Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi vypracoval rozsáhlou zprávu, která má pomoci nastartovat evropskou ekonomiku. Bude to stát 800 miliard eur ročně.
Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi vypracoval rozsáhlou zprávu, která má pomoci nastartovat evropskou ekonomiku. Bude to stát 800 miliard eur ročně.
Česko-slovenský startup Sloneek umožňuje „HRistům“ vyměnit byrokracii za práci s lidmi, a to díky zapojení umělé inteligence. Teď může počítat s další investicí, která prý přichází v ten pravý čas.
Česko-slovenský startup Sloneek umožňuje „HRistům“ vyměnit byrokracii za práci s lidmi, a to díky zapojení umělé inteligence. Teď může počítat s další investicí, která prý přichází v ten pravý čas.
Německé odbory IG Metall otevřeně uvažují o zavedení čtyřdenního pracovního týdne ve Volkswagenu jako jednom z možných řešení krize, které automobilka čelí. Hrozba uzavření domácích závodů a zrušení dlouholetých pracovních záruk totiž přiměla odbory k radikálnímu přehodnocení dosavadního přístupu.
Německé odbory IG Metall otevřeně uvažují o zavedení čtyřdenního pracovního týdne ve Volkswagenu jako jednom z možných řešení krize, které automobilka čelí. Hrozba uzavření domácích závodů a zrušení dlouholetých pracovních záruk totiž přiměla odbory k radikálnímu přehodnocení dosavadního přístupu.
ČNB byla zkraje roku až moc pesimistická, takže teď bude základní úrokovou sazbu opakovaně zvedat. I tak ale zůstanou reálné úroky záporné.
Česká národní banka přišla o prvenství ve zvyšování úrokových sazeb v regionu, když ji o pouhý den předběhli kolegové z Magyar Nemzeti Bank. Zatímco v Praze se odhlasovalo zvýšení hlavní sazby o 0,25 procenta na 0,5 procenta, v Budapešti na to šli zostra a sazbu zvedli rovnou o 0,6 procenta. V obou případech je hlavním důvodem snaha zabránit nárůstu inflačních očekávání a v Maďarsku měli pro pořádný „hike“ dobrý důvod -jejich spotřebitelská inflace je nejvyšší v Evropské unii (5,1 procenta), a výrazně tak překračuje tamní horní hranici čtyřprocentního „tolerančního pásma“.
Obě země, které si podržely národní měnu a plovoucí kurz, přitom zažívají rychlé pocovidové oživení a obě mají navzdory bezprecedentnímu loňskému hospodářskému poklesu „vyluxováno“ na trhu práce.
Podobný vývoj je k vidění i jinde v Evropě a někde se k tomu připojují i specifické důvody - v pobrexitové Británii kupříkladu chybí 70 tisíc řidičů z povolání a sehnat po exodu Evropanů dobrého číšníka nebo někoho do kuchyně je v Londýně fakt problém. Už první pohovor končí otázkou: „Kdy nastoupíte?“ Kdybychom neznali vývoj veřejných financí, byl by to rébus, jak je možné mít nejhlubší pokles za několik generací a zároveň takový trh práce. Ale vlády si jej kolektivně předplatily. Pochopitelně na dluh.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
