„Zdědili jsme rozbitý systém, kde zombie projekty bránily investicím, pracovním místům a ekonomickému růstu,“ říká stínový ministr energetiky Ed Miliband
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Zpátky do reality
Británie ruší zelené zombie projekty, vrací se k energetickému pragmatismu
Londýn zahájil velký úklid v zelené energetice. Národní provozovatel přenosové soustavy NESO zrušil stovky projektů přihlášených k připojení do sítě a ukončil tak éru tzv. zombie projektů, které blokovaly rozvoj skutečně realizovatelných investic.
Redaktor junior
Podle specializovaného webu Oilprice.com budou mít nově přednost projekty, které jsou technicky a investičně připravené k realizaci. Ostatní, zejména dlouhodobě neaktivní projekty bez reálné perspektivy, byly vyřazeny.
Změna přišla poté, co čekací seznam projektů připojovaných do přenosové sítě narostl až na 700 gigawattů, což je podle agentury Reuters čtyřnásobek potřebné kapacity k dosažení britských klimatických cílů do roku 2030.
Ještě v říjnu letošního roku se zdálo, že se Británie začíná od svých klimatických cílů odklánět. Politický tlak, drahá energie i nespokojenost odborů podrývaly důvěru ve strategii net zero, tedy uhlíkové neutrality. V prosinci však vláda zvolila jiný přístup: místo rušení cílů přišla snaha tyto cíle splnit, ale realistickým přístupem.
Reforma systému připojování projektů do sítě se stala symbolem tohoto obratu. Provozovatel NESO nyní označil 132 gigawattů jako klíčové pro splnění závazků do konce dekády a dalších 151 gigawattů do roku 2035.
Více než 300 gigawattů projektů bylo naopak zrušeno, z toho 153 gigawattů tvořila bateriová úložiště. Uvolnilo se také 99 gigawattů kapacity pro velké odběratele, například datová centra, popisuje Oilprice.com.
„Změny odstraní úzká místa v síti, upřednostní připravené projekty a uvolní miliardy liber pro investice do čisté energie,“ uvedla pro Reuters provozní ředitelka NESO Kayte O’Neillová.
Změna systému přichází v době, kdy přenosová soustava čelí přetížení. Výstavba obnovitelných zdrojů, zejména větrných farem, v posledních letech předběhla možnosti připojovací infrastruktury.
Výsledkem je takzvaný curtailment (volně přeloženo jako omezení), kdy větrná energie přetěžuje zastaralou a zahlcenou síť, a tak jsou větrné farmy jednoduše odstaveny.
Stát letos zaplatí provozovatelům větrných turbín miliardu liber za to, že budou při přebytku vypnuty. Podle deníku The Telegraph by do roku 2030 mohly náklady na přetížení sítě dosáhnout až osmi miliard liber ročně.
Politická shoda ohledně zelené transformace se ještě nedávno rozpadala. Na klimatickou legislativu se snesla kritika z obou stran politického spektra i od odborů, které varovaly před ztrátou pracovních míst v tradičním energetickém sektoru.
Rozbitý systém
Zelený boom podle nich přinášel hlavně místa pro poradce a veřejný sektor, nikoliv pro průmysl. Labouristický plán označila šéfka odborového svazu Unite Sharon Grahamová za „katastrofu“.
„Zdědili jsme rozbitý systém, kde zombie projekty bránily investicím, pracovním místům a ekonomickému růstu,“ uvedl stínový ministr energetiky Ed Miliband v reakci na změny.
Británie tak své klimatické závazky formálně neruší, ale jejich plnění začíná přizpůsobovat ekonomické a technické realitě. Energetická strategie se odklání od ideologických ambicí a zaměřuje se na to, co je skutečně proveditelné. S ústupem zombie projektů ze sítě mizí i část dosavadního zeleného idealismu.
