Deset tisíc „zlatých“ hlasů. Češi v zahraničí mohou zahýbat volbami

Čeští občané mohou v zahraničí volit jen ve dvou ze šesti různých typů voleb. Od roku 2002 jde o sněmovní klání, k němuž se v roce 2013 přidaly historicky první přímé prezidentské volby. Hlasování v zahraničí tak - pokud tedy počítáme dvoukolové vybírání prezidenta - ovlivnilo výsledky českých voleb zatím devětkrát.

Asi nepřekvapí, že počet hlasů odevzdaných na ambasádách či konzulátech všech kontinentů je malý. Postupně však narůstá. V roce 2002 svého volebního práva využily necelé čtyři tisíce voličů dlících v zahraničí. O osm let později tak učinil více než dvojnásobek a v roce 2017 již přes 10 tisíc voličů. Rekordní účasti provázely prezidentské volby v roce 2018, kdy šlo v prvním kole o 12 tisíc, a ve druhém dokonce o 17 tisíc voličů. Velká většina hlasů je odevzdávána na evropském kontinentu. Následuje Amerika s Asií. V počtu odevzdaných hlasů jasně vede okrsek Londýn (960) před Bruselem (687), Paříží, Bratislavou, Mnichovem, Vídní a Bernem, které v průměru přesahují 300 aktivních voličů. Mimo Evropu se v průměru nejvíce hlasovalo v New Yorku a na vojenské základně v afghánském Lógaru.

V poměru k celkovému počtu účastnících se voličů, kterých je ve sněmovních i prezidentských volbách více než pět milionů, jde po celou dobu o pouhé zlomky. O zlomky jde i v poměru k počtu oprávněných voličů žijících v zahraničí, kterých může být podle odhadů více než 250 tisíc. Nicméně i zlomky mohou mít svůj význam, a to zvláště při shodě různých náhod.