Ilustrační foto: Shutterstock.com
Hrotagon
Češi a jejich úspory: Mezi konzervativností a investičními příležitostmi
České domácnosti dlouhodobě vynikají nadprůměrně vysokou mírou úspor, která se pohybuje kolem 19 procent, zatímco průměr EU činí pouze 12 procent. Tento fenomén má několik příčin, které stojí za pozornost nejen ekonomů, ale i běžných spotřebitelů.
Jan Schwarzbach
Klíčovou roli v tomto trendu sehrává měnová politika České národní banky, která v posledních letech udržovala relativně vysoké repo sazby. Ty výrazně zvýšily atraktivitu konzervativních spořicích produktů, jako jsou spořicí účty a termínované vklady, které Češi tradičně preferují.
Vysoké úrokové sazby motivovaly domácnosti k odkládání větší části disponibilních příjmů stranou, aby mohly těžit z bezrizikového výnosu.
Dalším významným faktorem byla nižší poptávka po hypotékách, způsobená právě růstem úrokových sazeb. Mnoho domácností odložilo plánované pořízení nemovitosti, a tak prostředky původně určené na vlastní zdroje při financování bydlení zůstaly ležet na spořicích účtech. Historicky přitom české domácnosti takto vysoký podíl úspor nemívaly.
Česká národní banka ve své měnové zprávě předpovídá, že do roku 2026 se míra úspor vrátí k průměru EU, neboť domácnosti začnou více utrácet a investovat.
Tento scénář je vcelku realistický. S poklesem sazeb se sníží atraktivita konzervativních spořicích produktů a část nahromaděných rezerv bude pravděpodobně využita nejen na spotřebu, ale i na investice.
Stabilnější makroekonomické prostředí, návrat důvěry v budoucí vývoj a větší dostupnost hypoték budou domácnosti motivovat k aktivnějšímu nakládání s penězi.
Tento pozitivní vývoj by však mohly zkomplikovat rizikové faktory jako obnovení inflačních tlaků, geopolitická nestabilita nebo další energetická krize. Tyto události by mohly znovu zvýšit nejistotu a přimět domácnosti k držení vyšších rezerv.
Značné riziko představuje také nízká finanční gramotnost části populace. Pokud lidé nebudou mít dostatečné znalosti o možnostech investování a budou i nadále vnímat investice jako příliš rizikové, mohou zůstat u preferovaných, ale v dlouhodobém horizontu nízkovýnosných spořicích produktů.
Pro srovnání – země jako Polsko, Maďarsko nebo Řecko vykazují záporná čísla úspor, což znamená, že tamní domácnosti jsou dlouhodobě závislé na dluhovém financování.
Obecně lze říci, že zdravá míra čistých úspor by se měla pohybovat mezi pěti a patnácti procenty disponibilního příjmu. Tato úroveň umožňuje budovat finanční rezervy na neočekávané výdaje, plánované investice i zajištění na stáří, aniž by docházelo ke zbytečnému odkládání spotřeby, která je pro ekonomiku důležitá.
Situace, kdy domácnosti systematicky vykazují zápornou míru úspor, představuje dlouhodobé riziko. Zadlužení začíná být existenční hrozbou ve chvíli, kdy splátky dluhů zabírají více než 60 procent příjmů domácnosti.
V takovém případě se domácnost dostává do dluhové pasti, kdy jakákoliv neočekávaná událost může vést k neschopnosti dluhy splácet.
Postoj českých domácností k investování se sice mění, ale velmi pomalu. Nejde pouze o generační otázku, ale o hluboce zakořeněný postoj, který je třeba systematicky měnit.
Důvodem je kombinace historické zkušenosti s ekonomickými krizemi a obecně konzervativního nastavení společnosti, která tradičně preferuje jistotu a spoření před investicemi a podstupováním rizika.
Pro změnu tohoto stereotypu je klíčová důsledná edukace a dlouhodobá práce s klienty. Základem je vysvětlování principů investování a prezentace konkrétních scénářů podložených historickými daty. Investice je nutné představovat ne jako něco exotického nebo spekulativního, ale jako běžnou a potřebnou součást správy rodinných financí.
V praxi se osvědčuje postupné budování důvěry klientů v investice. U těch, kteří mají z investování obavy, je vhodné začít s konzervativnějšími nástroji s nižší mírou kolísavosti, jako jsou fondy peněžního trhu nebo konzervativní dluhopisové strategie.
Teprve když si klient takové investování vyzkouší a získá k němu důvěru, lze postupně přidávat dynamičtější a výnosnější složky portfolia.
S klesajícími úrokovými sazbami a postupným nárůstem finanční gramotnosti lze očekávat, že české domácnosti budou postupně více směřovat své úspory do investičních nástrojů, což jim v dlouhodobém horizontu umožní dosahovat vyšších výnosů než na konzervativních spořicích produktech.
Autor je oblastní ředitel společnosti 4fin
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
