EU začne regulovat umělou inteligenci. Co všechno zakáže a jaké pokuty firmám hrozí?

Již od 2. srpna začne platit evropské nařízení o umělé inteligenci. A dotkne se prakticky všech firem, které ji používají.

Již od 2. srpna začne platit evropské nařízení o umělé inteligenci. A dotkne se prakticky všech firem, které ji používají.

Celý článek
0

Globální IT výpadek ochromil svět. Kolaps zasáhl letiště i banky

Provoz v mnoha odvětvích po celém světě dnes narušil rozsáhlý výpadek počítačových systémů. Některé letecké společnosti musely zastavit lety, mediální firmy přerušily vysílání a problémy měla i další odvětví, od bankovnictví a telekomunikací po zdravotnictví. Výpadek celosvětového odbavovacího systému postihl i pražské letiště. Podle médií a odborníků na IT zasáhl výpadek služby se systémem Windows od společnosti Microsoft a způsobila ho zřejmě nepovedená aktualizace softwaru od firmy CrowdStrike. Zatím se nezdá, že by šlo o úmyslný útok.

Provoz v mnoha odvětvích po celém světě dnes narušil rozsáhlý výpadek počítačových systémů. Některé letecké společnosti musely zastavit lety, mediální firmy přerušily vysílání a problémy měla i další odvětví, od bankovnictví a telekomunikací po zdravotnictví. Výpadek celosvětového odbavovacího systému postihl i pražské letiště. Podle médií a odborníků na IT zasáhl výpadek služby se systémem Windows od společnosti Microsoft a způsobila ho zřejmě nepovedená aktualizace softwaru od firmy CrowdStrike. Zatím se nezdá, že by šlo o úmyslný útok.

Celý článek
0

Komentář: Přestaňme už řešit dividendy, českou ekonomiku by nakoplo něco úplně jiného

Místo oblíbeného, ale ne zrovna produktivního naříkání na odliv zahraničního kapitálu bychom se měli zaměřit na to, co by české ekonomice pomohlo mnohem víc – rozvoj kapitálového trhu

Místo oblíbeného, ale ne zrovna produktivního naříkání na odliv zahraničního kapitálu bychom se měli zaměřit na to, co by české ekonomice pomohlo mnohem víc – rozvoj kapitálového trhu

Celý článek
0

Evropa se vrátila do vesmíru. Raketa Ariane 6 odstartovala i díky českým firmám

Na misi nové evropské rakety Ariane 6 se podílelo pět českých firem. Podle Ondřeje Rohlíka z ministerstva dopravy šlo o největší investici Česka do programu Evropské vesmírné agentury vůbec.

Evropa se vrátila do vesmíru. Raketa Ariane 6 odstartovala i díky českým firmám
Nová evropská raketa Ariane 6 | foto: ESA - M. Pédoussaut

Podle Evropské kosmické agentury (ESA) jde o začátek nové éry, která vynese Evropu do vesmíru. Raketa Ariane 6 dokončila ve středu svou misi, kdy ze startovacího komplexu na evropském kosmodromu ve Francouzské Guyaně vynesla na nízkou oběžnou dráhu Země devět miniaturních satelitů. Na zajištění jejího startu se významně podílely i české firmy.

„S 25 miliony eur šlo o největší investici Česka do programu ESA vůbec. Navíc v mimořádné situaci, kdy bylo potřeba vyjednat vstup Česka do rozběhnutého programu, ve kterém evropské firmy bojovaly o dlouhodobé a tedy i atraktivní zakázky,“ vzpomíná Ondřej Rohlík z ministerstva dopravy, který Česko v ESA zastupuje a série jednání se od začátku účastnil.

V tendrech na výrobu rakety a přípravu odpalovací rampy ve Francouzské Guyaně uspělo celkem pět českých firem. Klatovská společnost ATC Space vyrobila spodní prstenec a sestavu horního prstence urychlovacího motoru, dodala i frézované díly na montáž hlavního stupně. Jedná se přitom o největší sadu kosmického hardwaru, která kdy byla v Česku vyrobena.

Výzkumný a zkušební letecký ústav pracoval na pevnostních analýzách konstrukce nosiče, provedl také sérii pevnostních zkoušek urychlovacího raketového motoru na tuhá paliva. Pražská firma Iguassu Software Systems se pak zaměřila na palubní software, který řídí telemetrii (technologie umožňující měření na dálku a dálkový přenos dat – pozn. red.) při poklesu přenosové rychlosti, a rovněž na programovém vybavení pro pozemní segment, jež odpovídá za předání telemetrie do řídicího centra. 

Unex z Uničova v Olomouckém kraji dodal sadu 16 mohutných podvozků. Na nich stojí obří montážní hala, v níž probíhalo sestavení celé rakety přímo na odpalovací rampě. A nakonec firma MCE Slaný vyrobila deflektor plamenů umístěný pod motory rakety, který soustavou odrazových ploch odklání žár do dvou výfukových kanálů a chrání tak raketu při startu.

Podle ředitele Odboru kosmických aktivit a nových technologií ministerstva dopravy Václava Kobery se jedná o investici, která se těmto firmám násobně vrátí. Očekává se totiž, že při plném provozu rakety přijdou do českých firem zakázky za více než 200 milionů korun, a to každý rok. Navíc zvýší svou technologickou úroveň.

Demonstrační start Ariane 6 měl především otestovat všechny systémy rakety a ukázat, že se jedná o důstojného nástupce desítky let používaných nosičů Ariane 4 a Ariane 5. Družice, které byly vyslány do vesmíru, poslouží mimo jiné k ověření technologií pro budoucí nanosatelity. Ty budou sloužit pro zaznamenávání a určování polohy gama záblesků z vesmíru. 

Na sestavení jedné z těchto družic se významně podílela brněnská firma Spacemanic, která pro ni dodala platformu, a také vědecký tým profesora Norberta Wernera z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Vypuštění dvou návratových modulů ani návrat horní části rakety na Zemi se sice nepodařily, činitelé ESA však hovoří o úspěchu, neboť se podle nich Evropa vrátila zpět do vesmíru. Po zhruba hodině a šesti minutách od začátku letu se podařilo umístit na oběžnou dráhu miniaturní satelity přepravované novou raketou.

„Je to historický den pro ESA a pro Evropu,“ uvedl po dosažení tohoto cíle šéf kosmické agentury Josef Aschbacher. Pohonná jednotka horní části rakety se poté dokázala znovu uvést do provozu a raketa vypustila další část prvků, které měla na palubě.

Závěrečnou část letu ale provázely nezdary. Kvůli poruše menší napájecí jednotky se nepovedlo vypustit dvě malé kapsule, které měly otestovat možnosti návratu na Zemi. Ariane 6 pak měla zhruba tři hodiny po startu sestoupit zpět do atmosféry a dopadnout do Tichého oceánu nedaleko bodu Nemo, který je nejvzdálenějším bodem od pevniny na světě. Návrat do atmosféry se však nezdařil.

První start Ariane 6 byl původně plánovaný na rok 2020, technické potíže, pandemie covidu-19 a ruská invaze na Ukrajinu ale způsobily opakované odklady. Vývoj rakety nové generace stál podle serveru BBC čtyři miliardy eur (101 miliard korun).

Na rozdíl od nově vyvíjených amerických raket není nový evropský model ani částečně znovupoužitelný a na každou misi bude potřeba nový nosič. Představitelé ESA přesto věří, že si Ariane 6 dokáže vydobýt své místo na trhu.

„Náš každodenní život dnes skutečně závisí na informacích z družic, od telekomunikací a pozorování Země po předpovědi počasí nebo řešení katastrof. Je nepředstavitelné, aby Evropa neměla nezávislý přístup do vesmíru,“ dodal Aschbacher.

S přispěním ČTK