AI bude brzy chytřejší než celé lidstvo. Bez regulace nás ale čeká dystopická budoucnost, varuje šéf Apertia Tech

Překotný vývoj AI nesměřuje k dokonalým jazykovým modelům, nýbrž k dosažení obecné umělé inteligence (AGI), přesahující lidské schopnosti. „Tato revoluce s sebou nese obrovský potenciál, ale i silnou potřebu etické regulace,“ říká David Strejc, majitel a šéf společnosti Apertia Tech, která se věnuje zavádění AI do firem.

Překotný vývoj AI nesměřuje k dokonalým jazykovým modelům, nýbrž k dosažení obecné umělé inteligence (AGI), přesahující lidské schopnosti. „Tato revoluce s sebou nese obrovský potenciál, ale i silnou potřebu etické regulace,“ říká David Strejc, majitel a šéf společnosti Apertia Tech, která se věnuje zavádění AI do firem.

Celý článek
0

Temu nezákonně prodává výrobky z nucených prací, tvrdí experti

Elektronický obchod Temu obchází americké sankce uvalené na výrobky z perzekvované čínské provincie Sin-ťiang, říká izraelská firma Ultra Information Solutions.

Elektronický obchod Temu obchází americké sankce uvalené na výrobky z perzekvované čínské provincie Sin-ťiang, říká izraelská firma Ultra Information Solutions.

Celý článek
0

Hyundai pozastavil reklamu na Muskově síti X. Vadí mu antisemitský a nacistický obsah

V kauze sehrálo zásadní roli zjištění nezávislé novinářky a zároveň uživatelky sítě X Nancy Levine Stearnsové.

V kauze sehrálo zásadní roli zjištění nezávislé novinářky a zároveň uživatelky sítě X Nancy Levine Stearnsové.

Celý článek
0

Axolotl: Usměvavý vodní dráček s fascinujícími regeneračními schopnostmi

Z axolotla mexického se stal oblíbený domácí mazlíček, dobře ho znají hráči Minecraftu, ale i vědci, pro které je klíčem k výzkumu regenerace.

Axolotl: Usměvavý vodní dráček s fascinujícími regeneračními schopnostmi
Znají ho hráči Minecraftu, je hvězdou Instagramu, hlavní postavou pohádkových příběhů i oblíbenou plyšovou hračkou. Proč? „Je roztomilý, pořád se směje. A zároveň je podivný – jeho externí žábry, zvláštní tvar těla. Lidstvo fascinují podivnosti,“ míní Vladimír Krylov. | Shutterstock.com

Ztratit nohu nebo kousek srdce? Nevadí! Tedy v případě axolotla mexického. Podivný obojživelník vyniká obrovskou schopností regenerace nejen končetin a ocasu, ale například i oka, míchy či srdce. Proto se již po mnoho let těší velkému zájmu vědců, kteří zkoumají, jak by se jeho sebeobnovovacích schopností dalo využít v humánní medicíně.

Tajuplná regenerace

Jak je možné, že ještěrce doroste upadnutý ocas? Nad touto otázkou lidé bádají už od nepaměti. Skutečného pokroku v poznání dosahujeme až v posledních letech s rozvojem nových molekulárně-biologických technik, které umožňují studovat konkrétní geny a specifické signální dráhy, jež u obojživelníků a plazů vedou k regeneraci.

Oblíbeným pokusným (neboli modelovým) organismem je kupříkladu africká žába drápatka, která se do laboratoří vědců dostala poněkud kuriózním způsobem – ve třicátých až šedesátých letech minulého století byla často využí­vána jako těhotenský test. Moč těhotných žen totiž obsahuje takzvaný choriogonadotropní hormon (hCG) vylučovaný placentou. Pro zjištění těhotenství tak stačilo aplikovat malé množství moči do těla drápatky, a pokud v ní byl přítomen hormon hCG, žába druhý den nakladla vajíčka… A mohlo se gratulovat.

A jelikož jediná samice drápatky je schopna po injekci čistého hCG naklást až desítky tisíc vajíček, předurčilo ji to ke studiu vývoje embryí a jejich možných poruch. Kromě toho tyto žáby ve stadiu pulce vynikají schopností regenerace; tento um ale v dospělosti ztrácejí.

Z tohoto pohledu jsou tedy mnohem zajímavější ocasatí obojživelníci, již zmíněný axolotl nebo například mlok skvrnitý, kteří si schopnost regenerace zachovávají i v dospělosti. „Tomuto způsobu regenerace, kdy dochází k obnově do původní funkce, tvaru a velikosti, se říká epimorfóza. Nejdříve dojde k takzvané dediferenciaci, kdy se buňky v okolí rány vrátí do ‚nespecia­lizovaného‘ stavu. Ve druhém kroku, rediferenciaci, pak získají specifické funkce pro výstavbu nové tkáně a stanou se z nich nové buňky kostí, svalů, kůže a podobně,“ popisuje vývojový biolog Vladimír Krylov z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Nám noha nedoroste

„Dnes již víme, které geny a proteiny tyto procesy řídí a že například u savců jsou tyto regenerační geny ‚vypnuté‘ či chybí nějaká důležitá část. Proto nám nová končetina nedoroste,“ říká Krylov.

Zásadní roli má i imunitní systém. „U savců v místě poranění dochází k lokálnímu zánětu, který je důležitý, protože brání průniku bakterií a dalších cizorodých patogenů, ale kde je zánět, tam vzniká jizva a nedochází k regeneraci – obnově tou samou tkání. U axolotlů je imunitní odpověď jiná – jsou zapojeny jiné buňky a nedochází k zánětu,“ vysvětluje vývojový biolog.

ilustrační foto
Shutterstock.com

Dala by se axolotlí regenerace „zapnout“ i u člověka? „Zatím nevíme, lidské tělo je složitý orchestr a takový zásah by mohl mít mnoho nechtěných následků – mezi obnovou tkání a metastazujícími nádory je tenká linie. První experimenty na myších modelech ale přinášejí naději,“ říká Vladimír Krylov a hned zdůrazňuje, že se jedná o základní výzkum, a možné využití je tak stále hudbou daleké budoucnosti. „Ale kdo ví, třeba nám axolotlí schopnosti jednou budou zachraňovat ztracené končetiny a léčit srdeční infarkt nebo neurodegenerativní a svalová onemocnění.“ 

Věčné dítě
Regeneračními schopnostmi pozoruhodnost axolotlů zdaleka nekončí. Většina axolotlů například nikdy nedospěje a po celý život setrvá v larválním (pulčím) stadiu, až na výjimku v jediné oblasti – pohlavní dospělosti. Ke schopnosti rozmnožování dospějí zhruba mezi 18. a 24. měsícem života. Ve volné přírodě k plné dospělosti, kdy se z pulce stane dospělý suchozemský tvor, kterému zakrní žábry, dochází jen velmi vzácně. V zajetí toho lze dosáhnout podáváním hormonů.
Axolotli vynikají i velikostí genomu, který je desetkrát větší než ten lidský. „Na velikosti nezáleží – neexistuje souvislost mezi velikostí genomu a vyspělostí jedince. Zoologové ani nemají rádi dělení na vyšší a nižší organismy – vždy totiž záleží na podmínkách. Když na Zemi spadne meteorit, bakterie má větší šanci, že přežije, než ‚inteligentní‘ člověk,“ říká Krylov.
Díky svému vzhledu „usměvavého vodního dráčka“ se axolotl dostal z laboratoří mezi amatérské chovatele. „Obliba axolotlů jako domácích mazlíčků možná přispěje k jeho přežití,“ domnívá se Vladimír Krylov. „K životu vyžadují velmi čisté životní prostředí, a jelikož se přirozeně vyskytují pouze v okolí Mexico City, které je znečištěním nechvalně proslulé, jsou kriticky ohrožení. Při otravě okolí jim moc nepomůže, že umí regenerovat chybějící končetinu.“ Kromě znečištění ocasaté dráčky ohrožují i invazivní druhy ryb.
Dobře si to spočítejte
Pořídit si roztomilého a věčně se usmívajícího axolotla místo rybiček může vypadat jako skvělý nápad, zvláště když se jeho pořizovací cena pohybuje kolem stovky. Ale pozor! Axolotl je společenský tvor a nejlépe mu bude ve společnosti dalšího jedince, což znamená velké akvárium. K tomu si připočtěte filtr na superčistou vodu a pravděpodobně i externí chlazení, protože axolotli nejlépe prospívají ve vodě o teplotě šestnáct až osmnáct stupňů Celsia, čehož v panelákovém bytě v létě sotva dosáhnete. Suma sumárum, připravte se na výdaje v řádech desítek tisíc korun, a to ještě doufejte, že neonemocní. Sehnat specializovaného veterináře je i v Praze výzva.
ilustrační foto
Tomáš Jeník, týdeník Hrot
Axolotl mexický (Ambystoma mexicanum)
• Jméno pochází z aztéčtiny a v doslovném překladu znamená „vodní Xolotl“ – Xolotl je jméno aztéckého božstva dvojčat a podivností, včetně lidí narozených s tělesným handicapem. Často bývá zobrazován jako bytost podobná psu. V češtině narazíte i na pojmenování vodní dráček, chodící mlok nebo tygří mlok.
• Ocasatý obojživelník
• Masožravec
• Kriticky ohrožený druh
• Průměrný věk dožití ve volné přírodě: 10–15 let, v zajetí až 25 let
• Průměrná velikost dospělého jedince: 30 centimetrů
• Průměrná váha dospělého jedince: do 300 gramů
• Existuje v mnoha barevných variantách – v přírodě má většinou hnědošedé zbarvení, chovatelé naopak preferují bílé zbarvení těla s růžovými žábrami.
• Přední končetiny mají čtyři a zadní pět prstů. Končetiny však používá pouze pro stabilizaci těla pod vodou, k pohybu slouží hlavně ocas.
• Přirozený výskyt: v současnosti pouze jezero Xochimilco v Mexico City
• V minulosti byl luxusní pochoutkou na mexickém rybím trhu.
• „Dotáhl“ to až na mexickou bankovku v hodnotě 50 pesos (zhruba 58 korun).

Autorka je stálou spolupracovnicí redakce, působí na Univerzitě Karlově