Děti vyrůstající v aktivní přítomnosti otce mají podle dat OECD výrazně vyšší šanci na dokončení vysoké školy, nižší tendenci k delikvenci a v budoucnu lepší příjmy
Ilustrační foto: Shutterstock.com
Šťastný Den otců! Česko tatínkům nepřeje – a přichází tím až o desítky miliard korun ročně
Den otců, na rozdíl ode Dne matek, společnost ignoruje a většina tatínků se dárků nebo bonbonů nikdy nedočká. Není to přitom jen oslava rodiny, ale i investice do budoucnosti naší ekonomiky, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
V neděli 15. června slavíme Den otců – svátek, který v Česku stále zůstává ve stínu výrazně komercializovanějšího Dne matek. Zatímco Den matek je v naší zemi spojován s květinami, čokoládami, reklamami a slevovými akcemi, Den otců obchodníci téměř ignorují a věnují mu jen zlomek pozornosti. Podle průzkumu ho slaví zhruba každá pátá rodina.
Není divu, že otcové si ke svému dni často místo parfému nebo dárků přinesou spíš jen účet za hypotéku – a přitom jejich role v rodině i v ekonomice je zásadní a čím dál častěji i měřitelná.
Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí se počet mužů čerpajících rodičovský příspěvek v Česku stabilně drží nad pěti tisíci ročně, což představuje zhruba 1,9 procenta všech příjemců.
Ačkoli otcové do péče o děti vstupují více než v minulosti, ekonomické faktory, včetně přetrvávajících rozdílů v příjmech mezi muži a ženami, často brání jejich širšímu zapojení do rodičovské dovolené.
Ekonomové stále častěji upozorňují na tzv. otcovský efekt. Děti vyrůstající v aktivní přítomnosti otce mají podle dat OECD výrazně vyšší šanci na dokončení vysoké školy, nižší tendenci k delikvenci a v budoucnu lepší příjmy.
To vše představuje skrytou, ale dlouhodobou dividendu pro veřejné finance – nižší nároky na sociální systém, vyšší daňové příjmy a nižší náklady na bezpečnostní složky státu.
Modely britského Institute for Fiscal Studies ukazují, že větší zapojení otců do péče umožňuje matkám vyšší pracovní aktivitu, což následně podporuje růst HDP.
Při přepočtu na české podmínky by šlo, byť hypoteticky, o zvýšení výkonu ekonomiky až o několik desetin procentního bodu ročně. Taková čísla by rozhodně neměla zůstat bez povšimnutí. Může jít až o desítky miliard korun ročně.
Konzervativní představa otce jako jediného živitele domácnosti už neodpovídá realitě. Zatímco na začátku tisíciletí muži přinášeli do rodinného rozpočtu výrazně větší podíl příjmů než ženy, rozdíly se postupně stírají.
S rostoucím zapojením žen do pracovního procesu a jejich vyššími vzdělávacími úrovněmi roste i jejich ekonomický příspěvek. Muži však stále v průměru vydělávají více, což ovlivňuje rozhodování o tom, kdo zůstane doma s dětmi.
Otcové navíc narážejí na méně viditelnou bariéru – tzv. skleněnou zeď. Zatímco o skleněném stropu žen se mluví otevřeně, otcové často čelí neochotě zaměstnavatelů nabízet flexibilní pracovní režimy, které by jim umožnily lépe skloubit pracovní a rodinné povinnosti.
Paradoxně tím často přicházejí o produktivitu. Výzkum Boston College ukazuje, že většina zaměstnanců považuje flexibilní práci za klíčový faktor zvyšující výkon. Otcové s možností upravit pracovní dobu nebo pracovat částečně z domova vykazují vyšší spokojenost, loajalitu i pracovní efektivitu.
Den otců není jen oslava rodiny, ale i investice do budoucnosti ekonomiky. Čím víc otců se aktivně zapojí, tím silnější a stabilnější bude nejen domácnost, ale i celá ekonomika.
