V úterý 13. října je v dejvické budově PPF Gate, sídle skupiny nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, poněkud neklidno. Vrcholí mediální obchod desetiletí, který z PPF udělá jednoho z největších mediálních hráčů v regionu, ne-li vůbec největšího. Po potvrzení nákupu skupiny CME a jejích televizí v pěti evropských zemích se do světa rozletí zpráva, která mimo jiné prozradí, kdo bude novým šéfem CME.

Mezitím ve zdejší kavárně Cafe Sofa, trochu stranou hlavního dění, rozmlouvají dva muži. Sedí k sobě křížem u největšího stolu v podniku, s odstupem, snad aby vyhověli čerstvě zavedeným pravidlům proti šíření čínské chřipky.

Mluví hlavně muž v černém tričku s šedivými zdánlivě rozcuchanými vlasy. Jeho krátce střižený společník s podobně prošedivělou kšticí a v zeleném svetru spíše pozorně naslouchá. Hovor Petra Kellnera a jeho dlouholetého byznysového spojence Richarda Benýška, majitele lesů a polností na Hané a také univerzálního krizového manažera, se ale netýká Novy ani televizního byznysu na Balkáně.

Ti dva se scházejí zejména v případech, kdy v PPF nejde něco podle plánu nebo kdy je třeba přitvrdit a neumazat se při tom. Platí to i tentokrát. Podle informací týdeníku Hrot se téma říjnové schůzky točilo kolem dluhů známého slovenského finančníka Maria Hoffmanna, někdejšího majitele Poštové banky, vládce skupiny Istrokapital a svého času jednoho z nejbohatších Čechoslováků. Kellner se podílel na financování Hoffmannovy společnosti Axon Neuroscience, která se zabývá výzkumem léku na Alzheimerovu chorobu, podle některých informací do ambiciózního projektu poslal přes 100 milionů eur a za to měl podle některých scénářů v budoucnu získat významnější majetkový podíl.

Zlý muž Benýšek

Avšak vztahy obou mužů se v posledních týdnech prudce zhoršily, z přátelského investora Kellnera se stal nepřítel, který s Hoffmannem ztratil trpělivost. Na trhu se hovoří o otevřené a velmi osobní válce, ve které však „zlého“ nakonec nebude hrát přímo Kellner, ale právě Benýšek. Ten by brzy měl převzít a koncentrovat pohledávky za Slovákem a následně zahájit útoky na jeho podnikatelské državy, ke kterým kromě Axonu patří hlavně obrovský sportovní areál za 200 milionů eur X-bionic Sphere v jihoslovenském Šamoríně nebo chemicko-průmyslový holding Energochemica.

Co přesně bylo spouštěčem této zteče, není jasné, ani jedna ze stran se k tomu nechce oficiálně vyjadřovat. Ale podle několika důvěryhodných zdrojů z okolí skupin došlo k porušení některých dohod z minulosti. Ovšem jednotlivé strany se neshodnou v tom, kdo přesně a jak dohody porušil.

„Kellner není v byznysu zvyklý dělat spolujezdce. Většinou je u volantu. Ale Hoffmann ho posadil rovnou na zadní sedačky. A to vede k reakci,“ popisuje dění jeden dobře informovaný finančník.

Richard Benýšek na zaslané otázky nereagoval, stejně tak se nevyjádřila mluvčí skupiny PPF Jitka Tkadlecová.

„Od našich finančních partnerů nemáme žádné informace tohoto typu, takže je nemůžeme komentovat,“ reagoval také Bohuslav Ukropec, Hoffmannův blízký spolupracovník ze skupiny Istrokapital.

Richard Benýšek je olomoucký investor, lesník, zemědělec, rozhodce rozhodčího soudu i insolvenční správce s neskrývanou zálibou v obchodních a právních bitvách. Roli zlého muže PPF si vyzkoušel už několikrát. Se skupinou Petra Kellnera spolupracuje od konce 90. let, kdy se společně angažovali v Přerovských strojírnách. Později místo PPF likvidoval její mediální projekt Naše adresa nebo pro Kellnera čistil O2 arenu od vlivu Aleše Hušáka. Kromě toho šéfoval Dostihovému spolku v Pardubicích, byl majitelem hokejové Slavie a dnes je jeho hlavní činností nákup lesů, zejména na Slovensku.

Profimedia.cz

Pokud útok na Hoffmanna skutečně rozjede, půjde bezesporu o jeho dosud největší operaci, neboť proti němu bude stát skutečně těžká váha česko-slovenského byznysu, mimo jiné někdejší společník Radovana Vítka a Branislava Prieložného.

Sázka na vakcínu

Finančník Mario Hoffmann před lety (nejen) Kellnera okouzlil svým ambiciózním biotechnologickým projektem Axon Neuroscience, který se zabývá výzkumem léčby Alzheimerovy choroby. Firma si vedla velmi dobře a do světa sebevědomě křičela řadu úspěchů – například jako vůbec první na světě dokončila první fázi klinické studie s vakcínou zaměřenou na redukci takzvané tau patologie, která je údajně hlavní příčinou ovlivňující vývoj této choroby, se kterou většinou marně zápasí miliony lidí po celém světě. Velká očekávání se promítla také do ocenění Axonu, které podle valuace majitelů atakuje až miliardu eur. Alespoň s takovým oceněním pracoval Hoffmann při byznysovém rozchodu se skupinou J&T v roce 2015.

Letos Axon přidal vývoj vakcíny proti koronaviru a i zde šéfové biotechnologické společnosti hovoří velmi optimisticky. Předklinické testy takzvaného Covidexu ukázaly značnou schopnost tvořit protilátky, které by zdravé osoby měly chránit před infekcí virem SARS-CoV-2. Do konce roku mají proběhnout klinické testy, a pokud vše půjde podle optimistických plánů firmy, příští rok v létě by se přípravek mohl dostat na trh.

Hlavní problém Hoffmanna se ale nenachází v laboratořích jeho firem. Muži, který má pověst investičního kovboje a gamblera a který své první peníze vydělal jako krupiér v kasinu, v posledních letech v byznysu nešla karta a dnes ho drtí dluhy ve stovkách milionů eur.

Velké peníze před bezmála deseti lety utopil v Karibiku, kde chystal velký realitní projekt, problematický byl také projekt moderní ocelárny na východě Slovenska Slovakia Steel Mills, která zkrachovala zhruba před pěti lety a peníze v ní utopila i Česká exportní banka, či ambiciózní plány v česko-slovenské chemii, kde společně s kontroverzním podnikatelem Petrem Sisákem budovali holding Energochemica, ve kterém skončily například některé části Nováckých chemických závodů.

Divoký rozvod s J&T

Šlo o mnohamiliardové operace, které spojovalo finanční centrum Hoffmannovy říše – Poštová banka, svého času jedna z největších a nejziskovějších bank na Slovensku. Ránou na komoru jeho skupiny však byla sázka na řecké dluhopisy, na kterých banka v roce 2011 prodělala bezmála 300 milionů eur. Hoffmann se z této rány nevzpamatoval prakticky dodnes.

I proto se o pár let později spojil se skupinou J&T, která Poštovou banku spolkla, Hoffmann měl na oplátku získat asi čtvrtinový podíl ve skupině J&T Finance Group. Velké miliardářské manželství ale vydrželo jen několik měsíců. V roce 2015 Hoffmann oznámil, že z J&T odchází. Obě strany navenek mluvily o korektním rozchodu, Mario Hoffmann měl za Poštovou banku na odchodnou dostat 400 milionů eur, dalších 100 milionů mu přiteklo za desetinový podíl v Axonu, který připadl J&T.

Ve skutečnosti to mělo do přátelského rozchodu hodně daleko. Mnohem spíše připomínal bouřlivý manželský rozvod, který doprovází složité ekonomicko-právní bitvy o to, komu zůstanou děti, kdo si nechá auto a kdo doplatí hypotéku na dům. Nákup Poštové banky byl pro J&T spíše z nouze ctnost, J&T tím převzala řadu problematických obchodních případů, které banka financovala. Nespokojenost v J&T s novým členem „rodiny“ byla enormní. Stejně tak z peněz, které si měl Hoffmann z manželství odnést, nezůstalo prakticky nic, neboť se započetly proti Hoffmannovým dluhům vůči J&T. Vypořádání obou skupin dodnes není zcela dokončené a vztah Maria Hoffmanna s Patrikem Tkáčem není o nic vřelejší než s Petrem Kellnerem.

Velké vize, špatný čas

Hoffmann, milovník koní i vodních sportů, se ale nevzdal svých velkých plánů a snů, které si plnil zejména ve zmiňované biotechnologické společnosti Axon Neuroscience a také v Šamoríně, kde nechal na břehu Gabčíkova vybudovat na 40 hektarech obrovský sportovní areál pro koňské sporty. Velkorysé pojetí komplexu, jehož součástí je vodní svět, luxusní hotel, krytý i venkovní jezdecký areál pro 670 koní, jezdili obdivovat i šejkové z Dubaje. Náklady na jeho vybudování údajně přesáhly 200 milionů eur a návratnost takové investice se brzy ukázala jako velmi problematická. Tím spíše optikou dnešní doby, kdy podobné areály po celém světě trpí kvůli globální virové pandemii. V nákladném provozu areálu teď Hoffmann pálí další miliony eur ročně.

Také Axon spolykal desítky milionů eur a jejich zhodnocení je zatím v nedohlednu. Ostatně i Petr Kellner by mohl vyprávět, jaké to je, investovat do biotechnologií. Nejde o byznys, který vám nese stabilní tržby, natož aby byl ziskový. Naopak mnoho let firma pouze polyká velké množství peněz, než se se svým přípravkem vůbec přiblíží ke komerčnímu úspěchu. Ušlechtilá snaha měnit svět a zachraňovat lidské životy je vykoupena obrovským investičním rizikem. Hranice mezi bezcennou firmou a firmou za miliardu eur je extrémně tenká. Z pohledu Hoffmanna je to teď sázka na jednu kartu.

I proto se Hoffmann obrátil na Kellnera a Tkáče, kteří mu pomáhali mnoho let jeho nákladné sny plnit. Ti za to ale také něco chtěli. A podle všeho to nedostali. Proto se začíná chřestit zbraněmi. Tkáč podle všeho teď dává od Hoffmanna ruce pryč a volné pole působnosti má Kellner a jeho lidé. Pokud Axon sedí na zázračných lécích, Hoffmann už nemusí dostat čas z toho těžit. Vsadíte si, že za rok touto dobou bude majitelem Axonu a miliardářského areálu v Šamoríně stále ještě „Super“ Mario?