V USA poprvé po třiceti letech spustili nové reaktory. Se zpožděním a dvojnásobnou cenou proti plánu

Americký jaderný průmysl má důvod slavit. Alespoň na první pohled. Po dlouhé odmlce, která trvala přes třicet let, se totiž zprovoznily dva nové jaderné reaktory, konkrétně v elektrárně Vogtle v Georgii. Každý blok má instalovaný výkon 1117 megawattů.

Slavnostního otevření nové jaderné elektrárny se zúčastnil i místní guvernér a republikán Brian Kemp, který v dobrém rozmaru před stovkami pozvaných slíbil, že se v areálu elektrárny postaví ještě další reaktor.

Radost ovšem kalí skutečnost, že na dokončení nových bloků ve Vogtle se čekalo o mnoho déle, než sliboval původní harmonogram. A s tím pochopitelně došlo k navyšování rozpočtu. Energetická společnost Southern Company protáhla dokončení o sedm let oproti plánu, rozpočet nabobtnal na více než dvojnásobek – ze 14 miliard dolarů (319 miliard korun) až na 35 miliard dolarů (798 miliard korun), uvádějí nezávislé odhady.

Místopředseda komise pro veřejné služby ve státě Georgia Tim Echols dokonce radí ostatním americkým státům, aby cestu výstavby úplně nových bloků nenásledovaly, pokud nebude jasně definován rozpočet, který nelze překročit.

Čína spustila největší solární elektrárnu světa. Výkon má dvaapůlkrát větší než Temelín

V severozápadní Číně byla otevřena největší solární elektrárna na světě. Peking se chlubí instalovaným výkonem pět gigawattů, solární park má rozlohu dva tisíce čtverečních kilometrů.

V severozápadní Číně byla otevřena největší solární elektrárna na světě. Peking se chlubí instalovaným výkonem pět gigawattů, solární park má rozlohu dva tisíce čtverečních kilometrů.

Varování možná ani nebylo třeba – další jaderné reaktory se nyní ve Spojených státech nestaví a plánují se maximálně modernizace a přestavby stávajících jaderných elektráren. Sektor jaderné energetiky rovněž spoléhá na technologii malých modulárních reaktorů. Ale také v tomto segmentu se dotažení komerčně životaschopného modelu odkládá.

Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Expert na jadernou energetiku z analytické služby BloombergNEF Chris Gadomski je přesvědčen, že v současné době ze soukromých peněz nová velká jaderná elektrárna ve Státech nevznikne jednoduše z důvodu, že náklady na její postavení jsou extrémní.

Naopak Čína díky štědrým vládním dotacím pravděpodobně předstihne USA v počtu jaderných reaktorů do 2030. Letos dokončí čtyři reaktory a v následujících letech by jich mohlo být i deset za rok. Nyní je ve Spojených státech v provozu 93 jaderných bloků, v Číně to je 55 reaktorů.

Americký jaderný byznys tak půjde spíše cestou modernizace současných elektráren a zvyšování jejich výkonu. Průmyslová skupina podporující zájmy amerického jaderného sektoru Nuclear Energy Institute odhadla, že do roku 2032 se celkově zvýší výkon stávajících reaktorů o 2,5 gigawattu. Jaderní operátoři spoléhají také na daňové pobídky, které nabízí administrativa Joea Bidena.

Čína ohrožuje bezpečnost okolních zemí plovoucími jadernými reaktory

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.