Umělá inteligence v práci? Boomeři šlapou generaci Z na paty, říká Bělková z Microsoftu

Není to jen o věku. Zástupci generace Z mají k technologiím blízko, boomeři ale za nimi nezaostávají a stále častěji používají nástroje AI i v práci. „O lidi, kteří se s nimi naučí, bude vždycky zájem,“ říká personální ředitelka českého a slovenského Microsoftu Andrea Bělková.

Není to jen o věku. Zástupci generace Z mají k technologiím blízko, boomeři ale za nimi nezaostávají a stále častěji používají nástroje AI i v práci. „O lidi, kteří se s nimi naučí, bude vždycky zájem,“ říká personální ředitelka českého a slovenského Microsoftu Andrea Bělková.

Celý článek
0

Samsung zpoplatní umělou inteligenci ve svých telefonech

Mobilní telefony od Samsungu jsou dlouhodobě považovány za lídra pokročilých technologií. Firmě se také jako první podařilo plnohodnotně implementovat do svých přístrojů umělou inteligenci, čímž dosáhla rekordních prodejů. Uživatele namlsala, následně je ale vyždímá. AI totiž v přístrojích v dalších letech zpoplatní.

Mobilní telefony od Samsungu jsou dlouhodobě považovány za lídra pokročilých technologií. Firmě se také jako první podařilo plnohodnotně implementovat do svých přístrojů umělou inteligenci, čímž dosáhla rekordních prodejů. Uživatele namlsala, následně je ale vyždímá. AI totiž v přístrojích v dalších letech zpoplatní.

Celý článek
0

Green Dealu natruc. Německá vesnice zmizí z mapy kvůli těžbě hnědého uhlí

Vesnice Mühlrose v německé Lužici, která leží u hranic s Českem a Polskem, je zřejmě jedním z posledních sídel, která musejí ustoupit těžbě uhlí na území Evropské unie.

Vesnice Mühlrose v německé Lužici, která leží u hranic s Českem a Polskem, je zřejmě jedním z posledních sídel, která musejí ustoupit těžbě uhlí na území Evropské unie.

Celý článek
0

Zvedá se další vlna covidu. Umíme se mu lépe bránit?

Díky vědě víme, proč se vyhýbat kýchajícím kočkám a k čemu jsou dobré splašky. Vůbec ale netušíme, co nám přinese virus SARS-CoV-2 na podzim, a stále nám uniká tajemství „long covidu“

Zvedá se další vlna covidu. Umíme se mu lépe bránit?
Donedávna vědci věděli, že se covidem mohou nakazit i kočky a že si covid mezi sebou mohou předávat. Při jihokorejském výzkumu se víceméně náhodně potvrdil i přenos z kočky na člověka. | foto Profimedia.cz

Žijeme s covidem už skoro dva a půl roku. Pár měsíců to vypadalo, že dal pokoj, jenže nečekaná letní epidemie způsobená mimořádně nakažlivými subvariantami omikronu BA.4, BA.5 a BA.275 připomněla, že tu pořád ještě je. Vědci za tu dobu sepsali stohy covidových článků a studií (už v roce 2020 jich bylo přes sto tisíc) a o viru SARS-CoV-2 toho díky nim víme mnohem víc než na začátku. Z nově publikovaných studií jsme se dozvěděli třeba to, že covid mohou na člověka přenést kýchající kočky nebo že analýza městských splašků by již brzy mohla s předstihem varovat před šířením nových variant covidu.

Asi nejsilnější pocit z pročítání desítek vědeckých článků je ale ten, že otázek je stále mnohem víc než odpovědí. Pořád s jistotou nevíme, odkud se covid v létě 2019 vlastně vzal, naprosto netušíme, co nás čeká letos na podzim a jak se osvědčí nové, „omikronové“ vakcíny. Jen dohadovat se můžeme o tom, jak lidé v jednotlivých zemích zareagují na případné znovuzavedení epidemických opatření. Naši nejistotu možná nejlépe vystihuje zoufalé a zatím neúspěšné pátrání lékařů po tom, co způsobuje takzvaný long covid. A vůbec to není jen akademická otázka, protože měsíce se vlekoucí zdravotní potíže – od obyčejné únavy přes dýchací, zažívací a neurologické obtíže až po kompletní „mozkovou mlhu“ – sužují po celém světě mnoho milionů lidí.

Tři podezřelí na útěku

Hlavní podezřelí jsou tři. Podle první hypotézy mají long covid na svědomí krevní mikrosraženiny, podle druhé je na vině skryté přetrvávání viru SARS-CoV-2 v těle postižených a podle třetí za všechno může „poblázněný“ imunitní systém.

První teorii razí třeba italský dětský lékař Danilo Buonsenso, který vyvinul novou komplexní metodu skenování plic. U pěti svých pacientů díky ní zjistil, že části jejich plic prakticky nefungují, což podle něj způsobují drobné krevní sraženiny, popřípadě chronické poškození výstelky cév: „Nemohu samozřejmě říci, že je to pravda. Ale dává to smysl,“ řekl Buonsenso časopisu Science. Pacientům proto po dohodě s rodiči začal experimentálně podávat silné léky na ředění krve a stav většiny z nich – ale nikoli všech – se zlepšil.

Nadějně ovšem vypadá i hypotéza, že za obtížemi stojí virus chronicky přetrvávající v lidském těle. Půl roku stará americká studie (de facto rozšířená pitevní zpráva) ukázala, že virus SARS-CoV-2 zůstává po jistou dobu v těle – v plicích, střevech, mozku či ve svalech – nakažených, a to i těch, kteří měli lehký či bezpříznakový covid. Rakouský gastroenterolog Herbert Tilg zase při rutinní kolonoskopii zjistil přítomnost viru ve střevech všech 46 pacientů trpících long covidem.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit