Hlídkující policisté, nebo dokonce vojáci se samopaly, betonové zátarasy, závory a auta vracející se s nepořízenou od hranic zpátky domů. Takové scény jako letos na jaře Evropa dlouho neviděla. Čínská chřipka zasadila ostrou ránu víře v překonání konceptu státních hranic – když došlo na nejhorší, většina evropských vlád se rozhodla řešit situaci sólo a přechody nekompromisně zavřela.

S blížící se hlavní dovolenkovou sezonou se ale striktnost zákazů začíná drolit. Hlavním motivem, proč vlády neochotně uvolňují zákazy na hranicích, nicméně není volání lidí po svobodě a Evropě bez hranic, ale mnohem přízemnější motivy. V severní části starého kontinentu je to touha po dovolené na pláži. A v jižní naopak ekonomická potřeba na této touze vydělat.

Jih láká turisty na pláže

V současnosti stále platí na hranicích většiny evropských zemí různě přísná omezení. Mezi výjimky patří Velká Británie, Nizozemsko, Irsko nebo trochu paradoxně Bělorusko, které oficiální koronavirové zákazy pro lidi přijíždějící či přilétající v rámci kontinentu nestanovily vůbec. Příchozí jen musejí akceptovat 14denní karanténu. Vůbec nejbenevolentnější je Švédsko, které netrvá dokonce ani na izolaci po příjezdu do země.

Další země původní striktní zákazy uvolnily. Typicky jde o Slovinsko, které v květnu společně s prohlášením o oficiálním konci epidemie své území zpřístupnilo všem Evropanům. Téměř bez omezení je možné cestovat také do Chorvatska – ke vstupu do země stačí potvrzení o vlastnictví nemovitosti, lodě a v posledních dnech také o rezervaci ubytování na dovolenou. V Řecku se zase spokojí s aktuálním negativním testem na covid-19.

Blížící se sezona urychluje otevírání hranic dokořán i u dalších zemí. Asi nepřekvapivě nejvíc chvátají jihoevropské státy, tedy nejčastější letní dovolenkové cíle. Odvážně působí plán jedné z epidemií nejvíce zasažené země – Itálie. Hlavní evropské epicentrum čínské chřipky chce otevřít dveře turistům už od začátku června. A to dokonce bez nutnosti karantény.

Další těžce zasažená země – Španělsko – si kvůli závislosti ekonomiky na turismu také nemůže dovolit příliš otálet. Zatímco ještě nyní je pro turistu prakticky nemožné přijet do pyrenejské země bez omezení, od konce června mají zákazy padnout. Úplně otevření hranic bez testování přijíždějících turistů plánují přibližně na stejnou dobu i Atény – omezení se ruší od začátku července.

Na opačném pólu stojí opatrnější severské státy. Třeba v Norsku už úřady podnikatelům v cestovním ruchu radí, aby se připravili na letní sezonu bez turistů. Vláda v Oslu zvažuje otevření hranic nejprve pro severské sousedy – rozhodovat se o tom má v půlce června. Pro nerizikové cestující ze zbytku Evropy ale prý nepřipadá dovolená v Norsku v úvahu dříve než v druhé polovině léta. Opatrná je i Francie, kde teprve v půlce července končí nouzový stav.

Zhruba uprostřed jsou v rychlosti otvírání se světu středoevropské země. Vyjednávání o volném průchodu hranic od poloviny června jsou v plném proudu. Týkat by se měl Slovenska, Česka, Rakouska, Německa a zřejmě také Maďarska a Polska.

Jak prokličkovat k moři

Dovolenková sezona sice ještě nezačala naplno, už nyní ale někteří nedočkavci řeší, jak se dostat na jihoevropské pláže. Letecké spojení z Česka na jih zatím nebylo obnoveno, stejně jako mezinárodní autobusová doprava, a tak je zatím jedinou spolehlivou cestou prokličkovat se na jih autem.

A i to je už dnes, byť komplikovaně, za určitých okolností možné. Důležitou podmínkou pro cestu do Čechy oblíbeného Chorvatska bylo uvolnění opatření v Rakousku. To zavedlo možnost přijet do země s čerstvým negativním testem na čínskou chřipku. Češi mířící na Jadran ale mohou několik tisíc korun za test ušetřit, pokud se zavážou, že Rakouskem projedou bez zastávky. Jak se to bude kontrolovat? Podle Rakušanů třeba hladinou pohonných hmot v nádrži: bude jich potřeba alespoň tolik, aby bylo možné bez tankování dojet až na slovinskou hranici.

Za rakouskou hranicí zákazy a omezení prakticky končí. Zmiňované Slovinsko překážky ke vstupu do země odbouralo úplně a na chorvatské hranici se stačí prokázat objednávkou z hotelu. Cesta na pláž je pak volná.

Aerolinky ožívají

Stejně jako byly zavřené pozemní hranice, nebylo možné cestovat po Evropě až na výjimečné případy ani letecky. Jednak se zákaz vstupu do země týkal i cesty vzduchem, jednak problém odpadl jaksi automaticky spolu se zrušením drtivé většiny leteckých linek.

Záběry z letových radarů nad Evropou vypadaly v dubnu jako porouchané – místo husté a propletené pavučiny se na radaru zobrazovalo jen pár čar. Byly to navíc většinou jen zásobovací lety s ochrannými pomůckami nebo repatriační akce, nikoli běžné komerční lety.

I to se ale od května a června pomalu zlepšuje. Aerolinky se postupně vracejí alespoň k omezenému provozu. Týká se to i pražského letiště, kde ještě před nedávnem odletové cedule zely prázdnotou – s výjimkou ojedinělých letů do Běloruska nebo Bulharska.

Jako první se na pražské ranveje vrátily Eurowings (ovšem jen na jeden let) a KLM. Od poloviny května obnovily několik linek také ČSA – letadla vyslaly do Paříže, Frankfurtu a Amsterdamu. Ještě do konce měsíce začnou letouny tuzemského dopravce létat také do Stockholmu a Bukurešti. Do konce května se mají do Prahy vrátit také Turkish Airlines.

Od června provoz na Letišti Václava Havla zhoustne ještě víc. Do letového plánu se zapojí Air France, Lufthansa, Finnair, British Airways nebo nízkonákladový Wizz Air. Až v prvním prázdninovém měsíci začnou do Prahy létat také Emirates, Qatar Airlines nebo EasyJet. K návratu do normálu bude mít situace ale i tak daleko – oproti dřívější frekvenci většina aerolinek nasazuje v obavách o malou vytíženost letů podstatně méně spojů.