Češi investují obří částky, když jde o nemovitosti. Spořák nevydělává, říká Pock z Investownu

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Čína ohrožuje bezpečnost okolních zemí plovoucími jadernými reaktory

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Celý článek
0

Mezinárodní kyberteroristé si našli nový cíl: zdroje pitné vody

Čínské, íránské a ruské digitální gangy si stále častěji berou na mušku zásobníky vody pro americká města. Ta na to většinou nejsou připravena.

Čínské, íránské a ruské digitální gangy si stále častěji berou na mušku zásobníky vody pro americká města. Ta na to většinou nejsou připravena.

Celý článek
0

Zapomenutý poklad z podzemí. V Česku se opět pěstují lanýže

Lanýže se v Česku kdysi pěstovaly i jedly. Nyní tradice pomalu ožívá a pěstování cenných hub chce legislativně ukotvit i stát.

Zapomenutý poklad z podzemí. V Česku se opět pěstují lanýže
Napojení lanýžového mycelia na kořeny sazenice stromu se projeví zbytněním kořínku, kterému se říká mykorhiza. Na vrcholcích mykorhiz je možné rozeznat bílé štětinky. To jsou právě vlákna mycelia lanýže. Podobné mykorhizy však vytváří celá řada dalších hub a mikroskopická identifikace druhu houby dle mykorhizy je poměrně obtížná. Přesnou identifikaci poskytuje genetický test. | Archiv

Z dálky lze slyšet hluk frekventované dálnice. Sem mezi lesy, pole a pastviny však zabloudí po uzounkých venkovských silničkách málokterý automobilista. Ač v zásadě nedaleko od hlavního města, je místo opravdu dobře skryto. A to je i účel. I redakce týdeníku Hrot musela přislíbit, že přesnou lokaci nevyzradí. Zdejší pozemek, zdánlivě nenápadná louka oplocená ohradníkem, by totiž v nepříliš vzdálené budoucnosti mohl v podzemí ukrývat poklad v hodnotě několika milionů korun, a lákat tak nenechavce.

Manželé Richard a Lenka Benešovi se pokoušejí na pozemku pěstovat lanýže a založit tradici gurmánské delikatesy v Česku. Nebo spíše znovu vzkřísit. Česko sice patří mezi houbařské velmoci a podle nejnovějších dat ministerstva zemědělství si každá domácnost loni donesla z lesů 5,95 kilogramu hub, že se pod povrchem může skrývat i houba, za kterou se na trhu platí až 15 tisíc korun za kilo, se však zapomnělo. Pro srovnání: kilo komerčně hojně pěstovaných žampionů stojí podle monitoringu Českého statistického úřadu kolem 83 korun.

Zhouba lanýžářství: války a mrazy

Podle mikrobiologa a předního tuzemského odborníka na lanýže Milana Gryndlera se přitom první písemná zmínka o lanýžích na českém území objevila v nejdříve latinsky a posléze i česky vydané knize Herbář neboli Bylinář lékaře a botanika italského původu Pietra Andrey Mattioliho z roku 1562. Ten zmiňuje podzemní „jelení hubky“ či „lanejše“. V 19. století si pak nejeden tuzemský šlechtic oslněn životním stylem francouzských aristokratů pořídil vlastní lanýžárnu.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit