Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Čína topí pod uhelným kotlem

Čína má v současnosti schválené k výstavbě nebo ve výstavbě uhelné elektrárny o výkonu 243 gigawattů (GW), což je víc než celková instalovaná kapacita v Německu (ke konci roku 2021 činila 228 GW, z toho uhlí 37 GW)

Čína topí pod uhelným kotlem
ilustrační foto | Shutterstock.com

Podle údajů Global Energy Monitor, uvedených v databázi Global Coal Plant Tracker, byly od roku 2000 do konce prvního pololetí 2023 uvedeny ve světě do provozu uhelné elektrárny s celkovou kapacitou 1527 GW, přičemž na samotnou Čínu připadalo 1047 GW, tedy více než dvě třetiny (na Indii dalších 193 GW).

V letošním prvním pololetí spustila Čína podle tohoto zdroje „uhelky“ s celkovou kapacitou přes 17 GW (pro představu, jde o sedm až osm Temelínů), přičemž celosvětový nárůst činil 25 GW. Tyto údaje je užitečné brát v potaz v úvahách o rychlosti dekarbonizace v Evropské unii a přínosu tohoto snažení pro globální klima. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit