Evropa AI reguluje. USA do něj investují. A české firmy se v tom snaží vyznat.
Hrot24, vygenerováno v Midjourney/se souhlasem Everbot
Hrotagon
Evropa AI reguluje, USA do ní investují. A české firmy se v tom snaží vyznat
Evropská komise oficiálně odmítla odklad účinnosti AI Aktu, klíčové regulace, která má zajistit bezpečné využívání umělé inteligence. Od 2. srpna 2025 tak můžou za jeho nedodržování padnout první sankce. Na papíře jde o krok k odpovědnosti. V praxi to ale pro mnoho firem může znamenat především další vrstvu byrokratické zátěže. A tím i reálnou hrozbu, že zůstanou pozadu ve světě umělé inteligence, který se kolem nich mění exponenciální rychlostí. A to zejména pokud přísná regulace omezí jejich schopnost efektivně soutěžit s globálními lídry.
Roman Berglowiec
Česká republika se zcela správně snažila v rámci Rady EU prosadit dvouletý odklad účinnosti vybraných povinností, dokud nebude připraven dostatečný výklad a podpora.
Zásadní roli sehrál vládní zmocněnec pro AI a náměstek ministra průmyslu a obchodu, Jan Kavalírek, podpořený mimo jiné i Svazem průmyslu a dopravy. Tento návrh byl ale zamítnut.
A tak máme právní rámec, ale stále žádný jasný návod, jak do dodržovat. Mezitím svět kolem nás nespí a zahraniční giganti v AI jedou naplno.
Spojené státy zrychlují v globálním AI závodu. Co na to Evropa?
Stačí se podívat za Atlantik. V první polovině roku 2025 Spojené státy představily ambiciózní projekt s názvem Project Stargate.
Čtyřletou investici ve výši 500 miliard dolarů do umělé inteligence a infrastruktury, realizovanou ve spolupráci s největšími technologickými hráči jako Oracle, OpenAI, Softbank, Microsoft a Nvidia.
Cíl? Vytvoření tisíců pracovních míst a upevnění vedoucí pozice USA v globálním vývoji AI. Startupy zaměřené na umělou inteligenci získaly v první polovině roku 2025 přibližně 53 % veškerého globálního rizikového kapitálu, jak uvádí Pitchbook. Tohle není jen investice. Je to kurz budoucího vývoje AI.
Zatímco globální investice rychle rostou, evropské firmy se potýkají s přísnými regulačními požadavky. Ty sice posilují důvěru v evropský přístup k ochraně soukromí a dat, zároveň ale mohou zpomalovat inovace, omezovat zahraniční spolupráci a komplikovat vstup nových hráčů na trh. Udělá to samé s trhem AI Akt?
V roce 2024 přiteklo do evropských AI firem přes 13 miliard dolarů, meziročně o 22 % více. Jasný signál, že Evropa má co nabídnout. Zároveň ale platí, že počet transakcí spadl o 31 %, což ukazuje, že se kapitál soustředí hlavně na zavedené hráče v oblastech velkých jazykových modelů, generativní AI a pokročilé automatizace.
Tato koncentrace není náhodná. Investoři sází na silné koně. Otázkou zůstává, zda Evropa dokáže skloubit svou ambici být lídrem etického vývoje s potřebou rychlosti a flexibility. Regulace jako AI Akt nebo GDPR dávají smysl z pohledu důvěry a bezpečnosti. Ale nesmí z nás udělat pozorovatele v době, kdy svět sprintuje vpřed.
Zatímco Německo investuje miliardy, Česko teprve startuje
Situace v rámci Evropy pro nás není o moc lepší. Česká republika i přes optimistické prognózy stále zaostává za evropskými leadery pokroku ve světě umělé inteligence.
Průzkum Evropské komise zařadil Česko do spodní poloviny členských států, daleko za lídry jako jsou Dánsko, Švédsko a Belgie. Ve srovnání s Německem bylo v Česku v roce 2024 používání umělé inteligence stále výrazně nižší, uvádí Destatis.
Vzhledem k tomu, že mnoho českých firem vyváží své produkty do Německa, toto zpoždění vyvolává obavy ohledně konkurenceschopnosti. Nejhorších výsledků dosahuje Polsko a Rumunsko, kde přes 96 % firem AI technologie vůbec nevyužívá. To není jen statistika. Je to jasný signál ohrožení konkurenceschopnosti českých firem. Velké německé společnosti, včetně technologických lídrů jako SAP, investují miliardy do rozvoje AI nástrojů a řešení, která mají přímý dopad na ziskovost a efektivitu.
Klíčovým důvodem, proč Německo v oblasti umělé inteligence dosahuje lepších výsledků, je patrně systematický přístup a to, že svou národní AI strategii aktivně naplňuje. S jasnými investicemi. S podporou výzkumu. A hlavně s důrazem na využití v praxi. Česko sice strategii má, ale její uplatňování v reálném prostředí zatím výrazně zaostává.
Stejná pravidla, nerovné podmínky?
AI Akt se využívání nástrojů jako je ChatGPT dotýká zejména tím, že AI modely obecného účelu (GPAI) s vysokým výpočetním výkonem, jako je GPT-4, mohou být zařazeny do kategorie systémového rizika.
Napříč odvětvím umělé inteligence, od startupů až po zavedené giganty, panuje společná obava, že přísné předpisy by mohly zpomalit tempo technologických inovací i státní hospodářství.
Začínající podniky se obávají, že zátěž spojená s dodržováním předpisů je znevýhodní oproti zavedeným společnostem s dobrými zdroji.
A nakonec vyvstává otázka, jak bude tento Akt uplatňován a vymáhán právě u firem ze Spojených států nebo Asie? Evropská pravidla totiž platí pro všechny subjekty, které působí na evropském trhu, bez ohledu na to, kde sídlí.
Zní to férově, ale v praxi může být vymáhání povinností vůči globálním technologickým gigantům výrazně obtížnější než vůči firmám, které sídlí v EU a mají zde své vývojové i provozní zázemí.
Startup z Brna se bude muset podřídit detailním požadavkům AI Aktu, zatímco firma z Kalifornie, která poskytuje obdobnou službu evropským zákazníkům, může být kontrolována jen omezeně. V nejhorším případě až v okamžiku, kdy bude problém.
Tato asymetrie v důsledku znamená konkurenční nevýhodu. Nejen kvůli samotnému právnímu riziku, ale i kvůli nákladům na dodržování předpisů, právní poradenství a úpravu produktů podle evropské legislativy.
Menší evropští hráči mohou být v některých oblastech efektivně vytlačeni z trhu, ne kvůli horší technologii, ale kvůli vyšší regulační zátěži.
Je na čase změnit přístup. Umělá inteligence není jen budoucnost, je to současnost, která určuje naši konkurenceschopnost.
České firmy by se měly zaměřit se nejen na plánování, ale hlavně na rychlou a efektivní implementaci AI technologií. Kdo to neudělá, bude na trhu za ostatními zaostávat.
Autor je CEO společnosti Everbot
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
