ilustrační foto
Zdroj: Shutterstock.com
UNAIDS varuje: kolaps pomoci z USA a Evropy vrací Afriku v boji s HIV o dekády zpět
Nová zpráva UNAIDS varuje, že americké a evropské škrty v humanitární pomoci výrazně ohrožují boj proti HIV, zejména v subsaharské Africe. Do roku 2030 mohou způsobit až o 3,3 milionu více nových případů infekce, než se původně očekávalo.
čtk
Americké škrty v humanitární pomoci silně ohrožují snahy afrických zemí v boji proti epidemii HIV a mohou do roku 2030 způsobit až o 3,3 milionu nových případů nakažení více, než se původně očekávalo. Uvádí to dnes zveřejněná zpráva Programu OSN pro boj proti AIDS (UNAIDS) u příležitosti světového dne boje proti této nemoci.
Zpráva mimo jiné varuje, že externí pomoc ve zdravotnictví bude v roce 2025 o 30 až 40 procent nižší než v roce 2023. Podle listu The Guardian je dopad amerických i evropských škrtů v humanitární pomoci, zejména v podpoře léčby HIV, až drastický a nejvíce zasahuje země subsaharské Afriky.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa letos v lednu náhle snížila veškeré výdaje na zahraniční pomoc a od té doby financování obnovovala pouze postupně. Další země, včetně Spojeného království, oznámily své vlastní škrty.
Podle agentury Reuters se zdravotní pomoc omezila po celém světě: řada klinik se zavřela, přísun léků se snížil, a programy na podporu místních komunit se zastavily. V Mosambiku se mladá oběť znásilnění snažila dostat k péči na klinice, ta ale byla zavřená. V Zimbabwe se úmrtnost u pacientů s HIV v důsledku omezené zdravotní péče poprvé po pěti letech výrazně zvýšila, píše The Guardian. V Etiopii a Demokratické republice Kongo zůstávají pacienti s podezřením na nákazu virem HIV bez diagnózy, jelikož ubývá testovacích sad.
Dopady škrtů obzvlášť silně zaznamenala JAR, kde od února Trump zastavil veškerou finanční podporu kvůli údajně špatnému zacházení s bělošskými obyvateli.
Trumpovy škrty přiměly řadu neziskových organizací přehodnotit své fungování a přizpůsobit strategii nižším a méně stabilním finančním příjmům. Jihoafrické zdravotnické organizace proto podle Reuters hledají nové způsoby, jak získat finanční prostředky na boj proti HIV, a to prostřednictvím posilování sociálních vazeb a sdružování zdrojů.
Ačkoli se objevují určité známky zlepšení, přístup k péči je stále daleko od toho, aby byl zajištěn pro všechny, píše Reuters.
JAR je zemí s největším počtem lidí nakažených virem HIV, přičemž přibližně každý pátý obyvatel je nakažený. Podle databáze UNAIDS jde o zhruba 7,8 milionu lidí. Než Trump zavedl rozsáhlé škrty, byla Jihoafrická republika výrazně závislá na finanční pomoci Spojených států, které pokrývaly přibližně 17 procent jejího rozpočtu na boj proti HIV.
