Státní rozpočet je smutným odrazem představy, že všichni mají nárok na všechno

Státní rozpočet na příští rok prošel prvním hlasováním a směřuje ke schválení. Opozicí je vydáván za jakousi morovou ránu, která uvrhne národ do bídy a zmaru, zatímco voliči vládní koalice spolu s ekonomickými experty v lepším případě krčí rameny a považují rozpočtové hospodaření dál za neudržitelné a fiskální politiku své vlády za zklamání.

A těch 252 miliard, nebo přesněji 270 miliard, protože část investičních výdajů bude jako letos vyvedena k mimo­rozpočtovému financování do Státního fondu dopravní infrastruktury, je tristní výsledek.

Díky očekávanému hospodaření místních rozpočtů zdravotních pojišťoven a dalších fondů bude sice deficit celých veřejných financí pod vzývanými třemi procenty HDP, ale jen díky avizovanému oživení a z něj odvozenému vyššímu daňovému bonusu. Strukturální deficit se totiž ve skutečnosti sníží o pouhou desetinku procenta HDP.

Někoho bude bolet víc

Pro opozici by to byl snadný cíl kritiky, kdybychom neměli za sebou dva roky jejích návrhů, které by veřejné finance hodily do hluboké propasti. Takto můžeme konstatovat, že bychom to chtěli lepší, ale máme jen to, co jsme si zvolili, a alternativa, která se momentálně nabízí, je horší. Holt příště budeme muset vybírat u voleb trochu lépe.

Nesplněné sliby. Proč se Fialově vládě nedaří propouštět úředníky?

Splnění slibu o propuštění tisíců úředníků se nedaří. Příklad Celní správy ukazuje, že stát se „svých“ lidí zbavuje jen nerad

Splnění slibu o propuštění tisíců úředníků se nedaří. Příklad Celní správy ukazuje, že stát se „svých“ lidí zbavuje jen nerad

Zatím se musíme smířit s rozpočtem, který na účet jedněch odčiňuje vládní rozdávání ve prospěch jiných. Prostě to výchovné pro důchodkyně a platy tisícovek v posledních dvou letech nově nabraných státních zaměstnanců někdo zaplatit musí.

Že to bude bolet o trochu více než všechny ostatní například majitele nemovitostí, kterým se zvedá daň, nebo odboráře, kterým se ruší daňová odečitatelnost odborářských příspěvků, byla, přiznejme si to, spíše loterie koaličních vyjednávání než nějaký hlubší reformní záměr. Nicméně třeba Kalousek to před dvanácti lety nedělal o moc jinak, ale výsledek byl přesvědčivější a fungoval skoro do covidové krize i v maláčovsko-babišovských vládách.

Nároková společnost

Od té doby se však mnohé změnilo. Zejména přesvědčení různých skupin obyvatelstva o jejich nároku na cizí peníze. Stali jsme se nárokovou společností, kde má každý nárok na cokoli, a současná vláda, bohužel, nebyla ochotna vést o limitech tohoto přístupu s veřejností otevřenou diskusi a jasně se postavit za změnu.

Když mě nikdo nechválí, musím se pochválit sám. Premiér Fiala hraje o čas

Vláda nejspíš zná správnou cestu, jak vyvést zemi z krize, ale příliš po ní kličkuje

Vláda nejspíš zná správnou cestu, jak vyvést zemi z krize, ale příliš po ní kličkuje

Naopak dál slibovala všechno všem. I to, co nemohla splnit a kvůli čemu je nyní popotahována a viněna ze lží, třeba v případě učitelských platů, které slibovala na úrovni 130 procent průměrné mzdy.

Příští rok se rozpočtové hádky povedou zase, i když žádné další škrty nebudou. Bude se chystat rozpočet na volební rok a to bývá drahé. Dražší, než si v současné kondici tato země může dovolit.

A tak to, co nyní schválí Sněmovna, si zaslouží přístup postarších pánů sedících u piva a komentujících půvab žen procházejících okolo hospodských oken známou sexistickou hláškou: „Viděl jsem hezčí a spal jsem s ošklivějšími.“ 

Komentář: Ekonomika padá, inflace padá a sazby drží nahoře strach ČNB

Vize, že ekonomika příští rok slušně poroste, se pomalu rozplývá. I kdyby ČNB začala na počátku příštího roku snižovat sazby, efekt se dostaví až v polovině roku 2025.

Vize, že ekonomika příští rok slušně poroste, se pomalu rozplývá. I kdyby ČNB začala na počátku příštího roku snižovat sazby, efekt se dostaví až v polovině roku 2025.