ilustrační foto

Shutterstock.com

Už i Poláci chystají odklon od uhlí

Polská energetická skupina PGE chce uhelné bloky převést na stát. Podobný tah chystal i ČEZ, ale vláda mu to nedovolila.

David Tramba

David Tramba

redaktor

Největší polská energetická skupina se chystá odhodit uhelné závaží. Vedení PGE chce převést všechny své uhelné elektrárny do podniku pod stoprocentní kontrolou státu a nechat si jen ostatní aktivity – obnovitelné zdroje, rozvodnou síť a prodej energie. Přitom ještě v posledním kvartálu loňského roku PGE vyráběla z uhlí 77 procent elektřiny.

Cíl je jasný: přitáhnout zpět investory do akcií a dluhopisů, kterým už staromódní energetické skupiny založené na uhlí nevoní. Projekty v uhelné energetice odmítají financovat i některé banky. „Skupina PGE ve své současné podobě nemá šanci čelit výzvám. Bylo by rozumné oddělit od ní uhelnou část a poté získat od Evropské unie peníze na energetickou transformaci,“ uvedl předseda představenstva PGE Wojciech Dąbrowski v nedávném rozhovoru pro týdeník Puls Biznesu.

Šéf PGE zmínil i ekonomickou stránku věci. Černouhelné elektrárny jsou při současné kombinaci spíše nízkých cen elektřiny a drahých emisních povolenek nerentabilní. Problém s tím mají i další velcí výrobci elektřiny v Polsku. Společnosti Enea a Energa před týdnem rozhodly, že ukončí výstavbu černouhelné elektrárny Ostroleka C kvůli zjevné nevýhodnosti. Každá ze jmenovaných společností musela odepsat investici ve výši 1,03 miliardy zlotých (6,2 miliardy korun).

Jako první zahájily „útěk od uhlí“ německé energetické skupiny. E.ON převedl v lednu 2016 portfolio uhelných a plynových elektráren o výkonu 40 tisíc megawattů do dceřiné společnosti Uniper. Poté prodal akcie Uniperu prostřednictvím burzy. Jinak postupoval koncern RWE, který své perspektivní aktivity v oblasti zelené energetiky, sítí a dodávek energií vložil do dceřiné společnosti Innogy. Uhelných bloků se zbavil i švédský Vattenfall či dánský Ørsted.

V letech 2017 a 2018 se debata o dělení přenesla i do Česka. Vedení skupiny ČEZ se tehdy zabývalo plánem na oddělení perspektivní a „fosilní“ energetiky. Podobné myšlenky však narazily na odpor premiéra Andreje Babiše a tehdejšího ministra průmyslu Tomáše Hünera. ČEZ tak nakonec zůstal pohromadě.