Americký prezident fandí atomovým elektrárnám a chce USA vrátit mezi naprosté světové lídry tohoto typu energetiky
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Jaderná energetika
Atomový plán Donalda Trumpa: 80 miliard pro Westinghouse a desítky reaktorů ve výstavbě
Masivní státní půjčky a investice od Amazonu či Googlu mají nastartovat americkou jadernou renesanci. Politická vůle je silná, ale experti varují: bez lidí, kapacit a rychlejších povolení může ambiciózní plán Trumpovy vlády narazit na limity reality.
šéfredaktor
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa spouštějí největší jadernou ofenzivu za poslední půlstoletí. Bílý dům chce do roku 2050 zečtyřnásobit americkou jadernou kapacitu a už během této dekády postavit 10 velkých reaktorů.
Projekt má být financován kombinací masivních státních půjček a miliard dolarů ze soukromého sektoru, informuje ekonomický a surovinový web Oilprice.com.
V květnu Trump podepsal exekutivní příkaz, který otevírá cestu k výstavbě nové flotily reaktorů. Poprvé v historii americké energetiky navíc do jaderné renesance vstupují i technologičtí giganti.
Alphabet, Amazon, Meta či Microsoft plánují miliardové investice do znovuspuštění starých elektráren, modernizace existujících bloků a vývoje malých modulárních reaktorů (SMR). Naprostou prioritu představují především energeticky náročná datová centra pro umělou inteligenci.
Americké ministerstvo energetiky (DoE) mezitím otevřelo svou nejmocnější zbraň: úvěrovou kancelář s pravomocí půjčovat stovky miliard dolarů.
Šéf resortu Chris Wright avizoval, že „největší část této kapacity půjde právě na jaderné projekty“. Ambice jsou vysoké – ještě před koncem mandátu chce administrativa vidět „desítky“ rozestavěných reaktorů.
Klíčovým pilířem se má stát Westinghouse, dnes vlastněný kanadským těžařem Cameco a investiční skupinou Brookfield. V říjnu se firmy s vládou dohodly na investičním balíku 80 miliard dolarů na výstavbu nových elektráren s reaktory AP1000. Cameco přitom počítá s tím, že rozsáhlé úvěry zajistí přímo DoE.
Riziková sázka
Jenže Westinghouse má za sebou temnou stopu, připomíná web Oilprice.com. V roce 2017 zkrachoval poté, co dva velké projekty na jihu USA nabraly obří zpoždění a miliardové náklady navíc.
Kritici varují, že pokud má americká jáderná renesance uspět, bude muset firma poprvé po letech dokázat, že umí stavět včas a s dodržením plánovaného rozpočtu.
Trumpova vláda si proto hledá mezinárodní posily. Japonsko v září oznámilo investice do amerických reaktorů Westinghouse i do vývoje malých reaktorů Hitachi GE Vernova. Zároveň USA a Velká Británie podepsaly víceletý megabalík na rozvoj jaderné energetiky na obou stranách Atlantiku.
Otázkou však zůstává tempo. V USA trvá výstavba reaktoru běžně 10 let a více, zatímco v Číně pět až šest. Americká jaderná infrastruktura navíc dlouho stagnovala: chybí kvalifikovaná pracovní síla, dodavatelské řetězce jsou úzké a samotné licenční řízení je pomalé. I modernizace odstavených bloků, například v případě obnovované elektrárny Three Mile Island, může trvat roky.
Trump se snaží proces urychlit na všech frontách. Nový příkaz přikazuje americkému jadernému dozoru schvalovat projekty do 18 měsíců, DoE má odstranit finanční bariéry masivními půjčkami a Kongres zachoval daňové pobídky pro nové reaktory.
Přesto experti pochybují, že by se Spojené státy mohly vrátit k tempu výstavby z 60. a 70. let. Nedostatek lidí, vysoké ceny, pomalá výroba komponent či rizika zpoždění mohou ambice brzdit.
Americká jaderná renesance tak možná skutečně přichází – jen ne tak rychle, jak si Trumpova administrativa přeje.
