Bylo 14. března a dvaadvacetiletý podnikatel Václav Staněk, který ve Zlíně obnovuje baťovskou obuvnickou tradici, dostal od svých manažerů zprávu, že jeho prodejny ten den neotevřou. Pandemie čínské chřipky tehdy poprvé napřímo ovlivnila život většiny Čechů. Země se začala propadat do krize, z níž dodnes hledá byznys cestu ven. Týdeník Hrot oslovil několik firem, které se do krize sice namočily, ale brzy vypluly nad hladinu. Firma vyrábějící boty Vasky je jednou z nich.

Jak to vypadá, když to padá

„Vždycky jsem si říkal, jestli ve svém profesním životě zažiji nějakou krizi, jako byla ta v roce 2008. Říkal jsem si, jak se asi zachovám a jaké to bude,“ vypráví Staněk. Své představy o boji s nepřízní osudu nakonec řešil dříve, než sám čekal. „Že přestává legrace, jsem si uvědomil ve chvíli, kdy se plošně zavřely obchody. V ten den vypadl i prodej v onlinu, bylo cítit, že lidé jsou v šoku. Propadli jsme se o 80 procent oproti předchozím dnům,“ vypráví.

Jsme u prvního léku proti krizi, jehož může být Vasky ambasadorem, avšak platí i pro ostatní. Jde o přesun do digitálního prostředí. Václav Staněk byl sice první den překvapený z poklesu obratu své firmy, nebyl ale překvapený z toho, že epidemie covidu zasáhla byznys. Měl pro tyto příležitosti připravený záložní plán. Šlo jen o to, vzpamatovat se z prvotního šoku a co nejrychleji ho začít uvádět v život.

Firma začala na internetu suplovat výhody kamenných prodejen. Přestala chtít například po zákaznících peníze za doručení svého zboží, protože v kamenném obchodě je také nechce. Potom prodloužila dobu, během níž bylo možné obuv bezplatně vrátit. Zároveň se věnovala podpoře digitálního prodeje a nepřestávala investovat do reklam, i když to ostatní v obavách udělali. „Za pět dní jsme věděli, že to zvládneme, za deset dní jsme byli v online prodejích na svém. Na konci opatření jsme už po internetu prodávali více než před lockdownem,“ říká.

I nyní se Staněk k úvahám o znovuzavedení výhod na internetu vrací, do praxe je ale neuvádí. „My jsme si už na začátku řekli, že nepůjdeme do slev, akcí ani ničeho podobného. Když jsme na jaře udělali tento krok, bylo to mimořádné a opakovat to zatím nechceme,“ říká. Slušelo by se také říci, že to Vasky nepotřebuje. Jeho byznys je tak našlápnutý, že letos na konci roku dosáhne na tržbách 150 milionů korun, což je pětinásobek tržeb roku 2019. Zatímco vloni Staňkova firma prodala 12 tisíc produktů (většinu tvoří páry bot), letos to bude kolem 60 tisíc produktů. A poprvé za dobu své existence šla do banky, aby získala cash flow pro uspokojení raketově rostoucí poptávky, která bude gradovat na konci roku.

Až dosud fungovala firma rozvíjením původního 30tisícového kapitálu, který si student Václav Staněk před čtyřmi lety při zakládání firmy přinesl.

Digitální prodeje tvoří kolem 85 procent tržeb firmy a právě toto prostředí bude podle jejího šéfa do budoucna podstatné. „Ta situace urychlila obecně rozvoj onlinu o pět let během půl roku. Děje se něco opravdu nevídaného,“ popisuje. Noví ženichové

Lubo Smid, o deset let starší byznysmen, ředitel a spoluzakladatel technologické společnosti STRV, jeho slova potvrzuje. Těžištěm jeho firmy je trh v USA, kde mimo jiné poskytuje IT služby tamním startupům, vyvíjí aplikace či backendová řešení. I pro něj byl příchod krize složitým obdobím. „Museli jsme takřka přes noc vyměnit asi třetinu klientů. Ve chvíli, kdy v USA začal lockdown, nám pět z našich deseti top klientů pozastavilo nebo omezilo spolupráci. Do karet nám však hrálo to, že kvůli pandemii se spousta byznysu musela přesunout do onlinu, a tak se objevily nové příležitosti,“ říká.

O posílení onlinu už ale řeč byla. Recept společnosti STRV však připomíná rychlý přeskok na jiného koně. V praxi jde o změnu klientů a rozšíření portfolia. Stejně jako v případě firmy Vasky je tady klíčovým faktorem rychlost. „Hodně projektů se pohybuje okolo streamování videa a digitalizování aktivit, které se dříve dělaly primárně offline. Vidíme velký zájem v oblasti fitness, zdraví nebo zábavních aplikací a her. Stejně tak je mnoho kamenných obchodů nuceno budovat svou digitální strategii, a tak poptávají různá e-commerce řešení, objednávkové systémy a doručování všeho druhu,“ popisuje Lubo Smid to, co jeho firmu nyní začalo primárně zajímat.

A výsledek? STRV uzavřela největší zakázky, jaké kdy měla. Počet jejích klientů se nezměnil, došlo však k jejich výrazné obměně. V době pandemie to byla těžká práce, protože cestování bylo velmi omezeno. „Museli jsme pracovat po nocích a být neustále v kontaktu s naším týmem v USA, abychom rychle zaplnili vzniklou mezeru po klientech, kteří byli nejvíce zasaženi pandemií. To se naštěstí podařilo,“ vypráví. Ti, kdo podle něj budou digitalizaci potřebovat v příštích měsících nejvíce, jsou státní správa a zdravotnictví. Je to možná i tip pro ostatní firmy z oboru, protože tady bude práce opravdu hodně. STRV se letos navíc vydala dál do Evropy a Latinské Ameriky, přemýšlí o vstupu do Asie.

Věda není věda

Česká firma Sintex je reprezentantem tradičního byznysu. Zabývá se textilní výrobou na všech úrovních – od výroby příze přes výrobu pletenin a tkanin až po hotové konfekční výrobky. Funguje převážně na trhu B2B, a protože tady je reakční doba poměrně dlouhá, zpočátku se krize firmy nijak netýkala. „Vliv na výrobu jsme začali pociťovat od června, kdy nám poklesly exportní zakázky kvůli omezením na německy mluvících trzích,“ popisuje Jiří Procházka, ředitel pro výzkum a vývoj firmy Sintex.

Jeho funkce napovídá, o jaký recept na krizi v případě Sintexu jde. Je to investice právě do výzkumu. I když i to je běh na dlouhou trať a firmu zachraňuje domácí poptávka, z těžké doby vyjde posílena. Spolupracuje s vysokými školami či výzkumnými ústavy a výsledkem budou nejmodernější textilní materiály, které budou dále zlepšené pomocí membrán a nanomembrán. „Půjde o ochranné prostředky, které bude možné průmyslově i doma ošetřovat a budou opakovaně použitelné. Budou to textilní nanoroušky, ochranné overaly, operační pláště, ochranné potahy matrací a podobně. Některé už máme připraveny, jako například textilní nanoroušky, a na jiných intenzivně pracujeme tak, abychom je měli na trhu v roce 2021, včetně všech potřebných certifikací,“ vysvětluje Procházka, jak firma krizovou situaci dokázala využít ve svůj prospěch. Sintex chce výrobky připravit tak, aby vydržely dostatečně dlouho a vyšly v čase levněji než nákup jednorázových prostředků. Inspirací byla firmě situace z letošního jara, kdy panoval nedostatek jakýchkoliv ochranných prostředků.

My nejme staří

Sintex i ostatní jmenované firmy se musely pro přežití krize změnit. Není to ale jen jejich případ. A tím se dostáváme k dalšímu trendu, který firmy využívají k tomu, aby z krize vypluly. Mění svá loga, přejmenovávají produkty nebo i samy sebe. Přiměla je k tomu současná situace.

„Často pracujeme pro společnosti, které provozují showroomy a prodejny či mají vlastní výrobu. Tyto provozy jsou mnohdy omezeny, či dokonce pozastaveny. Totéž platí pro veletrhy, které se buď ruší, nebo se potýkají s historicky nejnižší návštěvností,“ potvrzuje Vít Holešovský, šéf Rising Studia, které sídlí ve Zlíně stejně jako Vasky Václava Staňka.

Firmy mají často zájem o ucelené řešení brandu, takzvanou vizuální identitu, tedy logo, slogan, vizuální styl. Řada společností začala ale také řešit zcela nový název. Po změně začaly toužit zejména konzervativní firmy, jejichž příjmy tvořil až doposud přímý prodej a prezentace na veletrzích. Ano, i s tím má co do činění přesun prodejů do internetového prostředí a změna chování zákazníků.

Šéfové firem přišli na to, že jejich rychlejší konkurence se za lidmi přesouvá na internet, a své fungování tomu potřebují přizpůsobit. Chtějí se jmenovat moderněji, mít hezká loga a obecně zákazníky na webu zaujmout. Zkráceně řečeno brand funguje jako maják, jak říká šéf zlínského studia. „Aktuálně pracujeme na řadě projektů. Ve většině případů jde o celkovou vizuální identitu. Poptávku vnímáme napříč obory – právě jsme dokončili rebranding významné IT společnosti, studii brandu pro renomovaného výrobce dveří či řešení identity pro tradičního výrobce stínicí techniky,“ přibližuje Holešovský.

Je nesporné, že současná krize mění fungování ekonomiky a chování lidí daleko více než situace v roce 2008. Pokud se posílí výzkum, digitální kanály a odplují zbytky ekonomického myšlení z předchozího milénia, je velká šance, že za covid-19 budou příští generace vděčny. Pokud se všeho ve zdraví dožijí, samozřejmě.

Poučení z krizového vývoje: nula

Když jsme se na konci května opíjeli slastným pocitem vítězů nad virem, obdrželi politici od dobrovolníků, kteří v první vlně státu expertně pomáhali, vyčerpávající návod, jak se připravit na druhou, podzimní vlnu. Materiál se dnes čte jako obžaloba. Neudělalo se totiž téměř nic. Obzvláště tristní je číst kapitolu o tom, jak je důležitá krizová komunikace. Nebo o tom, že by stát měl najmout špičkové analytiky, kteří umějí pracovat s daty a matematickými modely.

Bez nich vláda nemá na základě čeho rozhodovat a tápe. Už během první vlny identifikovali experti v těchto oblastech slabiny. Tehdy zůstaly veřejnosti skryty, ale o to víc jsou vidět teď.

Za jarním úspěchem vlády v boji s koronavirem stála patrně dílem náhoda. Politiky dostatečně vyděsil „ten, co přišel“ – rozuměj bývalý ředitel České pojišťovny, který jim ukázal „na koleni“ vyrobený model šíření epidemie. Obyvatelé zareagovali na tvrdý lockdown skvěle. Bez reptání se podřídili, ba projevili příkladnou sounáležitost se selhávajícím státem, který nebyl schopen pořídit ochranné pomůcky. Prakticky přes noc se stali průkopníky masového nošení doma vyrobených roušek. Pomáhat státu začali také dobrovolníci z řad IT odborníků a Česko bylo mezi prvními na světě s funkčními pěti nástroji typu aplikace eRouška. Na podzim to je jiný příběh – z premianta je demoralizovaný národ jistý si jen tím, že jeho politici pořádně nevědí, co dělají. Mimo jiné proto, že si jarní manuál asi nepřečetli.

Strana chápe, vláda tápe

„Lidé ve vládě si evidentně uvědomují moc a sílu média a politického marketingu, je to patrné už z toho, jakou důvěru má Andrej Babiš ve své poradce. Přitom vláda není schopná mít takové poradce pro sebe v době krize. A je jedno, jestli by šlo o úředníky placené státem, nebo o najaté externisty. Jak chcete bez jasné a srozumitelné komunikace přesvědčit lidi, kteří přicházejí o práci a jejichž děti nechodí do školy, že se musí omezovat?“ podivovala se expertka na komunikaci Denisa Hejlová při debatě Politologického klubu FSV UK. „A jak to chcete udělat bez využívání dat?“ pokračoval Michal Bláha z Hlídače státu, který je přesvědčený, že se vláda rozhoduje na základě nekvalitních čísel a modelů, což opět dokládá památeční věta premiéra o tom, že „ti, co měli přijít, nepřišli“.

Právě Michal Bláha zveřejnil v září zmiňovaný soubor expertních doporučení. Jedním z nich je zřízení odboru krizové komunikace, který zajistí konzistentní a transparentní pravidelnou komunikaci ze strany státu. Jedno z důležitých pravidel zní, že s veřejností komunikují jenom jednoznačně určené osoby podle předem stanovených pravidel. Ty pak již oznámená rozhodnutí a oficiální postoje mění jen v naprosto výjimečných případech.

Jak to dopadlo v realitě, všichni víme. V srpnu převálcoval Andrej Babiš v přímém přenosu svého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, který chtěl nařídit povinné nošení roušek. Zlehčování vývoje epidemie se zlomilo až po krajských volbách a hroutící se premiér najednou mluvil o katastrofě. Zdatně mu v tom sekundoval ministr vnitra Hamáček s mrazáky v ulicích. Paniku uklidňoval novopečený ministr zdravotnictví Roman Prymula, který konečně vytáhl nějaké grafy. Prymula se ale zase blýskl při zavírání škol prohlášením, že návratu dětí do lavic před koncem října může zabránit leda výbuch jaderné elektrárny. Že to tak nebude, oznámil na poslední chvíli ministr vnitra v tweetové reakci na popíchnutí opozičního politika.

Najměte deset špičkových analytiků

Najměte tým pěti až deseti špičkových analytiků a projektových manažerů, které povede manažer se zkušenostmi s řízením strategických projektů v soukromém sektoru, zněla další rada. Tento tým měl vytvářet analýzy pro rozhodování vlády na základě průběžných dat, především měl ale v zahraničí sbírat příklady dobré praxe a adaptovat je pro české podmínky.

To se zjevně neděje. Kdyby ano, patrně bychom se aspoň dozvěděli, na základě jakých čísel naše vláda jako první v Evropě zavřela školy. Patrně by se nezačalo plošně testovat v domovech seniorů až minulý týden, když jinde už se totéž dělá měsíce. A možná bychom už dávno měli jednoduchý několikarychlostní návod, jak a kdy se budou přijímat a rušit jednotlivá omezení. A Češi by možná své vládě věřili, že ví, co dělá. 

Květnová doporučení expertů 

• Svolat Ústřední epidemiologickou komisi a vypracovat nový pandemický plán

• Vybudovat centrální call centrum o tisíci až třech tisících operátorech, které umožní zvýšit kapacity krajských hygienických stanic až pětinásobně do několika málo dní

• Napojit a dále rozvíjet digitální nástroje pro vyhledávání rizikových kontaktů typu eRoušky a Mapy.cz

• Sjednotit činnost hygienických stanic a rozšířit testovací strategii na 30 až 50 tisíc testů denně

• Zřídit odbor krizové komunikace a zajistit konzistentní a transparentní pravidelnou komunikaci ze strany státu od počátku ohrožení

• Okamžitě spustit masovou kampaň za 100 až 300 milionů korun ročně zaměřenou na posílení správného chování obyvatel a adopci digitálních nástrojů

• Zřídit vládní analytický tým pro podporu rychlého rozhodování na základě dat a zahraničních zkušeností a pro koordinaci státní správy

• Zřídit systém pro izolaci mimo domov

• Zachovat zaměstnanost – zavést program kurzarbeitu a rychle dodat firmám likviditu

• Urychlit digitalizaci veřejných služeb pro nepřerušený provoz bez fyzické návštěvy úřadů a efektivní a rychlou pomoc v krizové situaci