Obnovitelné zdroje, především větrná a solární energie, tvoří plných 50 % z celkového objemu a 24 % připadá na jadernou energii. "Výroba elektřiny v Evropě nikdy neměla tak nízkouhlíkový profil," komentoval situaci Kristian Ruby, generální tajemník Eurelectric.

Tradiční fosilní paliva zaznamenala výrazný pokles. Uhelné elektrárny se na produkci elektřiny podílely pouhými 9 %, zatímco plynové elektrárny 13 %. Oba tyto údaje představují historicky nejnižší hodnoty pro dané období.

Za tímto pozitivním trendem stojí především masivní rozvoj obnovitelných zdrojů. V roce 2023 EU instalovala rekordních 56 gigawattů nové solární kapacity a 16 GW větrné energie. 

Svou roli sehrál i pokles poptávky po elektřině, která byla v první polovině roku o 5,8 % nižší než ve stejném období roku 2021. Tento pokles je částečně důsledkem energetické krize z roku 2022, kdy prudce vzrostly ceny energií po omezení dodávek ruského plynu.

Na druhou stranu belgický provozovatel sítě Elia varuje před možnými problémy s vyvažováním sítě kvůli přebytkům levné solární energie. Kristian Ruby proto vyzývá k naléhavým investicím do modernizace energetických sítí, včetně rozšíření skladovacích kapacit. "Potřebujeme fyzické rozšíření sítě s poměrně velkou naléhavostí," zdůraznil ve svém vyjádření pro Reuters.