Donald Trump, prezident USA
Shutterstock.com
Americký paradox: Trump zdanil vlastní čipy. Státní kapitalismus dobývá Wall Street
Když Donald Trump oznámil 15% daň pro Nvidii a AMD z prodeje špičkových čipů do Číny, zdánlivě se zpronevěřil vlastní rétorice. Místo aby trestal zahraniční výrobky cly, jak sliboval, zdanil americké produkty vyráběné na domácí půdě. Tento paradoxní krok ale není ojedinělý. Je součástí širšího vzorce, v němž Trumpova administrativa aktivně zasahuje do soukromého sektoru s bezprecedentní razancí – od požadavků na odvolání generálních ředitelů přes „zlaté akcie“ ve strategických firmách až po otevřené ignorování zákonů přijatých Kongresem 110.
šéfredaktor
Trump dlouho brojil proti výrobě v Asii a sliboval návrat pracovních míst do USA. Daň z čipů Nvidie a AMD – vyrobených v amerických továrnách – tento příběh obrací naruby. Nejde přitom o technické opatření, ale o politický nástroj kontroly. Firmy sice mohou prodávat do Číny, ale jen za cenu odvodu 15 % z příjmů. „Následujeme pravidla, která pro nás americká vláda stanoví,“ uvedla Nvidia v oficiálním prohlášení, které ani nepopřelo existenci daně. Výsledek? Stát si zajistil příjmy a zároveň posílil vliv nad klíčovým odvětvím bez formálního znárodnění. Jako bychom sledovali hybridní model: kapitalismus s nádechem kremelského řízení trhu.
TikTok: Zákaz bez zákazu, aneb když prezident mává kouzelnou hůlkou
Pokud jste si 19. ledna 2025 stáhli TikTok, narazili jste na černou obrazovku. Kongres totiž schválil zákon (PAFACAA), který ByteDance – čínské vlastníky aplikace – nutil prodat americké divize pod hrozbou odstřižení od serverů a pokut 5000 dolarů za každého uživatele. Platforma měla zmizet. Jenže hned po inauguraci Trump udělil první z řady „dočasných“ výjimek a nařídil ministerstvu spravedlnosti, aby neplnilo zákon. Proč? Podle právníků administrativy má prezident „výlučné právo“ rozhodovat o národní bezpečnosti. A tak TikTok dnes funguje v paradoxním stavu: Schrödingerův zákaz – zákonně mrtvý, ale komerčně živější než kdy dřív.
Riziko? Technologické firmy (Apple, Google, Oracle) nyní porušují zákon a vystavují se potenciálním pokutám v bilionech dolarů. Spoléhají sice na Trumpova „uvolněná“ prohlášení, ale právní doktrína (entrapment by estoppel) chrání jen ty, kdo se spoléhají na nejednoznačné zákony – ne korporace s armádou právníků porušující jasný text. Jak připustil i poskytovatel cloudových služeb Akamai v úředním podání: „Neexistuje záruka, že nebudeme vystaveni odpovědnosti.“ .
Kontrakty, úřady, DEI: Kam vláda šlápne, tam neroste tráva
Trumpův étos „drenážování bažiny“ se proměnil v systémový přesun moci od Kongresu a nezávislých agentur k Bílému domu:
Federalizace trhu s veřejnými zakázkami Kategorie „Best-in-Class“ (BIC) smluv vytvořená za Trumpova prvního mandátu systematicky upřednostňuje obry jako Amazon, Boeing nebo SpaceX před malými dodavateli. Jen 13 úředníků v Generálním správní agentuře (GSA) rozhoduje, kdo získá privilegia „vícečetných rámcových smluv“ (MAC/IDIQ) s objemem až 50 miliard dolarů. Malé firmy – často inovativnější a levnější – jsou vytlačovány: od roku 2010 zmizelo z trhu 90 000 subdodavatelů. Důsledek? Daňoví poplatníci platí víc za méně inovací a horší služby.
Exekutivní rozbíjení antidiskriminačních norem Série exekutivních příkazů zrušila desítky Bidenových nařízení. Mezi nimi klíčová změna: zákaz uplatňování teorie „nepřímého dopadu“ (disparate impact) v pracovním právu. Federální agentury jako Komise pro rovné příležitosti (EEOC) už nemohou stíhat firmy za zdánlivě neutrální pravidla (např. testy dovedností), jež neúměrně poškozují menšiny. Soukromé žaloby sice přetrvávají, ale bez podpory státu ztrácejí dech.
Personalizace veřejné správyTrumpův dekret z července 2025 vyžaduje, aby všechna nová přijetí do federálních úřadů schvalovali politicky jmenovaní šéfové. Cíl? Potlačit „byrokracii“ a zajistit „demokratickou odpovědnost“. Výjimku mají jen úředníci pro imigraci, počasí nebo bezpečnost potravin – tedy tam, kde by zastavení provozu ohrozilo veřejnost.
Není to kapitalismus. Není to socialismus. Je to „Trumpismus“
Trump nekopíruje čínský model, ale vytváří vlastní hybrid: státem řízený kapitalismus s osobními privilegii. Když v lednu požadoval podíl v TikToku nebo v červnu vnutil US Steel „zlatou akci“ pro vládu, šlo o stejnou logiku jako u čipové daně: podnikat smíte, ale jen po našem. Ústava sice přikazuje prezidentovi „pečlivě dbát na věrné provádění zákonů“ (Čláň II, oddíl 3), jenže Trumpův koncept „dispenzační moci“ (dispensing power) tohle převrací: zákony jsou závazné jen tehdy, pokud se prezidentu hodí.
Dopad? Firmy jako TikTok se mu plazí v poděkováních („Díky za vaši trpělivost a podporu!“), protože vědí: přežití závisí na prezidentských rozmarech. Kongres mlčí. Soudy váhají. A tak nám zbývá otázka: Které odvětví bude další na řadě? Zemědělství? Energetika? Nebo váš vlastní obor? V éře Trumpa 2.0 je každá odpověď možná – protože jediným neměnným pravidlem je, že pravidla píše sám šéf.
