těžba uranu

Drahý kov, levné akcie: Uranová schizofrenie

Shutterstock.com

Ceny uranu stoupají, akcie padají: Co žene trh dolů

Uran se sice obchoduje za víc než 73 dolarů za libru, ale akcie těžebních společností jako by to vůbec nezajímalo. Namísto růstu se jejich kurzy sesypaly, některé o desítky procent. Tržní paradox, který nedává na první pohled smysl, ale při bližším pohledu odhaluje vrstvy geopolitiky, spekulací i těžkopádné reality komoditních trhů.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

Prvním trnem v boku investorů je měnící se geopolitická situace. Trhy jako by se připravovaly na hypotetický scénář – příměří na Ukrajině a oteplení vztahů mezi USA a Ruskem. V takovém případě by odpadl jeden z hlavních důvodů pro sankce vůči ruskému jadernému sektoru. A právě očekávání těchto sankcí v minulosti pomohlo západním těžařům k růstu.

„Bez sankcí zůstává ruský uran na trhu, a to znamená tvrdší konkurenci pro americké producenty,“ říká bez obalu jeden z analytiků. Naděje, že geopolitika umete cestičku americkým firmám, se rozplývá jako pára nad chladicím věží.

Realita zisků, realita trhu

Ani výborné fundamenty nezabránily prudkému výplachu. Uran Energy Corp padla o více než 10 %, Energy Fuels skoro o 18 %. Klesaly i velcí hráči jako Cameco nebo Centrus Energy. A to v době, kdy se spotová cena uranu drží na víceletých maximech. Trh má evidentně jiný problém – možná sám se sebou.

Krom geopolitiky totiž nastupuje i klasická burzovní rutina: realizace zisků. Po měsících růstu se investoři rozhodli, že je čas zkasírovat. Výsledkem je krvavý den v sektoru, přestože dlouhodobé vyhlídky jaderné energie zůstávají víceméně nedotčeny.

Aby toho nebylo málo, do mixu přilil olej i Kazachstán. Státní gigant Kazatomprom oznámil, že prostřednictvím společného podniku KATKO s francouzskou Orano Mining navýší produkci na ložisku Moinkum až na 4 000 tun ročně. Už v roce 2026 tak budou opět na úrovních z roku 2021. Pomoci má i nové zpracovatelské centrum na lokalitě Tortkuduk, spuštěné letos v červenci.

Kazachstán v sedle

Kazatomprom přitom není žádný outsider – jde o největšího světového producenta uranu. A čísla? Výnosy v roce 2024 narostly ze 2,6 miliardy na 3,3 miliardy dolarů. Zisky se téměř zdvojnásobily – na 1,1 miliardy. Investoři to čtou jasně: globální trh zůstává v rukou Kazachstánu a západní producenti budou muset bojovat víc než jen cenou.

Američtí těžaři tak čelí nejen geopolitickému znejistění, ale i cenové konkurenci z východu. A do toho přichází další vlna nervozity – tentokrát z úplně jiného světa.

Umělá inteligence jako kladivo na růst

Trhy totiž začínají mluvit o „AI zimě“. Po měsících euforie z generativní umělé inteligence přichází vystřízlivění a s ním i chladný vítr přes růstové sektory – včetně energetiky. A co když bublina praskne? Pak padá všechno, co dřív rostlo.

Je to právě souhra těchto jevů – geopolitické nervozity, realizace zisků, rostoucí nabídky z Kazachstánu a všeobecného burzovního splínu – co tahá dolů akcie těžařů uranu. Ne že by fundamenty zmizely. Jen se na ně právě teď nikdo nedívá.