„Můj život už nemá smysl, přišla jsem o domov. A ten zatracený hlad,“ možná se vosám honí hlavou na konci léta. Když vtom najednou: „Cítím jídlo, sláva!“ A zamíří si to přímo k vašemu pivu či zmrzlině, kterou si právě vychutnáváte na zahrádce oblíbeného podniku.

„Vosy jsou koncem léta otravnější, protože přišly o smysl života – péči o larvy –, ztratily domov i zdroj obživy. Mají hlad, proto je tak láká sladké, vůně masa, kvašeného, ale i náš pot,“ říká entomolog Jakub Straka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Jakkoli jsou otravné, samy od sebe až na výjimky nezaútočí. Je dobré mít je pod kontrolou – sledovat, kde jsou a co dělají, ale jinak je stačí nechat být. Dramatické odhánění a máchání rukama je spíše vyprovokuje,“ radí.

Vosy jako včely

K čemu jsou vosy dobré? Častá otázka, která zaznívá nejen na letních zahrádkách. U včel, producentek medu, existenci dokážeme pochopit a případné žihadlo odpouštíme, ale vosy? „Z hlediska ekosystémů jsou vosy stejně důležité jako včely a další druhy hmyzu. Věda je bohužel dlouho přehlížela, teprve poslední dobou se ukazuje jejich význam,“ zdůrazňuje entomolog.

Vosy jsou především užiteční predátoři ostatního hmyzu, kterým pak krmí své larvy. To oceňují hlavně zemědělci, pro něž jsou vosy „létající přírodní insekticid“. Vosy hravě zničí mšice, housenky a další škůdce, kteří poškozují úrodu.

Shutterstock.com

Donedávna byla podceňována role vos jako opylovačů. „I díky velké přehledové studii, kterou v loňském roce publikovali kolegové z University College London, víme, že role vos při opylování je významná. Pro 164 druhů rostlin, především orchidejí, jsou vosy výhradními opylovači.“

Vosy, respektive jejich jed a sliny, jsou zajímavé i pro farmaceutický průmysl. Obsahují totiž látky, které mají antimikrobiální účinky a mohly by být využity jako antibiotika. U jiných sloučenin se zkoumá možné využití například při léčbě rakoviny. V některých tropických zemích vosí larvy slouží i jako vyhledávaná potrava místních.

Co by kdyby

Proč jsou vosy málo studovány a proč je to škoda? „Nás entomologů je málo, hmyzu moc. Nepokrýváme ani všechny skupiny. V Česku není nikdo, kdo by se zabýval výhradně vosami a byl na ně specializovaný. Na světě je jen pár skupin,“ říká entomolog Straka, který vosy studuje „jen“ jako součást větší skupiny blanokřídlých. Zabývá se především sociálním chováním hmyzu, vztahy mezi parazity a hostiteli, evolučním vývojem či popisem nových druhů.

„Znalosti o biologické rozmanitosti jsou důležité pro poznání našeho světa, vzájemných vztahů a významu jednotlivých druhů. I v hmyzí říši lze nalézt paralely k chování člověka. Studium vos by mohlo přinést zajímavé poznatky například o sociálním chování.“

Co by se stalo, kdyby vosy nebyly? „To nevíme, provést takový experiment, kdy bychom na určitých místech vosy vybili a následně sledovali, co se stane, by bylo extrémně náročné. Domníváme se, že dopad by to mělo. Každé narušení přírodních systémů se dříve či později projeví.“

Oplodnit a zemřít

Vosy žijí ve velkých společenstvích, nebo samotářsky. „Mnohem více mě baví ty samotářské. Je jich druhově podstatně více, ale běžně narazíme spíše na ty společenské,“ říká Jakub Straka. Společenské vosy totiž mnohem více riskují – v rámci společenstva je hodnota jedince téměř nulová, a tak se příliš nebojí, že skončí připlácnuté pivním táckem. „Samotářky se starají samy o sebe, příliš o nich nevíme. Umějí bodnout, ale dobře si to rozmýšlí, jsou opatrnější. Samotářská vosa si více cení svého života, aby se mohla rozmnožit.“

Mezi vosami ale existují i kukaččí nebo predátorské druhy. Kukaččí vosy si nestavějí hnízda, jen podstrčí vajíčko, o které pak pečuje „náhradní matka“. Parazitická královna zase zabije zahníz­děnou královnu a začne klást vlastní vajíčka, původní dělnice pak vychovávají potomky úplně jiného vosího druhu.

Koncem léta vosí život ztrácí smysl. Přijdou o domov a mají hlad. „Dospělé vosy se živí především cukrem, který produkují larvy. Když se koncem léta vylíhne poslední generace, dělnice již nemají o koho pečovat, dojdou zásoby cukru a hnízdo se rozpadá. Proto jsou najednou všude,“ říká entomolog.

Vosí hnízda jsou obvykle jednoroční. Dělnice, samci, ale i původní královna na podzim umírají. Ve škvíře či pod kůrou stromů přezimují jen nové královny, které pak na jaře založí nová hnízda a samy vychovávají první generaci dělnic. „Královny přezimují už spářené. Sperma mají uložené v takzvané spermatéce, kterou pak využívají po celý rok. Z těchto oplozených vajíček se rodí vosí samičky – dělnice. I dělnice jsou schopné reprodukce, ale z jejich neoplozených vajíček se rodí samci,“ vysvětluje Straka. Jedna královna může naklást až statisíce vajíček. Když je příznivé počasí, vychová královna během sezony tři až čtyři generace dělnic, které pečují o larvy i o královnu. Ke konci léta proto vos exponenciálně přibývá a my najednou máme pocit, že jsou všude. ×

Autorka je stálou spolupracovnicí redakce, působí na Univerzitě Karlově

Vosy

• Na světě existuje asi sto tisíc známých druhů blanokřídlých podobných vosám a více či méně příbuzných, v Česku žije asi sedm tisíc druhů.

• Bodat umí jen menšina, pouhých několik tisíc druhů, u nás je to zhruba osmdesát druhů. Žihadla mají jen samičky. Na rozdíl od včel je mohou použít i opakovaně (nemají zpětné háčky).

• Vosy žijí ve velkých společenstvích, nebo samotářsky.

• Na podzim sociální vosy umírají, přezimují pouze nové královny.

• Dorozumívají se především pomocí feromonů.

• Ačkoli nevidí červenou, zdá se jim jako zelená, jejich orientace v prostoru je výtečná. Létají i kilometry daleko a vždy najdou cestu zpět k hnízdu.

• Vosy jsou pro ekosystémy stejně důležité jako „oblíbené“ včely.

• Jsou zdatní predátoři – loví housenky a larvy hmyzu.

• Důležitá je i jejich role opylovačů, například některé orchideje plně závisí na opylování vosami. V Česku roste krtičník (Scrophularia), který opylují primárně právě vosy.

• Jed obsahuje látky, které mají antimikrobiální účinky či by mohly být využity jako antibiotika nebo například při léčbě rakoviny.

Shutterstock.com

Proč vosí bodnutí bolí pokaždé jinak?

Záleží na druhu, ale i na stáří vosy. „Samotářské vosy mají jed k zabíjení kořisti, takže jejich píchnutí, ač jedovaté, není tak bolestivé jako od vos žijících ve velkých společenstvích, jejichž jed slouží k obraně proti velkým predátorům, kteří hnízda napadají,“ říká Jakub Straka. „Vosy mají žihadlo v místě řitního otvoru a u starších vos je žihadlo více znečištěné – infikované, proto je i následné bodnutí bolestivější.“

Vosí jed také obsahuje takzvaný „alarm feromon“, který pro ostatní vosy slouží jako poplašný signál „tady je agresor, bodejte“. Může se tak lehce stát, že na vás zaútočí více vos.