Bydlení za dědictví: Gen Z a mileniálové si domy kupují s pomocí rodičů
Hrot24, vygenerováno v Midjourney
Bydlení za dědictví: Gen Z a mileniálové si domy kupují s pomocí rodičů
„Pomohli nám rodiče.“ Tahle věta už dávno není vyznáním pohodlných třicátníků, ale syrovou statistikou amerického realitního trhu. Téměř každý čtvrtý mladý Američan z generace Z nebo mileniálů, který si v poslední době pořídil vlastní bydlení, se k němu nedostal jen vlastními silami. Podle průzkumu agentury Ipsos pro realitní platformu Redfin si 23,8 % mladých kupců vypomohlo rodinnými penězi – buď darem, nebo dědictvím. Dalších 18 % šetřilo tím, že bydlelo s rodinou nebo přáteli. Jinými slovy: bez podpory příbuzenstva by to nešlo.
šéfredaktor
„Ti, kdo dnes skutečně dokážou koupit první dům, spoléhají na pomoc rodiny,“ říká Chen Zhao, šéfka ekonomického výzkumu Redfinu. „Lidé, kteří už jeden dům vlastní, často využijí jeho hodnotu při nákupu dalšího. Ale u prvokupců tohle prostě nefunguje – ti jsou v nevýhodě.“
A ta nevýhoda je propastná. Ceny domů v USA před pandemií během dvou let narostly o 45 %, ale po covidu už dolů prakticky nešly. Zato úrokové sazby z hypoték vyletěly a mzdy zaostaly. Výsledkem je historicky nejhorší dostupnost bydlení za poslední desetiletí. Typická akontace v roce 2024 činila už 63 000 dolarů – o 7,5 % více než loni. A to je 16,3 % z průměrné kupní ceny. Mladí si mohou odkládat stranou z výplaty, jak chtějí – bez cizí injekce se k vlastnímu bytu nedostanou.
Mezigenerační solidarita
Nejčastější cestou k akontaci přesto zůstává vlastní výplata – využilo ji 56,5 % respondentů. Ale zdaleka ne výlučnou. Pětina prodávala investice v akciích, 17,6 % si přivydělávalo druhým zaměstnáním, 12,7 % zpeněžilo kryptoměny a méně než 12 % využilo pomoc od vládních či neziskových organizací. Finanční záchrannou sítí tak zůstává rodina.
„Vaše vlastní úspory často nestačí, pokud nemáte opravdu vysoký plat,“ říká Zhao. „A rodiče si to uvědomují – chtějí, aby jejich děti mohly bydlet, takže pomáhají.“
Zhao připomíná i to, že v minulosti bývalo pravidlem, že si lidé brali hypotéky tak, aby měsíční splátka nepřesahovala 30 % průměrného rodinného příjmu. Dnes? Tato hranice už dávno padla. „Dostupnost bydlení je úplně mimo realitu,“ konstatuje suše.
Reality, které si nemůžeme dovolit
Zpráva Redfinu dorazila ve chvíli, kdy americký realitní trh prochází paradoxem: nabídka domů je o čtvrtinu vyšší než před rokem, ale zájem o koupi klesá. V červnu 2025 se prodalo o 1,6 % méně nemovitostí než před rokem. Průměrná doba, po kterou dům čeká na kupce, se prodloužila na 53 dní. Trh je tak výhodný spíše pro kupující – pokud tedy mají jak.
„Lidé někde bydlet musí a bydlení prostě stojí peníze,“ shrnuje situaci Dan Close, realitní makléř Redfin Premier v Chicagu. „Problém je, že náklady na bydlení jsou příliš vysoké. Ti, kdo mají možnost, bydlí s rodiči nebo od nich dostanou příspěvek na akontaci. V těchto případech není špatná doba ke koupi – je to trh pro kupce a prodejci nabízejí ústupky.“
Jenže pro většinu mladých Američanů bez štědrého rodinného zázemí je „výhodná doba ke koupi“ jen dalším nedostupným snem. Na obzoru tak není revoluce, ale pokračující trend: majetek se bude dědit čím dál častěji ještě za života. A první dům bude symbolem nejen nezávislosti, ale i mezigenerační solidarity. Nebo bezmoci.
