Byla by věda bez kávy a bude káva bez vědy? Řečnická otázka v sobě zahrnuje jen zlomek z komplexního vztahu vědy a kávy; káva jako palivo, předmět výzkumu, ale i záchrana „ohroženého druhu“.

Množství kreslených vtipů o tom, kolik je potřeba vypít šálků kávy na vědecký objev nebo po jakém množství kávy zajít za šéfem, je nekonečné a zdobí většinu laboratoří. Stejně tak nikdo nespočítá, kolik skvělých nápadů a vědeckých objevů vzniklo v kuchyňce při přípravě kávy nebo na konferencích při networkování během „coffee breaks“. I proto se někdy s nadsázkou za nejdůležitější vědecký přístroj považuje kávovar neboli vysokotlaký extraktor přírodních látek, jak se v některých případech obhajuje nákup nového „laboratorního vybavení“.

Káva je sama o sobě velkým tématem výzkumu – prospívá našemu zdraví, nebo mu škodí, jaké je ideální množství a na čem všem záleží, obsahuje škodlivé látky či jak zvýšit produkci a vyšlechtit odolnější rostliny? Právě poslední otázka je současnou vědeckou výzvou. V souvislosti se změnou klimatu totiž hrozí, že káva nebude.

Pít, či nepít

„Káva je (ne)zdravá, zjistili vědci,“ tyto titulky se v různých variantách pravidelně objevují v médiích již po mnoho let. Jak to tedy je? „Nejnovější rozsáhlé studie prokázaly, že pokud pijete kávu, přinese vám to více výhod než nevýhod,“ říká docent Pavel Kohout, přednosta ­Interní kliniky 3. LF UK a FTN a milovník kávy, který si dlouhodobě klade za cíl vyvracet mýty, jež o celosvětově oblíbeném nápoji kolují.

Co tedy o kávě a zdraví víme? Ze souhrnné studie současných vědeckých poznatků vyplývá, že lidé, kteří vypijí denně až čtyři šálky, mají nižší riziko úmrtí na srdeční choroby ve srovnání s těmi, kteří kávu vůbec nepijí. Pijáci kávy také mají nižší riziko vzniku některých forem rakoviny, především nádorů prostaty, kůže, dělohy a jater. Káva rovněž snižuje riziko vzniku cukrovky typu dva, ledvinových kamenů a cirhózy jater. Objevila se i souvislost mezi pitím kávy a nižší pravděpodobností vzniku Parkinsonovy choroby, deprese a Alzheimerovy nemoci.

Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) si zdravý dospělý může bez obav dopřát až 400 miligramů kofeinu denně (5,7 miligramu na kilogram tělesné hmotnosti), což v závislosti na typu přípravy představuje čtyři až šest šálků kávy. Výjimkou jsou těhotné ženy, pro něž je doporučené denní množství kofeinu do 200 miligramů.

Pavla Hubálková

Existují nicméně skupiny lidí, kterým káva „nedělá dobře“. Patrně za to může genetika. Z jednoho výzkumu například vyplývá, že lidé trpící vysokým tlakem, srdeční arytmií a anginou pectoris mají častěji tendenci se kávě zcela vyhnout či ji pít pouze v omezené míře, případně v bezkofeinové variantě.

„Lidé pijí kávu z nejrůznějších důvodů. Dosud jsme ale nevěděli, že si podvědomě sami regulují bezpečnou hladinu kofeinu, a to na základě toho, jak vysoký je jejich krevní tlak. Pravděpodobně se jedná o důsledek ochranného genetického mechanismu,“ vysvětlovala pro EurekAlert hlavní autorka studie Elina Hyppönenová z University of South Australia.

Stále ale v souvislosti s kávou zůstává mnoho nezodpovězených otázek, například co přesně může za pozitivní účinky kávy – kofein, další chemické složky kávy, nebo jen to, že se v pracovním shonu na chvíli zastavíme?

Pozitivní efekt se totiž v menší míře projevil i při pití kávy bez kofeinu, což by mohlo znamenat, že za pozitivní účinky může její chemické složení, například obsažené antioxidanty, nebo že má vliv životní styl. Milovníci kávy totiž častěji pocházejí z vyšších společenských tříd, s čímž se pojí i dostupnost lepší zdravotní péče a obecně zdravější způsob života. Drtivá většina dosavadních studií byla popisných, takže není možné určit příčiny a následky. Pro rozluštění této kávové záhady tak budou potřeba další studie, které zohledňují řadu proměnných. Snad je stihneme.

Bude káva?

Z kávy se totiž v souvislosti s klimatickou změnou stává „ohrožený druh“. Nedávná studie švýcarských vědců sledovala, jak se do roku 2050 změní podmínky pro pěstování kávy: „Všechny zkoumané země – Brazílie, Vietnam, Indonésie, Kolumbie, které jsou hlavními producenty kávy, jsou vážně postižené změnou klimatu, přičemž do roku 2050 dojde k výraznému úbytku vhodných oblastí a přibývání těch nevhodných.“

Z toho vyplývá, že bude nutné se změnám klimatu přizpůsobit, například vyšlechtěním odolnějších odrůd kávy, které se lépe adaptují na nové podmínky. Možným následkem změn klimatu je také přechod k pěstování kávovníku statného (Coffea robusta), jenž je odolnější a méně náročný na pěstování, ale jeho zrna jsou chuťově chudší a méně kvalitní než dnes převažující druh arabica. Ve všech případech ale odborníci do budoucna očekávají nárůst ceny, a z kávy se tak možná opět stane sváteční nápoj. 

Autorka je stálou spolupracovnicí redakce, působí na Univerzitě Karlově

Výbava na příští small talk u kávy

• Kávovník je ovocný strom, plodí peckovice. Zrna jsou tedy pecky kávových třešní. A z toho vyplývá, že káva je ovoce!

• Jedná se o zrnka kávovníku arabského (Coffea arabica) a kávovníku statného (Coffea robusta). Z kávového semínka vyroste sazenice kávovníku za necelý rok, další dva až tři roky trvá, než rostlina začne plodit.

• Arabica má v porovnání s robustou dva- až třikrát méně kofeinu, ale její chuť je bohatší. Arabica je také náročnější na pěstování, přestože preferuje mírnější klima.

• Káva je druhou nejprodávanější komoditou na světě. První je ropa.

• Roční celosvětová produkce přesahuje deset miliard kilogramů kávy. Nejvýznamnějšími producenty jsou Brazílie, Vietnam, Indonésie a Kolumbie.

• Nejvíce kávy na obyvatele se podle World Population Review vypije ve Finsku – dvanáct kilogramů na osobu za rok. Následuje Norsko (deset kilogramů) a Island (devět kilogramů). Na Čechy podle tohoto žebříčku připadá 2,3 kilogramu na osobu za rok.

• Zhruba sto šálků „na posezení“ představuje smrtelnou dávku kofeinu.

VIDA! science centrum

VIDA! Káva

Vše, co jste chtěli vědět o kávě z pohledu vědy, se dozvíte v brněnském science centru VIDA!, kde do konce června probíhá mezinárodní výstava COFFEE – věda skrytá v kávě.

Pomocí speciální aplikace si například vypěstujete kávovník. Na vlastní oči uvidíte celý proces přípravy kávy od kávových třešní až po výsledný černý nápoj. Zjistíte, proč káva voní a co to ovlivňuje. Prohlédnout si můžete i rarity – nejmenší kávovar na světě nebo skleněný kávovar připomínající gotickou katedrálu za půl milionu korun.