Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Přehnaný tlak a nepochopení ze strany učitelů. Na to si nejvíc stěžují studenti středních a vysokých škol, kteří trpí nadměrným stresem a úzkostnými stavy. Hned dvě třetiny studentů tvrdí, že školy pro jejich duševní pohodu nic nedělají.
Většina středoškolských a vysokoškolských studentů při studiu zažívá nadměrnou stresovou zátěž nebo úzkostné stavy. Chtěli by se naučit, jak s tím bojovat, a rádi by problém řešili s odborníkem, vyšlo z průzkumu společnosti GTS Alive.
Jenže dostupnost odborné péče je poměrně nízká. „U některých studentů přitom tyto potíže vyústí až ve vážnější psychické problémy, které je přimějí vyhledat péči psychiatra,“ upozorňují autoři průzkumu.
Celé dvě třetiny respondentů (66,6 procenta) se domnívají, že se jejich škola dostatečně nevěnuje informování a poradenství v oblasti duševního zdraví.
Ačkoli střední i vysoké školy průběžně posilují své personální zabezpečení o školní psychology (v případě středních škol) či pracovníky akademických poraden (v případě vysokých škol), pro většinu studentů problematika stále není řešena dostatečně.
Pomoc přitom nemusí spočívat pouze v psychologickém poradenství. Situaci by podle respondentů mohlo napomoci i třeba jen větší pochopení ze strany učitelů. Ti prý nejsou ochotni přistupovat ke kompromisům, nedomlouvají se mezi sebou tak, aby rozvrstvili testy a zkoušení po celé zkouškové období, a celkově prý na studenty vyvíjejí přílišný tlak.
Jiní studenti by uvítali větší podporu ze strany své rodiny, a to namísto pohrůžek a výčitek.
„Každý učitel by nemusel říkat, jak je jeho předmět nejdůležitější, mohlo by být méně testů,“ uvedl v průzkumu jeden z respondentů. Jiný by si zase přál, aby „učitelé pochopili, že studium není jednoduché, a vyšli nám vstříc místo toho, aby přidávali více a více úkolů a testů“.
Podle Martina Kašpara, ředitele Gymnázia Na Pražačce, už dnes školy mohou pro duševní zdraví svých studentů udělat mnohé. Práce je však dlouhodobého charakteru.
„Duševní zdraví studentů je již několik let jedním z hlavních témat, která na naší škole řešíme. Nezanedbatelná část studentů se potýká s více či méně vážnými psychickými a psychiatrickými potížemi, které jim ztěžují studium, brání složit maturitu či náročnější zkoušky a v některých případech jsou přímým důvodem ukončení studia. Jedná se řádově o nižší desítky studentů a řešení této problematiky je pro nás téměř každodenní náplní práce,“ přibližuje školní praxi ředitel.
Ministerstvo školství pod vedením Vladimíra Balaše (STAN) prý problematiku duševního zdraví mladých pojímá jako prioritu. Průběžně navyšuje školám rozpočty určené na zapojení dětských psychologů, vedení k takzvanému wellbeingu (jak dobře a spokojeně žít), je pak jedním z hlavních bodů velké reformy rámcových vzdělávacích plánů.
