Jakub Císař, partner advokátní kanceláře Novalia a odborník na startupy
archiv J. Císaře
Budoucnost byznysu
Rozhovor
Česko hází startupům zbytečné klacky pod nohy. Pojďme to změnit, vyzývá Jakub Císař z Novalie
Český startupový trh dospívá, přibývají exity zakladatelů a některý z českých jednorožců by mohl brzy vstoupit i na americkou burzu, hodnotí pro Hrot24 aktuální stav advokát Jakub Císař z kanceláře Novalia. Rovněž je ale podle něj potřeba, aby český stát co nejméně házel startupům klacky pod nohy.
redaktor
Startupové firmy fungují specificky, a tak mají mnohdy problémy s naplňováním všech právních norem. Řeší například, zda mají své spolupracovníky zaměstnávat, nebo s nimi jen uzavírat dodavatelské dohody a riskovat tak možná nařčení ze švarcsystému. U zaměstnanců je pak zase problém s jejich motivací prostřednictvím takzvaných zaměstnaneckých akcií. Ty jsou jak pro firmy, tak pro jejich lidi spíše nečitelné a také daňově nevýhodné.
S návrhem souvisejících změn k lepšímu – třeba po vzoru v tomto ohledu uctívaného Estonska – hodlá přijít nově vytvořená Česká startupová asociace. K jejím zakládajícím členům patří i advokátní kancelář Novalia, která se už téměř deset let specializuje právě na poradenství startupům a díky tomu má ze startupového trhu podstatné informace.
„Chceme přispět k tomu, aby bylo pro mladé lidi atraktivní založit si vlastní firmu a snažit se uspět s vlastním nápadem. A aby jim při tom stát, pokud možno, co nejméně házel klacky pod nohy,“ říká za asociaci i za kancelář advokát Jakub Císař.
S jakými záměry jste jako advokátní kancelář vstoupili coby zakládající člen do České startupové asociace?
Česká startupová asociace je iniciativou k formálnímu zastřešení aktivit, které tu probíhají už delší dobu, a my jako Novalia jsme součástí části z nich. Jde vlastně o artikulaci zájmů a požadavků startupové komunity jak ze strany zakladatelů startupů, tak ze strany investorů, jako nejvýznamnějších hráčů v této oblasti. Tyto iniciativy by měly být zastřešeny tak, aby hlas startupů zněl jednotně a pro politiky srozumitelně.
Jako Novalia jsme byli v dlouhodobém kontaktu s Martinem Jiránkem, který je hlavním hybatelem této iniciativy a zaslouženým předsedou asociace. Řešili jsme spolu zakotvení ESOP (zjednodušeně jde o zaměstnanecké akcie – pozn. red.) a vnímali jsme jeho dlouhodobou snahu prosadit změny v této oblasti.
Ve chvíli, kdy přišel s tím, že ESOP je jen jednou z částí této mozaiky a že by si to všechno zasloužilo systematičtější přístup, naprosto jsme s ním souzněli a takto se zapojili.
Můžeme přinést praktické zkušenosti a předávat podněty od našich klientů. Víme, co je trápí a co by jejich situaci zlepšilo. V tématech a v právní oblasti jsme pak schopni přispět i konkrétní odborností.
Co tedy startupy v České republice nejvíce trápí? Jaké podněty od svých klientů asociaci adresujete?
Mezi našimi tématy zůstává stále jedním z hlavních ESOP, tedy motivační akcie pro zaměstnance. Dalším velkým tématem je pracovní právo jako takové a jeho rigidita. Třetí oblastí je pak vztah závislé práce versus dodavatelských činností OSVČ nebo freelancerů. Tyto vztahy, které vedle sebe reálně koexistují, by měly být narovnány. Tak, jak je to nastavené v současnosti, to není udržitelné.
Jde tedy o to, odstranit pro startupy riziko švarcsystému a dosáhnout toho, aby tyto vztahy šly nastavit tak, aby byly právně v pořádku a zároveň odrážely reálné fungování těchto firem a rychlé změny, ke kterým v nich dochází? Aby to všechno dávalo i z hlediska startupů ekonomický a časový smysl?
Přesně tak. Nemluvíme tady jen o daňovém zvýhodnění OSVČ oproti zaměstnancům v těchto vztazích, ale také o dodržování všech pravidel přeregulovaného pracovního práva. Ty spočívají třeba i v povinných zdravotních prohlídkách nebo ve zkoumání vlhkosti na pracovišti podle hygienických předpisů, což je myslím nejen u startupů opravdu nerealistické.
Co by se tedy z hlediska startupů mělo změnit v pracovním právu?
Pro startupy je typické, že spolupráce mají znaky obou činností, jak zaměstnaneckých, tak dodavatelských. Většinou znaků a svou povahou se jedná spíše o dodavatelské vztahy, ale spolupráce bývá užší než třeba u zedníka, kterého si objednáte jednou za čas.
Vztahy bývají trvalé, pracuje se třeba na počítačích klienta a podobně. Realita života je komplikovanější než jednoduché rozdělení našeho práva na zaměstnance a dodavatele, kteří se správně nesmějí zaměstnancům v ničem ani přiblížit. Tohle reálné fungování startupů komplikuje.
Ten rozdíl vychází i z daňového pokřivení. Je obrovský a stát pak často tvrdí, že vztahy jsou jako dodavatelské nastaveny jen kvůli daním. Ale trestání výběru výhodnějšího režimu nebo toho, že se z něj v jednotlivých znacích trochu vybočí, způsobuje komplikace. Jde o transparentnost celého toho systému, který je nalajnovaný trochu uměle.
Pravidla by se spíše měla přiblížit realitě. Nechci vysloveně říkat, že by měl existovat třetí režim, spíše popisuji ten problém. A v rámci asociace rozhodně chceme přicházet s návrhy, jak bychom to všechno mohli vyřešit.
Z jakých zemí bychom si mohli vzít příklad? Kde startupová realita funguje z hlediska práva lépe než v České republice?
Klasickým příkladem je Pobaltí, Estonsko v tomhle bývá dáváno za zářný příklad. V České startupové asociaci teď vytváříme jednotlivé pracovní skupiny. Naším cílem je dát dohromady ideální okruh opatření v celé své dráze. Tedy identifikovat problém, navrhnout řešení, ukázat příklady ze zahraničí a v pozdější fázi třeba i spolupracovat na paragrafovém znění návrhu legislativních změn. Rozhodně nechceme je říkat, co je špatně, ale i ukazovat cesty.
Předpokládám ale, že pro provedení takovýchto změn budeme potřebovat v zákoně definovat startup…
Pokud by měl nastat obecně definovaný rámec pro startupy, tak skutečně budeme definici startupu potřebovat. Reálně asi půjdeme z druhé strany a budeme spíše řešit, na koho ten zvláštní režim už nemá dopadat. Pravděpodobně tak budeme pracovat s věkem startupu a s jeho velikostí. Ten zvláštní režim by například mohl platit jen několik let po založení startupu.
S podobnými parametry už zákony pracují, můžeme vycházet z definice středního a malého podniku nebo třeba jen malého a mikro podniku. Jako u všeho v politice, to bude otázka kompromisu.
Samozřejmě se pak může stát, že budou konkrétní firmy, které by si ten zvláštní režim ještě zasloužily, ale už na něj nedosáhnou, protože tu hranici bude nutné někde nastavit. Nikdy to nevyřešíme úplně, ale musíme se snažit o co největší dopad na systém jako takový.
Zmínil jste zaměstnanecké akcie. Jaká je teď ohledně ESOP aktuální realita České republiky?
Na začátku roku 2024 došlo k zavedení souvisejícího zvláštního daňového režimu. Jeho provedení ale považujeme za nešťastné a nenaplňující požadavky, které byly vznášeny. Ať již z pohledu daňových dopadů – kdy se jedná jen o odsun vzniku daňové povinnosti, a ne o přiblížení režimu kapitálových příjmů.
I časový posun je ale v praxi kvůli řadě výjimek obtížně použitelný a pro firmy rizikový. Tuto úpravu tak nevnímáme jako něco, co by odstranilo překážky, které brání firmám ESOP více používat. Ale to, že se to vůbec začalo řešit, je krok správným směrem. Provedení však bohužel úplně neodpovídá ideálu.
Ideální to nebude nikdy, to je jasné, ale zatím je ten režim spíše nepovedený. Jako Česká startupová asociace chceme na předešlé aktivity navazovat a být hodně aktivní při provádění souvisejících změn.
Hlavním problémem tedy je, že zaměstnanecké akcie tak, jak jsou nastaveny, nejsou vlastně výhodné ani pro firmy, ani pro zaměstnance?
Nevýhodou této úpravy je skutečně vysoká míra zdanění, která je stejná jako u závislé mzdy. Přitom u těchto akcií je určité riziko, že z nich zaměstnanec nikdy žádný příjem nezíská. Proto věříme, že by se měly přiblížit režimu, který obecně platí pro společníky.
Ještě větším problémem je to, že nerespektuje plně zásadu „no tax before cash“. Může se tedy stát, že zaměstnanec i zaměstnavatel přidělení opce zdaní předtím, než zaměstnanec získá z opce příjem, a jak jsem zmínil, nemusí nakonec k žádnému příjmu dojít. To už bychom ale museli zabíhat do právních detailů.
Jak z pohledu poradce startupů vnímáte startupový trh v České republice v roce 2024?
Vnímáme oživení oproti roku 2023. Ještě ale nejsme tam, kde jsme byli ve vrcholném období dva, tři roky zpátky. Transakce trvají o něco déle a jsou pro zakladatele o něco komplikovanější. Schopný tým s dobrým potenciálem ale v zásadě nemá problém se k financování dostat. A znovu se začínají objevovat exity startupů. Takže určitě vnímáme oživení.
Když transakce trvají déle, jsou investoři i v případě startupů opatrnější třeba i kvůli válkám, drahým energiím a podobně?
Myslím, že ano, všechno to do sebe zapadá. Zároveň tu není takový přetlak volných financí, jako byl dříve. Investoři jsou teď opravdu opatrnější a vybíravější, nic dramatického to ale na druhou stranu není.
Stále se startupy věnují nejčastěji technologiím? Pracujete třeba i pro Snuggs, objevují se ještě i takovéto nápady?
Objevují, ale jsou v menšině. Technologie, software a v poslední době umělá inteligence z toho, co vidíme, vedou.
Jedním z vašich posledních mandátů, které jste jako Novalia zveřejnili, byla práce pro Partory, které získalo významnou investici. O co z pohledu advokáta šlo?
Partory se podařilo získat investici i ze zahraničí. A to je vždycky radostné, když se českým startupům daří lákat i zahraniční kapitál, svědčí to o jejich globálním potenciálu a šanci rozšířit se do zahraničí.
Partory je specifické v tom, že nejde jen o softwarovou službu, ale je to širší podpora a obchodní partner pro strojírenské podniky. Je to tedy jedna z těch zmíněných výjimek a o to zajímavější bylo pro ně pracovat.
Jaké další mandáty vás letos zaujaly?
Pomohli jsme třeba startupu Product Fruits s investicí od Reflex Capital, naopak při investici do Knihobotu jsme zastupovali fond Genesis, tedy investora.
Je zajímavé sledovat, jak projekty z odlišných oblastí mají společné jmenovatele: Řeší jasně definovaný problém, zakladatelé mají úžasný tah na bránu a skvělou exekuci a jejich ambice přesahují hranice ČR.
Radost máme i z práce pro Matěje Turka a jeho fondu 10X, například majetkový vstup do fotbalové Dukly Praha. To je zase jeden z příkladů mimo technologie.
Jaký podle vás bude pro startupy rok 2025? A jaká budou další léta?
Jsem optimista. Jako Novalia příští rok oslavíme desetileté výročí a startupům se věnujeme od svého založení. A i když jsme technologické transakce dělali i v předchozích působištích, přijde mi, že se založení Novalie časově kryje s nástupem nebo aspoň významnějším rozvojem startupové ekonomiky. Těch deset let si zaslouží, abychom začali vídat ještě více exitů a globálních úspěchů českých startupů.
Na začátku to vypadalo, že ten cyklus bude kratší, ale vybudovat úspěšnou firmu trvá nějakou dobu. Startupové prostředí tedy teď dospívá a úspěchů bude více a více. Nejraději bych viděl i IPO původem českého startupu, ať už tady v Evropě nebo v Americe.
Netroufám si tvrdit, že se to stane už v roce 2025, ale věřím, že k tomu minimálně budeme mít nakročeno. A určitě uvidíme i další zajímavé exity a zahraniční akvizice startupů těmi českými. Věřím tak v další dospívání českých startupů.
A prostřednictvím České startupové asociace bychom k tomu chtěli přispět. Aby bylo pro mladé lidi atraktivní založit si vlastní firmu a snažit se uspět s vlastním nápadem. A aby jim při tom stát pokud možno co nejméně házel klacky pod nohy.
Jakub Císař
Advokát a partner advokátní kanceláře Novalia
Věnuje se především poradenství startupům a investorům
Pracuje například pro Keboola, Daytrip, Snuggs, Partory, Product Fruits nebo Contember
Zaměřuje se na transakce, technologické právo a na ochranu osobních údajů
V minulosti působil v mezinárodních advokátních kancelářích DLA Piper a Wolf Theiss
Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a Universität Salzburg