Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Kvůli nehlášeným pobytům přes platformy krátkodobých pronájmů přichází stát ročně zhruba o 800 milionů korun. Lepší dohled má zajistit EET pro hotely i majitele „airbnb bytů“.
Více než dvě třetiny hostů, kteří se v Česku ubytují přes některou z online platforem, jako jsou Airbnb nebo Booking.com, majitelé krátkodobě pronajímaných bytů nenahlásí. A tím pádem z příjmů, které od turistů inkasují, neplatí ani daně.
Podle analýzy ministerstva pro místní rozvoj (MMR) tím státní rozpočet ročně přichází o více než 790 milionů korun. Dalších více než padesát milionů pak tratí obce, jimž pronajímatelé nezaplatí poplatky z pobytu. Jelikož se dosavadní legislativě nedaří online platformy zkrotit, chystá resort ministra Ivana Bartoše novou regulaci.
Lepšího dohledu nad ubytovateli chce MMR dosáhnout s pomocí novely zákona o cestovním ruchu. Ta ve své podstatě připomíná zrušenou elektronickou evidenci tržeb: hotely, penziony i pronajímatelé „airbnb bytů“ se budou muset registrovat do nového systému eTurista.
„Dle návrhu poskytovatelé krátkodobého ubytování budou muset v registru eTurista uvést datum zahájení činnosti podnikání v této oblasti, místo, nejvyšší možný počet lůžek vyjma přistýlek, své osobní a kontaktní údaje a další skutečnosti,“ vypočítává daňový poradce a partner poradenské společnosti BDO Jan Tuček. Kromě toho budou muset pronajímatelé hlásit státu přes eTuristu do 24 hodin údaje o svých hostech.
Povinnost poskytovat úřadům na vyžádání data o majitelích bytů a jejich byznysu s krátkodobým pronajímáním přitom mají Airnbn nebo Booking.com už dnes. „Ministerstvo přiznává, že se tak ve většině případů neděje. Platformy raději riskují uložení správního trestu, kterému se navíc snadno vyhnou díky tomu, že sídlí v zahraničí a v tuzemsku nemají žádný zabavitelný majetek,“ popisuje Tuček.
Dodržování nových, přísnějších pravidel chce proto úřad podle návrhu vynucovat poměrně tvrdými postihy namířenými přímo proti samotným pronajímatelům. Těm z nich, kteří by novou povinnost ignorovali, hrozí správní řízení a až stotisícové pokuty. Nová pravidla by měla platit od poloviny roku 2025.
Alternativní způsoby krátkodobých pronájmů kritizují dlouhodobě kromě politiků také „tradiční“ hoteliéři. Těm se nelíbí, že na jejich konkurenci stát nedohlíží zdaleka tak přísně jako na hotely nebo penziony.
„Soukromé ubytovací platformy se dlouhodobě v Praze vymykají kontrole. Lidé se ubytují, udělají velkou party, způsobí nepořádek a je jim to úplně jedno,“ kritizuje tuto praxi například majitel skupiny Czech Inn Hotels Jaroslav Svoboda. „Terorizují místní obyvatele a stát z toho nemá vůbec nic, protože nedostane DPH, daň z příjmu a nevybere městský poplatek. Navíc se zde často nedodržují žádné hygienické, bezpečnostní nebo požární normy.“
Díky novele se mají podle MMR podmínky pro hoteliéry a malé pronajímatele narovnat. „Registrace kapacit povede k narovnání tržního prostředí tím, že u všech druhů ubytovacích zařízení zjednoduší vymáhání jejich povinností,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Petr Waleczko.
Přestože pro ně bude znamenat další povinnost, hoteliéři vesměs novou legislativu vítají. „Obecně vznik eTuristy podporujeme,“ potvrzuje prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Záležet ale podle něj bude na konkrétní, finální podobě regulace – ideálně by měla hotelům ušetřit něco ze současné přebujelé administrativy.
Otestovat si součinnost nadnárodních online platforem budou moci úřady už na začátku příštího roku. Poslední lednový den roku je nejzazším termínem, kdy mají jejich provozovatelé nahlásit data o svých uživatelích finanční správě podle jiné nové legislativy: konkrétně podle novely zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.
Tato novela vychází z návodu, který úřadům v krocením nepoctivých pronajímatelů dává evropská směrnice DAC7. Snaží se o to, aby členské státy měly větší kontrolu nejen nad online pronájmy, ale také třeba nad alternativními taxislužbami, jako jsou Bolt nebo Uber.
Co přesně mají služby ohlásit? „Provozovatelům digitálních platforem kromě ohlášení vzniká povinnost doložit vždy za celý rok informace o prodejích zboží či služeb realizovaných prostřednictvím platformy jednotlivými prodejci do konce ledna dalšího roku. Poprvé tak povinnost dodat přehled Specializovanému finančnímu úřadu připadá na termín 31. ledna 2024, a to za období roku 2023,“ vysvětluje daňová poradkyně ze společnosti BDO Lenka Lopatová.
Sama společnost Airbnb se k povinnosti, která nově platí od začátku letošního roku, nevyjadřuje. I pokud by se ale rozhodla úřady ignorovat, nehrozí jí žádný likvidační postih. Maximální pokuta za nedodání informací činí 1,5 milionu korun.
Služby Airbnb, Booking.com a jim podobné jsou středem pozornosti úřadů už delší dobu. Kromě daňových úniků jim politici s oblibou dávají za vinu rostoucí ceny nájmů ve městech. Stále větší počet takto využívaných bytů – v Praze je jich nyní kolem 6,5 tisíce – prý chybí na trhu s běžnými, dlouhodobými pronájmy. To žene činže vzhůru.
V Česku se zatím řeší spíš jen legalizace krátkodobých pronájmů a jejich vytlačení ze šedé zóny. Některé jiné země, respektive města, ale přistupují k regulaci mnohem drsněji.
Například v Rakousku už od roku 2018 platí zákon, podle kterého musí mít poskytovatelé krátkodobých pronájmů povolení od místní samosprávy a vztahují se na ně stejné hygienické a bezpečnostní normy jako na klasické hotely. Majitelé „airbnb bytů“ se musí také registrovat ve speciální databázi a platit daně. V některých vídeňských čtvrtích pak dokonce platí úplný zákaz pronajímání nemovitostí na pár nocí.
Jednu z vůbec nejtvrdších regulací zavedl letos na podzim americký New York. Ten nově vyžaduje od všech pronajímatelů registraci. A potvrdí ji zároveň jen těm, kteří v pronajímaném bytě nebo apartmánu sami bydlí. Jinými slovy, tvrdě vyžaduje, aby se vrátila původní idea Airbnb jakožto sdíleného, nekomerčního ubytování.
Výsledkem bylo stažení naprosté většiny nabídek v největším americkém městě. Z původních desítek tisíc nabídek se během jednoho měsíce jejich počet snížil na pouhých několik stovek.
Mnout ruce si mohou hoteliéři, kterým podle deníku New York Post rostou po odstranění konkurence výdělky. Od zářijového faktického zákazu krátkodobých pronájmů stouply průměrné ceny ubytování v hotelech o pětinu.
