Americká armáda je největším samostatným institucionálním producentem skleníkových plynů na světě. Ke snížení dochází, pokud se na armádě šetří, ukazuje nová studie vedená Ryanem Thombsem z Penn State University, publikovaná v odborném časopise PLOS Climate. Vědci v ní analyzovali veřejně dostupná data amerického ministerstva obrany z let 1975 až 2022.

Podle Thombse je hlavní příčinou obrovské uhlíkové stopy armády rozsah její spotřeby energie – od provozu vojenských základen přes globální přepravu personálu, vybavení a zbraní až po časté výcvikové manévry. Vědci se zaměřili na to, jak se na produkci skleníkových plynů podepisují vládní výdaje za obranu.

„Začali jsme tuto studii s tím, že jsme si nebyli úplně jisti, co objevíme. Existují sice publikace o dopadech zvyšující se militarizace na životní prostředí, ale zkoumat účinky snižování vojenských výdajů byla otevřená otázka,“ řekl Thombs magazínu Newsweek.

Zbrojení v USAZbrojení v USA

Armáda USA ruší miliardové projekty: Roboti do šrotu, houfnice čekají na lepší časy

Americká armáda provozuje po celém světě více než 900 domácích základen a zařízení a k tomu téměř 800 mezinárodních základen a menších vojenských objektů.

„Odhaduje se, že více než polovina paliva spotřebovaného armádami jednotlivých států je využita pro provoz stíhacích letounů. Ve Spojených státech představuje letecké palivo téměř 55 procent průměrné roční spotřeby energie ministerstva obrany za posledních padesát let. Tyto a další druhy vojenské techniky poháněné fosilními palivy se přitom používají především k neustálému výcviku personálu a přípravě na možné konflikty,“ píší vědci.

Studie ukázala, že snižování vojenských výdajů vede k významnému poklesu spotřeby energie, a to především v oblasti provozu budov, vozidel, vybavení a zejména leteckého paliva.

Thombs uvedl, že pokud by se armádní výdaje dále snižovaly do roku 2032, mohly by roční úspory energie dosáhnout hodnoty odpovídající celé roční spotřebě Slovinska nebo amerického státu Delaware.

Nerostné zdrojeNerostné zdroje

Trumpův zlatý důl. Geologové našli pod USA 30 miliard dosud neobjevených barelů ropy

Spoluautor studie Andrew Jorgenson, profesor na University of British Columbia, označil výsledky za důležité pro vědecké porozumění společenským příčinám klimatické změny.

„Naše zjištění zdůrazňují nutnost zohlednit roli americké armády při způsobování antropogenní klimatické změny, vzhledem k obrovskému objemu fosilních paliv, která spotřebovává,“ řekl Newsweeku.

Zároveň ale uznal, že snižování vojenských výdajů je nyní politicky obtížné. „Naznačuje to však cestu k významné dekarbonizaci a zmírnění změny klimatu, byť velmi složitou, vzhledem k důrazu Trumpovy administrativy na zvyšování vojenských rozpočtů,“ dodal.

Podle webu The Conversation přesahují emise americké armády uhlíkovou stopu téměř 140 národních vlád. Jedna ze studií ji pak označila za největšího institucionálního spotřebitele ropných produktů na světě.

Například jen spotřeba elektřiny americké armády v roce 2020 vyprodukovala 4,1 milionu tun skleníkových plynů. Tedy o milion tun více, než činily celkové emise Švýcarska z tepla a elektřiny v roce 2017.

Špičkové technologieŠpičkové technologie

V arizonské poušti roste klíč k americké dominanci. Podaří se USA ovládnout čipový průmysl?

V únoru 2022 armáda představila strategii s cílem dosáhnout do roku 2050 nulových emisí a elektrifikovat svou flotilu vozidel i základny. Klimatická opatření však nyní ztrácejí prioritu.

Ministr obrany ve vládě Donalda Trumpa Pete Hegseth již dříve prohlásil, že změna klimatu není oblastí, kterou by se armáda měla zabývat. „Nevěnujeme se žádným nesmyslům ohledně klimatických změn,“ sdělil agentuře Reuters.

Postoj samotného prezidenta Trumpa ke klimatické změně není jasný. Jak uvádí BBC, Trump v čase měnil své názory. Změnu klimatu například označil za „mytickou“, „neexistující“ nebo „drahý podvod“. Ale jindy ji také popsal jako „vážné téma“, které je pro něj „velmi důležité“.

Avšak výdaje do obrany mají za jeho vlády rekordně nabobtnat. Podle rozpočtu na rok 2026 je to poprvé v historii USA, kdy výdaje na obranu překročí hranici jednoho bilionu dolarů (cca 21 bilionů korun).

„Jsme si velmi vědomi nákladů, ale armáda je něco, co musíme budovat,“ vysvětlil prezident s tím, že na světě teď „existuje spousta zlých sil“.

Boj o záchranu planetyBoj o záchranu planety

Klima jako oběť lidské chamtivosti. „Velice se obávám o příští generace,“ říká vědec, který objevil ozonovou díru