Nvidia před soudem: Když vyděláváte dost peněz, smíte investorům lhát

Burzovní obchodování může dostat nová pravidla. Americký Nejvyšší soud projedná žádost megavýrobce čipů Nvidia o zamítnutí žaloby kvůli starému podvodu.  

Burzovní obchodování může dostat nová pravidla. Americký Nejvyšší soud projedná žádost megavýrobce čipů Nvidia o zamítnutí žaloby kvůli starému podvodu.  

Celý článek
0

Malé bojové drony jsou už ve válce minulostí, tvrdí šéf francouzské armády

Válka na východě Evropy ukazuje nové trendy pro výrobu zbraní západním výrobcům obranného průmyslu a také mění priority evropských armád.

Válka na východě Evropy ukazuje nové trendy pro výrobu zbraní západním výrobcům obranného průmyslu a také mění priority evropských armád.

Celý článek
0

Kde přibývá nejvíc milionářů? Čínský Šen-čen láká boháče jako žádné jiné město světa

Čínský Šen-čen v posledních letech doslova explodoval přírůstkem nových milionářů. Podle nedávné zprávy mezinárodních poradců zaznamenal v uplynulé dekádě neuvěřitelný 140procentní nárůst počtu milionářů, což výrazně přesahuje ostatní čínská velkoměsta.

Čínský Šen-čen v posledních letech doslova explodoval přírůstkem nových milionářů. Podle nedávné zprávy mezinárodních poradců zaznamenal v uplynulé dekádě neuvěřitelný 140procentní nárůst počtu milionářů, což výrazně přesahuje ostatní čínská velkoměsta.

Celý článek
0

Vysoké školy jsou podle pedagogů podfinancované. Chystají se protesty

Zástupci iniciativy Hodina pravdy, která loni organizovala stávku některých vysokých škol, plánuje na konci března tiskovou konferenci a připravuje další protesty.

Vysoké školy jsou podle pedagogů podfinancované. Chystají se protesty
ilustrační foto | Shutterstock.com

Někteří vysokoškolští pedagogové jsou nespokojení s financováním vysokých škol, jsou podle nich podfinancované. Měl by existovat dlouhodobý nebo alespoň střednědobý plán, jak situaci zlepšit. ČTK to řekli zástupci iniciativy Hodina pravdy, která vloni organizovala protestní akce a společně s vysokoškolským odborovým svazem i stávku některých vysokých škol. Ve středu 27. března chtějí pedagogové připomenout na tiskové konferenci své požadavky, které měli před rokem, plánují i další akce a protesty.

Pracovníci vysokých škol poukazovali loni na nedostatek peněz pro vysoké školy a nízké mzdy některých univerzitních pracovníků, zejména na humanitně zaměřených fakultách. Po ministrovi školství Mikuláši Bekovi (STAN) na podzim požadovali navýšení rozpočtu vysokého školství o tři až čtyři miliardy korun oproti loňsku, ten požadavek označil za nereálný. Přislíbil školám navýšení o jednu miliardu korun, 800 milionů mají dostat na snížení rozdílů mezd na univerzitách. Podle loni schváleného rozpočtu mají vysoké školy letos pracovat s výdaji 30,9 miliardy korun, stejně jako v minulém roce, rozpočet ministerstva školství měl být letos 269 miliard korun.

"Hlavní a základní problém je v tom, že těch peněz je málo. V momentě, kdy těch peněz bude nedostatek celkově, tak neexistuje žádný způsob, jak je spravedlivě rozdělit tak, aby některé obory nestrádaly,“ řekl ČTK Jakub Izdný, jeden z koordinátorů iniciativy, který zároveň působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). "Počítá se s tím, že by ty peníze přijít měly, ale nikdo neví kdy a já v tomhle smyslu jsem skeptický,“ řekl předseda koordinační odborové rady Univerzity Karlovy Petr Pavlík, který působí na Fakultě humanitních studií UK.

Lidé, kteří pracují na humanitních a sociálně-vědních fakultách musí podle Pavlíka často pracovat i jinde, aby se uživili. "Samozřejmě tím pak trpí ta výuka,“ řekl.

Podle Izdného nestačí přislíbených 800 milionů na to, aby se rozdíly mezi mzdami snížily a nebylo zároveň nutné zmenšit odměnu těm, kteří dostávají více. "Minimální platy akademiků se pohybují hluboko pod průměrnou mzdou,“ řekl Izdný. Hlavním problémem českých vysokých škol podle něj je to, že nejsou konkurenceschopným zaměstnavatelem. Akademici se obávají i přípravy rozpočtu na příští rok.

"Pokud je vzdělání priorita, jak o ní vláda mluví, tak musí být priorita i rozpočtově,“ řekl Pavlík. Stát by měl podle něj začít investovat do lidí a vzdělanosti populace.

V roce 2023 brali akademičtí pracovníci na veřejných vysokých školách měsíčně v průměru 65.000 korun, profesoři měli v průměru 102.069 korun, o 24.275 korun více než docenti. Odborní asistenti, což jsou obvykle lidé s doktorským titulem, brali průměrně 56.101 korun, vyplývá z dat, které ČTK poskytlo ministerstvo školství.

Průměrná mzda loni činila 43.341 korun. V meziročním srovnání to bylo o 3024 korun víc, tedy o 7,5 procenta. Spotřebitelské ceny se loni zvýšily o 10,7 procenta, reálně se proto mzda snížila o 2,9 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu.