Donald Trump, prezident USA
Shutterstock.com
Trumpovy celní žně: 30 miliard měsíčně mizí v černé díře státního rozpočtu
Donald Trump se pochlubil rekordními příjmy z cel, kterými jeho administrativa zásobuje americkou státní pokladnu. "Máme spoustu peněz proudících dovnitř, mnohem více, než kdy země viděla," pochlubil se prezident o víkendu. A není to jen prázdná chvástání - ministerstvo financí skutečně vybralo minulý měsíc na clech téměř 30 miliard dolarů. Představte si to: nárůst o 242 procent oproti loňskému červenci.
šéfredaktor
Od dubna, kdy Trump rozhodl uvalit desetiprocentní clo na prakticky všechno dovážené zboží plus další ještě přísnější sazby, vládní pokladna natankovala 100 miliard dolarů – trojnásobek částky ze stejného období loňského roku. Jenže tady začíná záhada, která trápí nejen ekonomy, ale i běžné Američany: Kde se všechny ty miliardy poděly?
Kam mizí miliardy z cel?
Trump nastínil dvě možnosti, jak s penězi naložit: buď splatit část vícetrilionového státního dluhu, nebo je rozeslat občanům ve formě „celních slev“. „Účelem toho, co dělám, je především splatit dluh, což se stane ve velmi velkém rozsahu,“ vysvětlil prezident v úterý. „Ale myslím, že je tu také možnost, že vybíráme tolik peněz, že bychom mohli lidem vyplatit dividendu.“
Zatím se však nestalo ani jedno, ani druhé. Na první pohled by se mohlo zdát, že miliardy dolarů, které primárně platí americké společnosti dovážející zahraniční zboží, jen někde leží a čekají na lepší časy. Skutečnost je ale daleko prozaičtější.
Jakékoli příjmy státu – ať už z běžných daní, nebo cel – automaticky putují do obrovského společného fondu, který spravuje ministerstvo financí. Úředníci mu říkají „šekovní knížka Ameriky“, protože z něj stát platí všechny své účty, od daňových vratek po platy vojáků. Když příjmy nestačí na pokrytí výdajů – tedy když vznikne rozpočtový deficit – vláda si jednoduše půjčí peníze na pokrytí rozdílu.
A tady se dostáváme k jádru problému. Amerika má na krku více než 36 bilionů dolarů dluhů, částka tak astronomická, že mnohé ekonomy děsí. Brett Ryan z Deutsche Bank to CNN vysvětluje pragmaticky: „Pro ty peníze není lepší využití.“ Celní příjmy sice nevymažou letošní deficit 1,3 bilionu dolarů, ale pomohou ho zmenšit. Vláda si tak nemusí půjčovat tolik, kolik by musela bez celních příjmů.
Když „bezbolestná“ cla začnou bolet
Jenže i když celní příjmy vypadají na papíře jako zázračné řešení, realita není tak růžová. Firmy zatím z velké části glotají vyšší náklady, aniž by je přenášely na spotřebitele. To ale nebude trvat věčně. Ceny spotřebičů, hraček, elektroniky a dalšího zboží citlivého na cla už začínají stoupat, jak ukazují vládní inflační zprávy. Walmart i Procter & Gamble už své zákazníky varují před nadcházejícím zdražováním.
Nejistota kolem cel navíc brzdí firmy v najímání nových lidí, což vede k poklesu počtu pracovních míst. „Cla budou mít negativní ekonomický dopad na americkou ekonomiku,“ varuje Ernie Tedeschi z Yale Budget Lab, bývalý ekonom Bidenovy administrativy. Jeho laboratoř odhaduje, že Trumpova cla sníží americký hrubý domácí produkt o půl procentního bodu jak letos, tak příští rok.
Tedeschi upozorňuje na paradox celní politiky: „Pokud vaše ekonomika roste méně, než jste čekali, pak ano, vyberete celní příjmy, ale možná vyberete trochu méně na daních z příjmu a mezd.“ Jinými slovy, co stát získá na clech, může ztratit na jiných daních kvůli pomalejšímu růstu.
Pokud by se navíc Kongres rozhodl podpořit Trumpovu vizi „celních dividend“ – nápad, který prosazuje republikánský senátor Josh Hawley – paradoxně by to deficit ještě zvětšilo. „Je to špatná politika pro současnou dobu,“ míní Tedeschi s tím, že by mohla rozpoutat inflační spirálu.
Trump a jeho tým to však vidí úplně jinak. Věří, že kombinace nedávno schválených mega daňových úlev s příjmy z cel časem americkou ekonomiku pořádně nakopne. Otázka zní: Kdo má pravdu – ekonomové varující před negativními dopady, nebo prezident sázející na celní revoluci? Odpověď ukáže až čas, miliardy dolarů mezitím pokračují ve svém toku do státní pokladny.
