Umělá inteligence v práci? Boomeři šlapou generaci Z na paty, říká Bělková z Microsoftu

Není to jen o věku. Zástupci generace Z mají k technologiím blízko, boomeři ale za nimi nezaostávají a stále častěji používají nástroje AI i v práci. „O lidi, kteří se s nimi naučí, bude vždycky zájem,“ říká personální ředitelka českého a slovenského Microsoftu Andrea Bělková.

Není to jen o věku. Zástupci generace Z mají k technologiím blízko, boomeři ale za nimi nezaostávají a stále častěji používají nástroje AI i v práci. „O lidi, kteří se s nimi naučí, bude vždycky zájem,“ říká personální ředitelka českého a slovenského Microsoftu Andrea Bělková.

Celý článek
0

Samsung zpoplatní umělou inteligenci ve svých telefonech

Mobilní telefony od Samsungu jsou dlouhodobě považovány za lídra pokročilých technologií. Firmě se také jako první podařilo plnohodnotně implementovat do svých přístrojů umělou inteligenci, čímž dosáhla rekordních prodejů. Uživatele namlsala, následně je ale vyždímá. AI totiž v přístrojích v dalších letech zpoplatní.

Mobilní telefony od Samsungu jsou dlouhodobě považovány za lídra pokročilých technologií. Firmě se také jako první podařilo plnohodnotně implementovat do svých přístrojů umělou inteligenci, čímž dosáhla rekordních prodejů. Uživatele namlsala, následně je ale vyždímá. AI totiž v přístrojích v dalších letech zpoplatní.

Celý článek
0

Green Dealu natruc. Německá vesnice zmizí z mapy kvůli těžbě hnědého uhlí

Vesnice Mühlrose v německé Lužici, která leží u hranic s Českem a Polskem, je zřejmě jedním z posledních sídel, která musejí ustoupit těžbě uhlí na území Evropské unie.

Vesnice Mühlrose v německé Lužici, která leží u hranic s Českem a Polskem, je zřejmě jedním z posledních sídel, která musejí ustoupit těžbě uhlí na území Evropské unie.

Celý článek
0

Tetování může zvyšovat riziko vzniku lymfomu, zjistili švédští vědci

Nová studie univerzity ve švédském Lundu naznačuje, že tetování může být rizikovým faktorem pro vznik nádorového onemocnění lymfatického systému neboli lymfomu. Vědci nyní zdůrazňují potřebu dalšího výzkumu, aby bylo možné výsledky ověřit.

Tetování může zvyšovat riziko vzniku lymfomu, zjistili švédští vědci
Mezi tetováním a vznikem lymfomu může být podle týmu vědců z univerzity v Lundu souvislost. | Foto: Shutterstock.com

Vědci prostřednictvím švédských populačních registrů vybrali osoby, u nichž byl diagnostikován lymfom, a tyto osoby pak porovnávali s kontrolní skupinou stejného pohlaví a věku, ale bez lymfomu. Účastníci studie v dotazníku také odpovídali, zda mají tetování. 

Celá studie podle univerzitního blogu zahrnovala celkem 11 905 osob ve věku 20 až 60 let, z nichž 2 938 osob mělo mezi roky 2007 až 2017 lymfom. S každým jedincem, který prodělal lymfom, vybrali vědci tři náhodně vybrané jedince stejného pohlaví a věku, kterým položili různé otázky týkající se faktorů životního stylu a toho, zda jsou či nejsou tetovaní. Na dotazník tedy odpovědělo 1 398 osob s lymfomem, počet účastníků v kontrolní skupině činil 4 193 osob. Ve skupině s lymfomem bylo tetováno 21 procent osob, zatímco v kontrolní skupině bez diagnózy lymfomu bylo potetováno 18 procent lidí. 

„Po zohlednění dalších relevantních faktorů, jako je kouření a věk, jsme zjistili, že riziko vzniku lymfomu bylo u tetovaných osob o 21 procent vyšší. Je důležité si uvědomit, že lymfom je vzácné onemocnění a že naše výsledky platí na úrovni skupiny. Proto je musíme nyní ověřit a dále zkoumat v dalších studiích a takový výzkum už probíhá,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu, Christel Nielsenová z lundské univerzity. 

Hypotéza, kterou vědci vyslovili před zahájením studie, byla, že velikost tetování ovlivňuje riziko vzniku lymfomu. Domnívali se, že tetování po celém těle by mohlo být spojeno s větším rizikem rakoviny ve srovnání například s malým motýlkem na rameni. Nečekaně se ale ukázalo, že na ploše potetovaného povrchu těla a barvě inkoustu nezáleží. „Zatím nevíme, proč tomu tak je. Lze pouze spekulovat, že tetování, bez ohledu na velikost, vyvolává v těle nízký stupeň zánětu, který následně může vyvolat rakovinu. Problematika je tedy složitější, než jsme si původně mysleli,“ řekla Nielsenová.  

Většina lidí si nechá udělat první tetování v nízkém věku, což znamená, že jsou pak vystaveni tetovacímu inkoustu po velkou část svého života. I přesto se však výzkum dlouhodobých zdravotních účinků tetování zatím jen letmo dotknul. „Už víme, že když se tetovací barva vstříkne do kůže, tělo si ji vyloží jako něco cizího, co tam nemá být, a aktivuje se imunitní systém. Velká část inkoustu je transportována mimo kůži, do lymfatických uzlin, kde se ukládá.“ 

Výzkumná skupina bude nyní pokračovat ve studiích, zda existuje nějaká souvislost mezi tetováním a jinými typy rakoviny. Chtějí také provést další výzkum dalších zánětlivých onemocnění, aby zjistili, zda existuje souvislost s tetováním. „Lidé budou pravděpodobně chtít i nadále vyjadřovat svou identitu prostřednictvím tetování, a proto je velmi důležité, abychom se jako společnost mohli ujistit, že je to bezpečné. Je ale dobré vědět, že tetování může mít vliv na naše zdraví,“ uzavírá Christel Nielsenová.