze zastavit jedině změnou celého ekonomického systému, tvrdí nová levice. Její teorie o nerůstu je ale neproveditelná utopie

Klimatickou změnu lze zastavit jedině změnou celého ekonomického systému, tvrdí nová levice. Její teorie o nerůstu je ale neproveditelná utopie

Ten „nerůst“ nám ale ordinují evropští byrokraté ve spojení s aktivisty i bez zázemí tohoto moderního „myšlenkového“ proudu. Prapříčinou pomalu rostoucí a zaostávající evropské ekonomiky jsou jednoznačně regulace, z nichž ty zelené jsou sice momentálně nejvíce zhoubné, ale nikoli jediné.

Svou roli hraje i přerozdělování. WSJ upozorňuje na výši evropských daní. Zatímco američtí zaměstnanci si po zdanění a zaplacení odvodů ponechávají tři čtvrtiny svého příjmu, Němcům či Francouzům zůstává jen polovina hrubého příjmu.

A daně na kontinentu porostou, protože státní dluhy nejen vzrostly, ale také se zvýšily úrokové sazby. Do toho Evropa potřebuje zbrojit, což po desetiletí zanedbávala. A starý recept v podobě nalévání vypůjčených peněz do ekonomiky přestal fungovat. V energetické krizi nalila EU tři čtvrtě bilionu eur spotřebitelům a podnikům na úlevu od důsledků prudce podražujících energií, ale valně to růstu nepomohlo.

Avšak nevěšme hlavu. Půjčíme si další biliony a třeba se dočkáme i nějaké nové Lisabonské strategie. A tentokrát to klapne. Nebo tomu snad nevěříte? 

Světová banka neví, za co utrácí miliardy klimadolarů

Až čtyřicet procent ze 37 dosud utracených miliard jde na jiné než deklarované účely.

Až čtyřicet procent ze 37 dosud utracených miliard jde na jiné než deklarované účely.