Komentář: Nelíbí se vám dotace uhelných elektráren? Můžeme si za to sami

Proč bude stát muset dotovat zachování uhelných elektráren? Protože jsme je sami ekonomicky zničili systémem povolenek. Jednou rukou Tykačovi a spol. bereme za povolenky a druhou zase dáváme, aby ten ztrátový byznys dál provozoval. 

Proč bude stát muset dotovat zachování uhelných elektráren? Protože jsme je sami ekonomicky zničili systémem povolenek. Jednou rukou Tykačovi a spol. bereme za povolenky a druhou zase dáváme, aby ten ztrátový byznys dál provozoval. 

Celý článek
0

Euro slaví 25 let. Ustojí současné turbulence a prosadí se i dál jako světová měna?

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Celý článek
0

Lidí bez přístupu k elektřině je už 685 milionů. Příčinou je i africká populační exploze

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Celý článek
0

Aby se venkov nezměnil ve velké safari

Sociologové, ekonomové i politologové s tím běžně pracují. Všichni ostatní to, často se zděšením, zaregistrují nejpozději při každých volbách: města a venkov žijí ve dvou zcela odlišných světech. Mají dramaticky odlišné potřeby, požadavky i představy. Bývalý prezident to štěpení hýčkal a usilovně prohluboval, ten nový se příkop od začátku snaží zasypávat. Faktem je, že porevoluční vývoj se nechoval jako „příliv, který zvedá všechny loďky“, zdaleka nezvedl všechny a všude stejně. Ale jak rozebíráme v tématu tohoto čísla Hrotu, nelze ani zjednodušeně říct, že co má nohy, rozum a perspektivu, prchá z venkova do měst. Není jen jeden český venkov, jsou minimálně čtyři a rozdíly mezi nimi jsou přinejmenším stejně velké jako třeba mezi Prahou a Ústím nad Labem.

Největší problém má „hluboký“ venkov či vnitřní periferie, což jsou oblasti na hranicích – mezi státy i mezi jednotlivými kraji. Stačí popojet pár desítek kilometrů za perimetr Prahy, vlastně hned za bující satelity, a uvidíte to sami. Právě na „hlubokém“ venkově se potkávají všechny největší problémy českých vesnic – nedostatek pracovních příležitostí i služeb, stárnutí, vylidňování a špatná dopravní dostupnost. Jedno souvisí s druhým a vzájemně se posiluje. Není to jen náš problém, řeší ho v podstatě celý rozvinutý svět a trochu cynicky by se dalo říct, že na tom zdaleka nejsme nejhůř. To neznamená, že se to nemá řešit. Musí, tedy pokud nechceme všechny nahnat do měst a na venkově pást leda tak pratury.

Dobrou zprávou je, že si to přinejmenším současná vláda uvědomuje a není úplně bezradná. Náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň připouští, že idylická představa o „velkých širých rodných lánech“ je passé, a má-li český venkov ožít, musí se nevyhnutelně změnit. Znamená to obětovat některé služby v každé z více než šesti tisíc obcí, spolupracovat, a hlavně digitalizovat. Představa, že si osmdesátník objednává v aplikaci na mobilním telefonu odvoz k doktorovi, vypadá možná v tuto chvíli iluzorně, ale faktem je, že „promoření“ internetem a mobilními službami je už i mezi českými důchodci značné. Aby to nebylo jen plácnutí do vody, bude to vyžadovat zásadní změnu myšlení – lidí na vesnicích, jejich volených zástupců (starostů), ale i v centru. Bez dlouhodobého koncepčního plánu se ničeho, jako je „smart village“, nedočkáme. A pásy území na okrajích budou dál chřadnout.

V aktuálním čísle Hrotu se mimoto věnujeme i kvetoucímu byznysu s průmyslovými halami a sklady nebo rozboru lékařské novinky – uznání bolestí zad jako nemoci z povolání. Sociální demokratka Jana Maláčová to před dvěma lety prezentovala jako bezmála revoluční změnu, jež pomůže tisícům lidí, kteří si při těžké práci zhuntovali záda, ale výsledek silně připomíná poslední volební úspěchy její ČSSD.

Velké naděje naopak vzbuzuje zpráva o zázračném přípravku, jenž by – tentokrát opravdu – mohl zatočit s jinou civilizační chorobou, s obezitou. A velkému tématu současnosti se věnujeme i v eseji, která se zamýšlí nad nedotknutelností svobody slova v době, kdy se na nás ze všech stran valí tuny nesmyslů.

Příjemné čtení, ať už žijete v jakémkoli světě.