Startup, který děsí Moskvu: Německý Helsing a digitální armáda budoucnosti

Startup, který děsí Moskvu: Německý Helsing a digitální armáda budoucnosti

Hrot24, vygenerováno v Midjourney/foto Shutterstock

AI zbrojení

Startup, který děsí Moskvu: Německý Helsing a digitální armáda budoucnosti

Když zakladatel Spotify Daniel Ek investuje 600 milionů eur do obranného startupu, stojí za to poslouchat. A když stejná firma nasadí umělou inteligenci do vzdušných soubojů, podmořských hlubin a ukrajinských zákopů, měli by se třást i ti nejotrlejší válečníci. Helsing, mnichovský „neviditelný obr“ v oblasti vojenské AI, právě rozvíříl vody globální bezpečnosti. A nejde jen o peníze – jde o revoluci.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

Drony, které mění matematiku války

„Precizní masovost“ – tak Helsing popisuje svou strategii pro Ukrajinu. Zatímco Moskva sází na počet, Mnichov odpovídá chytrou výrobou: 6 000 nových útočných dronů HX-2 doplní již dodávané kusy staršího modelu HF-1. Tyto elektrické „X-křídlé“ stroje (ano, jako ze Star Wars) létají až 100 km, nepotřebují GPS a odolají i té nejsofistikovanější elektronické válce. Jak? Tajemství je v AI na palubě: sama přeidentifikuje cíl, i když ztratí spojení s operátorem.

Ale skutečný trik? Výroba za mžik. První „Továrna odolnosti“ (Resilience Factory) v jižním Německu už jede na plné obrátky: 1 000 dronů měsíčně, s plánem rozšířit kapacitu na desetitisíce. „Distribuovaná výroba po Evropě zajistí suverenitu i v krizi,“ tvrdí spoluzakladatel Gundbert Scherf.

Hlubiny pod hladinou: Tiché oko, které slyší i šepot

Zatímco drony HX-2 dobývají nebe, pod mořem se rodí ještě větší senzorová revoluce. Systém Lura – softwarová platforma s „akustickým modelem“ podobným ChatGPT – dokáže rozpoznat lodě jen podle šelestu šroubu. Jak? Nasaje zvukové vlny, třídí je pomocí AI a identifikuje konkrétní plavidlo i v kakofonii oceánu. A to 40× rychleji než lidský operátor.

Toto „ucho“ se vejde do SG-1 Fathom: podvodního kluzáku dlouhého 2 metry, který tiše křižuje moře až 3 měsíce. Cena? Natolik nízká, že jich stovky mohou vytvořit neviditelnou síť od Baltu po Tichomoří. „Lura detekuje, aby naše námořnictva mohla odstrašovat,“ říká Scherf. Přeloženo: ruské ponorky už nebudou mít kde se schovat.

Kdo povede válku zítřka? Centaur versus člověk

Helsing však nechce jen zásobovat – chce přepsat taktiku. V květnu 2025 předvedl s švédským Saabem něco přelomového: stíhačku Gripen řízenou AI jménem Centaur v souboji s živými piloty. Výsledek? „Ještě nemáme jasného vítěze,“ přiznává Marcus Wandt ze Saabu, „ale piloti musí držet krok – a to bude čím dál těžší.“ Proč? Centaur se „učí“ raketově: každý týden nasaje data jako za 30 let letových zkušeností.

A tady se spojují nitky: stejná AI, která řídí drony nad Ukrajinou nebo podmořské glidery, jednou možná povede i letadlové lodě. „Naše systémy řeší složité problémy ve vrstvě softwaru, ne elektroniky,“ vysvětluje spoluzakladatel Niklas Köhler. Jinými slovy: budoucnost patří kódu, ne kanónům.

Proč to celé není (jen) o zbraních

Helsing sbírá rekordní investice (1,37 miliardy eur od založení v roce 2021) ne proto, že by vyráběl „lepší vraždy“. Ale proto, že demokracie potřebují technologickou suverenitu. „Bez AI leadershipu ztratíme kontrolu nad etickými standardy,“ stojí v jejich manifestu. A když Daniel Ek z Prima Materia dodává: „Evropa posiluje obranu proti geopolitickým změnám,“ je jasné, o co jde: o digitální závody, kde místo měsíčních modulů startují algoritmy.

Zda Helsing uspěje? Ukrajina už teď testuje jeho vizi: levné, hromadné a nepotlačitelné drony mění dynamiku fronty. A až se pod mořem rozsvítí „digitální dvojče oceánu“, možná se do učebnic napíše nová pravda: Nejsilnější armádu nemá ten s více tanky, ale ten s lepšími daty.